Italský premiér Conte podal demisi, další jednání začnou ve středu

Šestapadesátiletý právník Conte, který není členem žádné politické strany a v čele vlády stojí od června 2018, rezignoval kvůli tomu, že z jeho vlády v polovině ledna odešla jedna menší koaliční strana. Ostatní strany vládní koalice ho podporují, aby se stal znovu premiérem.

Conte po odchodu strany Živá Itálie (IV) sice minulý týden získal důvěru v obou komorách parlamentu, v Senátu ale jen díky tomu, že se hlasování zdrželi zákonodárci strany IV. Pro další fungování jeho vlády tak neměl dostatečnou oporu v parlamentu. Demisi nyní podal v domnění, že se mu podaří vyjednat jinou koalici a že ho prezident znovu pověří sestavením vlády. Tu pak budou muset opět schválit obě komory parlamentu.

Konzultace o možné nové vládní koalici začnou ve středu odpoledne i proto, že dopoledne má prezident Mattarella v plánu pietní akce u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu. Dokud nebude sestavena nová vláda, zůstává v úřadu jako vláda v demisi ta dosavadní, která může vydávat pouze dekrety naléhavé důležitosti.

Pokud by se Contemu nepodařilo získat dostatečnou podporu v parlamentu, může prezident pověřit sestavením vlády někoho jiného či vybrat postavu pro sestavení úřednické vlády. Některá média spekulují, že by úřednickou vládu mohl vést ekonom Mario Draghi (73), bývalý šéf Evropské centrální banky (2011-2019). Poslední možností jsou nové parlamentní volby.

Současnou politickou krizi v Itálii, která měla od konce druhé světové války na sedm desítek vlád, spustil Matteo Renzi, premiér z let 2014 až 2016. Ten začal kritizovat vládní koalici už krátce po vzniku vlády v září 2019, když vystoupil z koaliční Demokratické strany (PD) a založil vlastní stranu (IV). V posledních týdnech se rozkol vyhrotil zejména kvůli vládnímu plánu obnovy ekonomiky, který souvisí s rozdělením asi 209 miliard eur z evropského koronavirového fondu obnovy.

Poslední parlamentní volby se v Itálii konaly v roce 2018, další by měly být nejpozději v květnu 2023. Pád vlády zažila země od předchozích voleb už v létě 2019, kdy vládní koalici opustila krajně pravicová strana Liga tehdejšího ministra vnitra Mattea Salviniho. Na koalici se pak dohodlo vládní Hnutí pěti hvězd (M5S) a opoziční PD, do té doby rivalové. K dohodě přispěla obava z výhry krajní pravice v předčasných volbách. Salvinimu tehdy rostly preference, což byl také důvod jeho odchodu z koalice.