Jak vyřešit katalánskou krizi? Politička má jasno, bude to ale běh na dlouhou trať

"V první řadě nám jde o zahájení dialogu a propuštění katalánských politiků z vězení," uvedla zástupkyně katalánské vlády. "Ve 21. století přece nemůže být v Evropské unii země, kde se posílají lidé do vězení až na 13 let za to, že vykonávali svůj mandát," dodala s odkazem na devět političek a politiků, z nichž někteří jsou ve vězení už přes dva roky. Většina z nich byla předtím zvolena v regionálních volbách. Před měsícem nad nimi vynesl španělský nejvyšší soud tresty od devíti do 13 let za referendum o nezávislosti Katalánska z roku 2017.

Španělská ústava neumožňuje referendum o nezávislosti regionu, které i přes výrok ústavního soudu uspořádala předchozí katalánská vláda. Tu bývalá španělská vláda před dvěma lety se souhlasem parlamentu odvolala a dočasně převzala správu nad regionem. Následující regionální volby opět vyhrály separatistické strany a nynější katalánská vláda se chce se španělskou vládou dohodnout, aby jí umožnila referendum legální.

"Pro mnoho Katalánců by byla pouhá reforma autonomního statusu nedostatečnou odpovědí," uvedla Schreiberová. "Kromě toho, Katalánci už v tomto ohledu Madridu nevěří," dodala a připomněla předchozí reformu autonomního statusu z roku 2006. Tu schválil španělský parlament i Katalánci v referendu, ale v roce 2010 ústavní soud vyhověl stížnosti Lidové strany (PP) a části statusu, v nichž byli Katalánci označováni za národ, označil za neústavní.

"Proto si myslíme, že katalánský problém nyní vyřeší už jen voliči. Podle nás se většina Katalánců chce k otázce nezávislosti vyjádřit v lidovém hlasování," uvedla Schreiberová. Podle výsledků průzkumu zveřejněných koncem října jsou dvě třetiny Katalánců pro to, aby katalánská vláda s Madridem vyjednala legální referendum o nezávislosti. Tu si podle poslední ankety přeje asi 42 procent Katalánců.

Obě katalánské separatistické strany, které tvoří nynější regionální vládu a které mají zastoupení i ve španělském parlamentu, nyní zvažují podporu lídrovi španělských socialistů Pedru Sánchezovi pro novou vládu. Požadují ale za to politické řešení katalánského konfliktu, včetně propuštění katalánských politiků z vězení.

Podle Schreiberové by byla amnestie od španělské vlády "uznáním toho, že jde o politický problém", který by se tak od soudů vrátil tam, kam patří, tedy do politiky. K soudům se dostal za předchozí pravicové vlády lidovců, jejichž tehdejšího lídra Mariana Rajoye vystřídal loni v červnu Sánchez v křesle španělského premiéra. Usedl do něj díky vyslovení nedůvěry Rajoyově vládě, k čemuž mu pomohli i poslanci katalánských separatistických stran za příslib zahájení dialogu. Rajoy s katalánskou vládou jednat odmítal.

"Strany katalánské vlády se nyní cítí Sánchezem trochu podvedené, protože dialog skončil dřív, než pořádně začal," uvedla Schreiberová. Sánchez se už loni s katalánským premiérem Quimem Torrou sice setkal, ale žádná jednání v podstatě nezačala. Letos pak Sánchez s dialogem otálel i proto, aby získal voliče v dubnových a listopadových parlamentních volbách. Minulý týden jeho socialisté několik poslaneckých křesel ztratili a pak se předběžně dohodli na koaliční vládě s levicovou aliancí.

"Nyní očekáváme pokrokovější vládu, která ve spojení s Unidas Podemos během následujících čtyř let najde politické řešení pro Katalánsko," věří Schreiberová. Jako příklad úspěšného oddělení zemí uvedla rozdělení Československa od ledna 1993. "Vy jste se také rozdělili v klidu a na základě dohody, tak proč bychom toho nemohli dosáhnout i my, v Evropě 21. století," dodala bývalá německá novinářka.