Kancléř Kurz je proti dalšímu přijímání uprchlíků, včetně žen a dětí

Rakouský kancléř Sebastian Kurz se dnes vyjádřil proti přijetí uprchlíků kvůli krizi na turecko-řecké hranici, včetně žen a dětí. Informovala o tom dnes agentura APA, podle níž lidovecký (ÖVP) politik argumentoval i tím, že Rakousko je už nyní zemí s jedním z nejvyšších počtů uprchlíků na hlavu. Vládu k převzetí některých uprchlíků vyzvali vicekancléř a šéf koaličních Zelených Werner Kogler a prezident Alexander Van der Bellen, který dříve Zelené vedl.

"Naše linie jako spolkové vlády je jasná, totiž žádné další dobrovolné přijímání v Rakousku," řekl dle serveru salzburg24.at Kurz. "Rakousko patří mezi nejsilněji zatížené země Evropské unie. "Sotva na světě existuje země, a už vůbec ne v Evropě, která na hlavu přijala více uprchlíků," argumentoval Kurz před novináři.

"Jsem pro to, abychom nejdříve dobře integrovali ty, kteří už tu jsou. Máme například 30.000 nezaměstnaných osob s právem na azyl, u nichž by bylo dobré je dostat na pracovní trh," prohlásil šéf rakouské vlády.

Kurz poukázal i na příslušná čísla. "Jenom v posledním roce jsme přijali přes 10.000 lidí. Tím jsme jenom v posledním roce přijali několik tisíc žen a dětí. Tak tomu bude i v tomto roce," řekl Kurz. V uplynulých pěti letech podle něj šlo dohromady o 200.000 žádostí o azyl a z toho byly desetitisíce žen a dětí.

Ministr vnitra Karl Nehammer (ÖVP) k tomu doplnil, že i letos už Rakousko zařadilo do azylového řízení nově tisícovku žen a dětí. "Jenom v posledních dvou letech podalo žádost o azyl zhruba 11.000 dětí a 4000 žen," zdůraznil ministr.

Nehammer upozornil i na to, že málokterá žena cestuje sama, naopak cestuje s dalšími rodinnými příslušníky. "To kromě toho znamená, že přijetí žen a dětí má za následek také slučování rodin, tedy přijetí otců a bratrů," vysvětlil Nehammer a dodal, že Rakousko se ještě dnes potýká s důsledky migrační vlny z roku 2015.

Prezident Van der Bellen ve čtvrtek večer v televizi ORF řekl, že Rakousko by se v současné uprchlické krizi v Turecku a Řecku mělo "do určité míry" podílet na přijímání uprchlíků. Podpořil také Koglerův názor, že přednost by měly mít děti a ženy.

Kurz dnes podle APA rovněž zopakoval cíl, že se nesmí opakovat situace z roku 2015. Cílem jeho vlády podle něj také je nepodvolit se tlaku tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, nedovolit rozpolcení Evropy a chránit hranice. Léta se podle něj mluvilo o tom, že je třeba chránit vnější hranice EU. "Toto je test," podotkl Kurz. Pokud neuspějeme, "stane se Evropa bez vnitřních hranic historií", varoval Kurz.

Erdogan, který minulý týden oznámil, že Turecko otevřelo pro migranty hranice směrem do Evropy, zatímco EU na Ankaru naléhá, aby respektovala dohodu o migraci z roku 2016. Otevření svých hranic Ankara zdůvodnila tím, že i ostatní země, včetně EU, musí nést část starostí o uprchlíky, kterých jen ze Sýrie kvůli tamní válce Turecko přijalo na 3,7 milionu.

Zamezit nelegální migraci z Turecka se snaží Řecko, jemuž vyslovila podporu EU i jednotlivé země. Jeho snahu dnes v Praze ocenili i premiéři zemí visegrádské čtyřky (V4) a nabídli Aténám podporu ve formě materiální pomoci i případného vyslání policistů pro posílení pohraniční stráže.

Související

Sebastian Kurz

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz byl odsouzen

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz byl shledán vinným z křivé výpovědi, když před parlamentním vyšetřovacím výborem minimalizoval svou roli při jmenování dozorčí rady významné státní investiční společnosti ÖBAG. 
Sebastian Kurz

Rakouský exkancléř Kurz má pracovat pro americkou analytickou firmu

Rakouský exkancléř Sebastian Kurz má pracovat pro americkou firmu zabývající se analýzami či investicemi. Naznačují to dnes rakouská média. Pětatřicetiletý politik už údajně podepsal s firmou smlouvu a bude soukromě cestovat tam a zpět mezi Spojenými státy a Rakouskem.

Více souvisejících

Sebastian Kurz uprchlíci Werner Kogler (rakouští Zelení) Alexander Van der Bellen Rakousko

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

před 1 hodinou

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 2 hodinami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 3 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 3 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 4 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 5 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 6 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 7 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy