Britský premiér Boris Johnson předloží nově zvoleným poslancům Dolní sněmovny svou brexitovou dohodu už tento pátek. Termín, o kterém britská média již dříve spekulovala, dnes potvrdil mluvčí britské vlády. V úterý se poslanci sejdou na ustavujícím zasedání, kde složí slavnostní přísahu a zvolí si svého předsedu. Ve čtvrtek královna Alžběta II. přednese řeč, která stanoví priority Johnsonovy vlády.
Konzervativní strana premiéra Johnsona má po čtvrtečních předčasných parlamentních volbách v 650členné Dolní sněmovně přesvědčivou většinu 365 poslanců. Nejsilnější opoziční strana - labouristé vedení Jeremym Corbynem - získala jen 202 křesel.
Krátce po volebním debaklu Corbyn oznámil, že do příštích voleb již svou stranu nepovede. Jeho nástupce by se měl podle britských médií začít hledat již na počátku ledna. Výběr nového lídra ale nechtějí labouristé zjevně uspěchat, a jasno by tak mohlo být až na konci března. Nejčastěji se jako možní Corbynovi nástupci zmiňují poslankyně Rebecca Longová-Baileyová, Lisa Nandyová a Jess Philipsová. Lídrem labouristů by se mohl stát také dosavadní mluvčí strany pro brexit Keir Starmer.
Premiér Boris Johnson už v předvolební kampani sliboval, že brexitovou dohodu, kterou v říjnu vyjednal s Bruselem, předloží poslancům ke schválení ještě před Vánocemi. Vzhledem k většině, kterou nyní konzervativci v dolní komoře parlamentu mají, se očekává, že dohodu poslanci schválí, a Británie tak opustí EU podle plánu 31. ledna.
V pátek by měl návrh brexitového zákona projít prvním a druhým čtením. Definitivně by se o něm mělo hlasovat na počátku ledna. Formálně ale musí tento harmonogram schválit ještě předseda Dolní sněmovny. V této funkci by měli poslanci v úterý potvrdit labouristu Lindsaye Hoylea, kterého zvolila do svého čela již předchozí sněmovna krátce před svým rozpuštěním na počátku listopadu. Před volbou předsedy poslanci složí slavnostní přísahu.
Ve čtvrtek je na programu parlamentu královnina řeč. Alžběta II. v projevu sepsaném vládou představí priority Johnsonova kabinetu.
Pokud nakonec brexitovou dohodu schválí i horní komora parlamentu, Sněmovna lordů, a formálně jej potvrdí i panovnice, opustí Británie EU 31. ledna příštího roku. Po brexitu budou ovšem během takzvaného přechodného období pokračovat jednání o budoucích vztazích Británie s EU. Ty by měly podle současného plánu skončit do konce roku 2020. Po celou dobu budou v Británii platit dosavadní unijní pravidla, na jejich podobu už ale Londýn nebude mít vliv. Z Bruselu už zaznívají hlasy, že vyjednat a ratifikovat komplexní dohodu o budoucích vztazích za 11 měsíců není možné.
Související
Princ William obstál v těžké zkoušce. Spekulace jeho ženě na zdraví nepřidaly
Karel III. se vzdal důležitého postu ve prospěch Williama. Po 32 letech
Velká Británie , Boris Johnson , Brexit
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí: V Česku dnes udeří bouřky. Meteorologové upřesnili výstrahu
před 2 hodinami
Fico je mimo ohrožení života, oznámili lékaři
před 3 hodinami
Slovenská policie obvinila lidi, kteří schvalovali atentát na Fica
před 3 hodinami
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
před 4 hodinami
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
před 4 hodinami
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
před 5 hodinami
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
před 6 hodinami
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
před 6 hodinami
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 7 hodinami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
Před třiceti lety, 18. května 1994, byla v Pásmu Gazy formálně nastolena palestinská samospráva a Izrael zde omezil svou vojenskou přítomnost. Byť to může tuzemské veřejnosti připadat paradoxní, kvalita života Palestinců se tím zhoršila, konstatuje Jakub Záhora z Pražského centra pro výzkum míru na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že Izrael se z Pásma Gazy definitivně stáhl s více než desetiletým odstupem, přičemž interpretace motivů tehdejší vlády premiéra Ariela Šarona se velmi různí. Odborník na současný Izrael také nastínil základní argumenty sporu o to, zda Izrael skutečně přestal Pásmo Gazy okupovat, stejně jako důvody, proč v izraelské společnosti nyní sílí hlasy označující předání Gazy Palestincům za základní strategickou chybu.
Zdroj: Matěj Bílý