Jourová: Státy EU chtějí lépe chránit peníze ve společné kase. Plán se nelíbí Maďarsku a Polsku

Evropská unie potřebuje dohlížet na fungování vlády práva v členských zemích efektivněji než při dosavadních řízeních, které vedou unijní orgány s Maďarskem a Polskem. Evropská komise chce proto přesvědčit členské státy, aby podpořily pevnější svázání dotací z chystaného dlouhodobého rozpočtu EU a pokrizového fondu s respektem k evropským hodnotám.

ČTK to řekla místopředsedkyně komise Věra Jourová, podle níž návrh podporuje většina členských zemí. V jeho jednomyslném schválení však brání dlouhodobý nesouhlas dvojice zmíněných států.

"Potřebujeme funkční mechanismus a ne další prostor pro prázdné deklarace, jak si sice vážíme právního státu, ale jak nerespektujeme pravidla," řekla Jourová s odkazem na řízení táhnoucí se už několik let. EK v něm vytýká Budapešti a Varšavě některé zákony spjaté například s fungováním nevládních organizací, médií či justice, které jsou podle Bruselu v rozporu s principy demokracie a právního státu.

Ostatní členské země sice v řízení naslouchají maďarským a polským vysvětlením kontroverzních zákonů, ale na konkrétních krocích se dosud neshodly. V případném hlasování totiž stačí, aby dotčenou zemi podpořil jediný další člen unie a možné postihy spadnou pod stůl.

"Slyším tak často z Polska a Maďarska, že nemají problém s právním státem, až bych skoro čekala, že to dokážou tím, že pro to zvednou ruku," prohlásila česká politička k návrhu, který má předejít tomu, aby se případní hříšníci při čerpání z rozpočtu či chystaného tučného fondu spoléhali na kolegiální pomoc dalších zemí.

Komise bude v souvislosti s rozpočtem na roky 2021 až 2027 či půlbilionem eur (13,5 bilionu korun) v balíku pro postpandemické oživení ekonomik vydávat doporučení, od jakých peněz odříznout stát, který by nerespektoval evropské hodnoty. Zatímco členské státy se v předchozích jednáních o víceletém rozpočtu bavily o tom, že tato doporučení by musela schválit takzvaná kvalifikovaná většina zemí, Brusel chce princip obrátit. Tato většina, tedy nejméně 15 z 27 zemí reprezentujících zároveň nejméně 65 procent obyvatel EU, by musela doporučení odmítnout, aby jej komise neprosadila.

"Je to i zájem většiny členských států, které chtějí mít nějaké záruky pro své daňové poplatníky. Zvláště pokud jde o ty státy, které do rozpočtu více přispívají než dostávají," podotkla Jourová.

Návrh komise podle ní podporují například Francie, Rakousko či skandinávské země, k co nejpevnějšímu svázání vlády práva s čerpáním z rozpočtu se staví vstřícně i Německo či další západoevropské státy. Naproti tomu z dvojice zmíněných zemí zní vůči návrhu výtky, další země východního křídla EU včetně Česka zatím nedaly najevo zcela jasnou pozici.

O plánu budou jednat prezidenti a premiéři unijních zemí v polovině července, kdy se v Bruselu sejdou poprvé od neúspěšného únorového summitu věnovaného sedmiletému rozpočtu. Předseda Evropské rady Charles Michel se snažil prosadit zmíněný "měkčí" návrh. Podle některých diplomatů však i kvůli bezprecedentnímu pokrizovému fondu, z nějž má Polsko dostat po Itálii a Španělsku třetí největší podíl, roste tlak na prosazení "tvrdší" varianty navrhované komisí.

"Doba nouzových stavů téma právního státu přinesla s větší naléhavostí," soudí Jourová, která v současnosti vyhodnocuje, jak se unijní země vracejí zpátky k běžnému fungování politiky a vlády se vzdávají dočasných mimořádných pravomocí. EK měla obavy například v souvislosti s Maďarskem, kde premiér Viktor Orbán získal možnost vládnout pomocí dekretů a na základě nové normy bylo možné trestat média za šíření nepravdivých zpráv. Podle Jourové již tento zákon spojený s nouzovým stavem přestal platit, zda se Maďarsko zcela vrátilo k právnímu stavu před koronavirem nyní komise analyzuje.

Související

Více souvisejících

Věra Jourová EU (Evropská unie) Maďarsko Polsko Charles Michel

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 3 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun

Vývoj cen pohonných hmot v Česku se v březnu obrátil, zlevňování vzalo zasvé. Benzin za posledních sedm dní zdražil o 24 haléřů na 38,64 koruny za litr. Cena nafty stoupla méně, konkrétně o 12 haléřů na 38,53 koruny za litr.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy