Evropská unie potřebuje dohlížet na fungování vlády práva v členských zemích efektivněji než při dosavadních řízeních, které vedou unijní orgány s Maďarskem a Polskem. Evropská komise chce proto přesvědčit členské státy, aby podpořily pevnější svázání dotací z chystaného dlouhodobého rozpočtu EU a pokrizového fondu s respektem k evropským hodnotám.
ČTK to řekla místopředsedkyně komise Věra Jourová, podle níž návrh podporuje většina členských zemí. V jeho jednomyslném schválení však brání dlouhodobý nesouhlas dvojice zmíněných států.
"Potřebujeme funkční mechanismus a ne další prostor pro prázdné deklarace, jak si sice vážíme právního státu, ale jak nerespektujeme pravidla," řekla Jourová s odkazem na řízení táhnoucí se už několik let. EK v něm vytýká Budapešti a Varšavě některé zákony spjaté například s fungováním nevládních organizací, médií či justice, které jsou podle Bruselu v rozporu s principy demokracie a právního státu.
Ostatní členské země sice v řízení naslouchají maďarským a polským vysvětlením kontroverzních zákonů, ale na konkrétních krocích se dosud neshodly. V případném hlasování totiž stačí, aby dotčenou zemi podpořil jediný další člen unie a možné postihy spadnou pod stůl.
"Slyším tak často z Polska a Maďarska, že nemají problém s právním státem, až bych skoro čekala, že to dokážou tím, že pro to zvednou ruku," prohlásila česká politička k návrhu, který má předejít tomu, aby se případní hříšníci při čerpání z rozpočtu či chystaného tučného fondu spoléhali na kolegiální pomoc dalších zemí.
Komise bude v souvislosti s rozpočtem na roky 2021 až 2027 či půlbilionem eur (13,5 bilionu korun) v balíku pro postpandemické oživení ekonomik vydávat doporučení, od jakých peněz odříznout stát, který by nerespektoval evropské hodnoty. Zatímco členské státy se v předchozích jednáních o víceletém rozpočtu bavily o tom, že tato doporučení by musela schválit takzvaná kvalifikovaná většina zemí, Brusel chce princip obrátit. Tato většina, tedy nejméně 15 z 27 zemí reprezentujících zároveň nejméně 65 procent obyvatel EU, by musela doporučení odmítnout, aby jej komise neprosadila.
"Je to i zájem většiny členských států, které chtějí mít nějaké záruky pro své daňové poplatníky. Zvláště pokud jde o ty státy, které do rozpočtu více přispívají než dostávají," podotkla Jourová.
Návrh komise podle ní podporují například Francie, Rakousko či skandinávské země, k co nejpevnějšímu svázání vlády práva s čerpáním z rozpočtu se staví vstřícně i Německo či další západoevropské státy. Naproti tomu z dvojice zmíněných zemí zní vůči návrhu výtky, další země východního křídla EU včetně Česka zatím nedaly najevo zcela jasnou pozici.
O plánu budou jednat prezidenti a premiéři unijních zemí v polovině července, kdy se v Bruselu sejdou poprvé od neúspěšného únorového summitu věnovaného sedmiletému rozpočtu. Předseda Evropské rady Charles Michel se snažil prosadit zmíněný "měkčí" návrh. Podle některých diplomatů však i kvůli bezprecedentnímu pokrizovému fondu, z nějž má Polsko dostat po Itálii a Španělsku třetí největší podíl, roste tlak na prosazení "tvrdší" varianty navrhované komisí.
"Doba nouzových stavů téma právního státu přinesla s větší naléhavostí," soudí Jourová, která v současnosti vyhodnocuje, jak se unijní země vracejí zpátky k běžnému fungování politiky a vlády se vzdávají dočasných mimořádných pravomocí. EK měla obavy například v souvislosti s Maďarskem, kde premiér Viktor Orbán získal možnost vládnout pomocí dekretů a na základě nové normy bylo možné trestat média za šíření nepravdivých zpráv. Podle Jourové již tento zákon spojený s nouzovým stavem přestal platit, zda se Maďarsko zcela vrátilo k právnímu stavu před koronavirem nyní komise analyzuje.
Související
Pavel mluvil na Hradě s eurokomisařkou Jourovou. Tématem byly i letošní volby
Maďarsko: Jourová by se měla stydět, EU je kvůli ní v horším stavu
Věra Jourová , EU (Evropská unie) , Maďarsko , Polsko , Charles Michel
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu
před 1 hodinou
Strůjci útoku v Moskvě dostali finanční podporu z Ukrajiny, tvrdí Rusko
před 2 hodinami
Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko
před 3 hodinami
Počasí: Výhled slibuje pokračování trendu i po Velikonocích
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
Vývoj cen pohonných hmot v Česku se v březnu obrátil, zlevňování vzalo zasvé. Benzin za posledních sedm dní zdražil o 24 haléřů na 38,64 koruny za litr. Cena nafty stoupla méně, konkrétně o 12 haléřů na 38,53 koruny za litr.
Zdroj: Jan Hrabě