Jak fungují dezinformace o koronaviru? Vědec vysvětlil, proč lidé věří nesmyslům

Reálný vliv fake news

Vědec pokládá otázku, proč se dezinformacím tak daří a zda to znamená, že lidé jsou beznadějně důvěřiví a jejich strach je otevírá i největším nesmyslům. "Sotva," odpovídá si Mercier. Deklaruje, že v mnoha případech lidé sdílejí fake news pro zábavu, jelikož nás přitahují děsivé příběhy - jako ten o původu koronaviru v netopýří polévce - i klepy o celebritách.

V roce 2018 na sociální síti Facebook nejvíce rezonoval hoax, že vítěz loterie hodil 200 tisíc dolarů na trávník svému bývalému šéfovi, druhou nejvíce sdílenou lží pak bylo tvrzení, že bývalá první dáma USA Barbara Bushová umírá, upozorňuje vědec. Podotýká, že pokud uvěříme zprávám o onemocnění Ronalda či původu viru v biologickém experimentu, nemá to velký vliv, protože to příliš nemění naše chování - fanoušci Ronalda se maximálně budou bát potřást si s ním rukou a nikdo nepůjde obléhat laboratoře, aby se dopátral pravdy.        

"Ne, mnohem znepokojivější fake news o covid-19 jsou ty o potenciálních lécích," píše expert. Připomíná, že před pár dny zemřel muž poté, co zkonzumoval čistící produkt na akvária obsahující látku chlorochin, která je testována jako možný prostředek na nemoc a někteří ji označují jako zázračný lék.

I v takovém případě jsou případy, kdy fake news ovlivní chování, výjimečné, konstatuje odborník. Poukazuje, že o chlorochinu slyšely stovky milionů lidí, avšak pokusy o jeho užití coby léku zůstávají vzácné. Ve většině případů lidé ignorují údajně léčivé vlastnosti vybraných látek a naopak ospravedlňují užívání jiných, které by konzumovali tak jako tak - proto se mezi údajnými léky objevuje čaj, červené maso, alkohol a kokain, konstatuje vědec.

I když fake news nejsou tak vlivné, jak se občas uvádí, je dobré umět je odhalit, uvádí Mercier. Za spolehlivou stopu označuje zdroj, protože mnoho úspěšných fake news, které nyní kolují po sociálních sítích, začíná slovy "Kamarád, který má strýce ve Wu-chanu" či "Kamarád, jehož táta pracuje v úřadu...", což vždy bylo znakem spekulací a mýtů a jde o spolehlivou cestu k označení zprávy za nesmysl.

Obecněji platí, že internetové hledání informací o případech, projevech koronaviru či léků na něj poskytne téměř vždy spolehlivé výsledky, především pokud se objeví více renomovaných zdrojů, vysvětluje vědec. Konstatuje, že jako ve všech dalších krizích není ani nyní hlavní problém ochota lidí věřit všemu, co se jim řekne, ale to, že lidé odmítají přijímat doporučení.

Potvrzování předsudků  

"Znovu a znovu, užitečná varování nejsou vyslyšena a rady jsou ignorovány. Proč?" táže se Mercier. Soudí, že lidé možná věří, že takové informace jsou chybné či manipulativní a jistá nedůvěra vůči politikům je bohužel pochopitelná, protože mnoho vlád není plně transparentních. Právě silná nedůvěra v úřady vedla mimo jiné 100 tisíc obyvatel New Orleans k odmítnutí výzev k evakuaci během hurikánu Katrina, který pak na ně udeřil plnou silou, připomíná expert.   

Aktuální situace není výjimečná, zdůrazňuje odborník. Jako příklad uvádí, že den poté, co francouzská vláda oznámila uzavření škol a vyzvala lidi k izolaci, jeho šestadevadesátiletá silně kouřící teta s chronickými plicními problémy si šla zahrát do kasina a pařížské trhy byly plné nakupujících.

I nejzřetelnější projevy paniky - hromadění těstovin a toaletního papíru - odráží nedostatek důvěry v příslib úřadů, že zásobování je zajištěno a že se k hromadění zásob neuchýlí ostaní, upozorňuje Mercier. Zdůrazňuje, že lidé jsou přirozeně citliví na zprávy, které dostávají, a při jejich hodnocení porovnávají to, co jim je sdělováno, s vlastními představami - pokud se shodují, pak jsou informace zpravidla přijímány.

Právě z posilování předsudků těží fake news, a tak opilci věří, že lékem je alkohol, zatímco rasisté viní čínské vědce, uvádí expert. Dodává, že zprávy, které naopak jdou proti naší osobní zkušenosti, především pokud nabádají k nepříjemnému jednání, jsou zpočátku odmítány, což je důvod, proč tolik lidí nechtělo vyslyšet včasná varování a izolace se jim zdála jako drastická reakce na hrozbu, která neovlivnila nikoho z jejich okolí.     

Překonání této úvodní reakce si žádá důvěru, uznání, že ti, kdo se na nás obracejí, jsou důvěryhodní a nepokoušejí se nás zmanipulovat, a proto je ověřování informací tak důležité, konstatuje vědec. Dodává, že nejde ani tak o vyhnutí se dezinformacím - kterým je většina z nás vystavena jen v malé míře - ale o upevnění víry ve skutečné informace a dobré rady.

"Pokud nejste přesvědčeni, že mnoho zdravotních systému kolabuje pod náporem covid-19, že sociální izolace je momentálně v mnoha zemích klíčová nebo že by jste si měli systematicky mýt ruce, prosím, ověřte si to důkladně, jak jen chcete, ale šmahem neodmítejte dobré rady," nabádá Mercier. Připouští, že člověk musí zůstat obezřetný, ale obezřetnost je užitečná jen ve chvíli, kdy nám pomáhá vybírat hodnotné informace.