Irsko čekají v sobotu předčasné volby. Premiér Varadkar je ochoten se spojit s rivalem

Strana Fine Gael v Irsku od roku 2016 vládla, aniž by měla v parlamentu většinu. Umožňovala to dohoda s hlavní opoziční stranou Fianna Fáil. Řádné parlamentní volby se měly konat až v roce 2021, v polovině ledna se ale 41letý Leo Varadkar rozhodl předejít pádu svého kabinetu a vypsat předčasné volby. V průzkumech přitom jeho strana neměla tehdy nijak velký náskok před svým hlavním rivalem.

Syn indického imigranta Varadkar stanul v čele vlády v roce 2017 jako nejmladší premiér v dějinách Irska; v katolické zemi byl i prvním významným politikem, který se otevřeně hlásil ke své homosexualitě. Podle irských médií měl v plánu získat voliče na svou stranu mimo jiné tím, že bude zdůrazňovat růst irského hospodářství, nezaměstnanost, která se drží pod pěti procenty, a úspěchy při jednání s Británií o odchodu z Evropské unie.

I remember 2010. We were told our futures were lost forever. But thanks to your hard work and the right decisions by Fine Gael in Government, that changed.I now want to take Ireland forward & finish the job we've started.This Saturday, please vote No.1 Fine Gael. #LookForward pic.twitter.com/h9x5DHP3za

Podle Varadkara je nyní brexit "jen v poločase", neboť Brusel a Londýn ještě čekají obchodní jednání. Irsko proto potřebuje "silný tým pro brexit", jak zní i jedno z volebních hesel Fine Gael.

Brexit v posledních letech dominoval britské politice, ale výrazně ovlivňoval i politickou debatu v Irsku. Otázka budoucího režimu na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem, které spolu se zbytkem Spojeného království o půlnoci 31. ledna opustilo EU, byla totiž hlavním sporným bodem rozhovorů Londýna a Bruselu. Díky "rozvodové" dohodě, kterou se nakonec podařilo vyjednat a ratifikovat, v Severním Irsku platí po brexitu zvláštní režim, který brání přísným kontrolám na irsko-britské hranici.

Podle posledních průzkumů by ale nakonec sobotní volby mohla vyhrát opoziční Fianna Fáil, která se s Varadkarovou stranou v posledních stech letech pravidelně u moci střídá. Její předseda, 59letý Micheál Martin, totiž podle všeho uspěl, když prosazoval jako hlavní témata předvolební kampaně problémy ve zdravotnictví a růst cen bydlení.

Preference v posledních dnech rostou ale také třetí největší straně Sinn Féin, která působí v Irsku i v Severním Irsku a bývala politickým křídlem Irské republikánské armády (IRA). V jednom z posledních průzkumů dokonce levicová strana předstihla vládní Fine Gael i opoziční Fianna Fáil a s 25 procenty hlasů se stala nejsilnější.

Podpora Sinn Féin podle pozorovatelů začala růst poté, co se jedním z témat předvolební kampaně staly důchody. Zatímco dosavadní vláda měla v plánu věk odchodu do penze postupně zvyšovat až do 68 let, Sinn Féin vyzvala k návratu k hranici 65 let.

Obě větší strany spolupráci se Sinn Féin odmítají. Mimo jiné proto, že tato strana si klade jako podmínku pro vstup do koalice uspořádání referenda o sjednocení Irska se Severním Irskem do roku 2025. Fine Gael i Fianna Fáil si sjednocení ostrova přejí, nyní na něj podle nich ale není vhodná doba.

Varadkar v poslední velké předvolební debatě připustil, že by byl opět ochoten vést i menšinovou vládu s podporou svého opozičního rivala - strany Fianna Fáil.

Irové budou v sobotu volit 159 poslanců do 160členné dolní komory, takzvaného Dáilu. Dosavadní předseda sboru Seán Ó Fearghaíl se členem parlamentu stane znovu automaticky.

Volební místnosti se v 39 obvodech otevřou v 08:00 SEČ a voliči budou moci svůj hlas odevzdat až do 23:00 SEČ. Výsledky hlasování se očekávají v neděli, krátce po uzavření volebních místností by ale měla veřejnoprávní stanice RTÉ zveřejnit odhady výsledků.