Jak se žije v Německu? Průzkum ukázal, jak jsou lidé spokojení

Sociální soudržnost a státní péče o děti ale podle nich není taková jako dříve. Ukázal to průzkum veřejného mínění pro veřejnoprávní televizi ARD, který byl zveřejněn krátce před sobotním 30. výročím pádu berlínské zdi.

O tom, že možnosti cestování jsou lepší, je podle průzkumu přesvědčeno 94 procent Němců ze západu země a 92 procent z východu. Svobodu slova za širší považuje 83 procent západních Němců (12 procent to vidí opačně) a 69 procent východních Němců (osm procent to vidí opačně). Za výrazně lepší mají i dnešní hospodářskou situaci - na západě Německa 80 procent obyvatel (11 procent proti) a na východě 65 procent (17 procent proti).

Poměrně velké jsou názorové rozdíly, pokud jde o zdravotnictví a školství. Zatímco mezi západními Němci jasně převažují ti, kteří upřednostňují dnešní situaci v těchto oblastech, mezi východními si 37 procent myslí, že v NDR bylo zdravotnictví lepší (opačný názor má 47 procent). Dokonce 63 procent jich zastává názor, že lepší v komunistickém režimu byl školský systém. Opačné přesvědčení vyjádřilo jen 22 procent východních Němců.

V obou částech země panuje přesvědčení, že v NDR byla vyšší sociální soudržnost (46 procent na západě a 76 procent na východě) a lepší péče ze strany státu o děti, například pokud jde o školky (44 procent na západě a 59 procent na východě).

Čtyři pětiny všech Němců (79 procent) v průzkumu také vyjádřily přesvědčení, že i 30 let po pádu berlínské zdi je v obou částech země odlišná mentalita a kultura. Opačně jich to vidí jen 17 procent. Na druhou stranu mají přesně tři čtvrtiny obyvatel za to, že u dnešních dětí už nehraje roli, jestli pocházejí z východu, nebo ze západu země. Jinak jich to vidí 23 procent.