Kancléř Kurz je proti dalšímu přijímání uprchlíků, včetně žen a dětí

Rakouský kancléř Sebastian Kurz se dnes vyjádřil proti přijetí uprchlíků kvůli krizi na turecko-řecké hranici, včetně žen a dětí. Informovala o tom dnes agentura APA, podle níž lidovecký (ÖVP) politik argumentoval i tím, že Rakousko je už nyní zemí s jedním z nejvyšších počtů uprchlíků na hlavu. Vládu k převzetí některých uprchlíků vyzvali vicekancléř a šéf koaličních Zelených Werner Kogler a prezident Alexander Van der Bellen, který dříve Zelené vedl.

"Naše linie jako spolkové vlády je jasná, totiž žádné další dobrovolné přijímání v Rakousku," řekl dle serveru salzburg24.at Kurz. "Rakousko patří mezi nejsilněji zatížené země Evropské unie. "Sotva na světě existuje země, a už vůbec ne v Evropě, která na hlavu přijala více uprchlíků," argumentoval Kurz před novináři.

"Jsem pro to, abychom nejdříve dobře integrovali ty, kteří už tu jsou. Máme například 30.000 nezaměstnaných osob s právem na azyl, u nichž by bylo dobré je dostat na pracovní trh," prohlásil šéf rakouské vlády.

Kurz poukázal i na příslušná čísla. "Jenom v posledním roce jsme přijali přes 10.000 lidí. Tím jsme jenom v posledním roce přijali několik tisíc žen a dětí. Tak tomu bude i v tomto roce," řekl Kurz. V uplynulých pěti letech podle něj šlo dohromady o 200.000 žádostí o azyl a z toho byly desetitisíce žen a dětí.

Ministr vnitra Karl Nehammer (ÖVP) k tomu doplnil, že i letos už Rakousko zařadilo do azylového řízení nově tisícovku žen a dětí. "Jenom v posledních dvou letech podalo žádost o azyl zhruba 11.000 dětí a 4000 žen," zdůraznil ministr.

Nehammer upozornil i na to, že málokterá žena cestuje sama, naopak cestuje s dalšími rodinnými příslušníky. "To kromě toho znamená, že přijetí žen a dětí má za následek také slučování rodin, tedy přijetí otců a bratrů," vysvětlil Nehammer a dodal, že Rakousko se ještě dnes potýká s důsledky migrační vlny z roku 2015.

Prezident Van der Bellen ve čtvrtek večer v televizi ORF řekl, že Rakousko by se v současné uprchlické krizi v Turecku a Řecku mělo "do určité míry" podílet na přijímání uprchlíků. Podpořil také Koglerův názor, že přednost by měly mít děti a ženy.

Kurz dnes podle APA rovněž zopakoval cíl, že se nesmí opakovat situace z roku 2015. Cílem jeho vlády podle něj také je nepodvolit se tlaku tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, nedovolit rozpolcení Evropy a chránit hranice. Léta se podle něj mluvilo o tom, že je třeba chránit vnější hranice EU. "Toto je test," podotkl Kurz. Pokud neuspějeme, "stane se Evropa bez vnitřních hranic historií", varoval Kurz.

Erdogan, který minulý týden oznámil, že Turecko otevřelo pro migranty hranice směrem do Evropy, zatímco EU na Ankaru naléhá, aby respektovala dohodu o migraci z roku 2016. Otevření svých hranic Ankara zdůvodnila tím, že i ostatní země, včetně EU, musí nést část starostí o uprchlíky, kterých jen ze Sýrie kvůli tamní válce Turecko přijalo na 3,7 milionu.

Zamezit nelegální migraci z Turecka se snaží Řecko, jemuž vyslovila podporu EU i jednotlivé země. Jeho snahu dnes v Praze ocenili i premiéři zemí visegrádské čtyřky (V4) a nabídli Aténám podporu ve formě materiální pomoci i případného vyslání policistů pro posílení pohraniční stráže.

Související

Sebastian Kurz

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz byl odsouzen

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz byl shledán vinným z křivé výpovědi, když před parlamentním vyšetřovacím výborem minimalizoval svou roli při jmenování dozorčí rady významné státní investiční společnosti ÖBAG. 
Sebastian Kurz

Rakouský exkancléř Kurz má pracovat pro americkou analytickou firmu

Rakouský exkancléř Sebastian Kurz má pracovat pro americkou firmu zabývající se analýzami či investicemi. Naznačují to dnes rakouská média. Pětatřicetiletý politik už údajně podepsal s firmou smlouvu a bude soukromě cestovat tam a zpět mezi Spojenými státy a Rakouskem.

Více souvisejících

Sebastian Kurz uprchlíci Werner Kogler (rakouští Zelení) Alexander Van der Bellen Rakousko

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 34 minutami

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry

Ve čtvrtek ráno Ukrajina obvinila Rusko z útoku mezikontinentální balistickou střelou (ICBM) na východoukrajinské město Dnipro. Toto tvrzení však zpochybnil západní činitel, který uvedl, že použitá střela byla balistická, ale nešlo o ICBM. Moskva se k těmto obviněním odmítla vyjádřit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy