Kárný senát Nejvyššího správního soudu není nezávislý, rozhodl soud ve Štrasburku

Soud ve Štrasburku rozhodoval o stížnosti exekutora Jana Grosama. Ten úspěšně namítal, že kárné řízení s ním nemělo parametry řádného procesu, že český soud neměl parametry soudu a že proti rozhodnutí kárného senátu (NSS) není odvolání.

"Stěžovateli bylo upřeno jeho právo na nezávislý a nestranný soud z důvodu, že jeho případ projednával disciplinární senát, který tyto požadavky nesplnil," uvedl ESLP. Grosamovi přiznal 4000 eur (zhruba 99.000 korun) za nemajetkovou újmu, napsal server.

Předseda NSS Karel Šimka se k rozhodnutí dnes podle mluvčí Sylvy Dostálové nevyjádří, je na pracovní cestě v zahraničí. Letos v únoru ČTK v rozhovoru řekl, že v jednoinstančnosti, tedy chybějící možnosti odvolání, zásadní problém nevidí. Ve dvojinstančním řízení by se podle něj mohla rozmělnit odpovědnost. Nyní členové kárného senátu vědí, že jejich rozhodnutí je zásadní, v podstatě definitivní, a že musí být schopní verdikt obhájit před účastníky řízení i veřejností, uvedl tehdy Šimka.

Soud pro lidská práva podle České justice zkritizoval, že proti rozhodnutí českého kárného senátu není možnost odvolání - lze se obrátit pouze na Ústavní soud. Výběr přísedících navíc není podle ESLP transparentní, protože pro něj nejsou žádná kritéria. Neexistují také dostatečné záruky proti vnějšímu vlivu na členy senátu.

"Dvě třetiny členů senátu, přísedící laici, pracovali a pobírali své platy venku, což nevyhnutelně zahrnovalo jejich materiální, hierarchickou a administrativní závislost na jejich primárních zaměstnavatelích, a tudíž mohlo ohrozit jak jejich nezávislost, tak nestrannost,“ cituje server z rozsudku. ESLP upozornil i na to, že v Grosamově kárném senátu seděli dva jiní exekutoři, tedy Grosamovi přímí konkurenti.

Rozsudek, v němž ESLP shledá porušení Úmluvy o ochraně lidských práv, ukládá žalovanému státu zvolit opatření k ukončení porušování práva a k nápravě jeho důsledků.

Debata o dvoustupňovém systému s odvolacími senáty, který by umožňoval odvolávat se proti kárným rozhodnutím, se v Česku vede dlouhodobě. Ministerstvo spravedlnosti již před několika lety uvádělo, že na příslušných legislativních změnách pracuje. Jednoinstančnost kárných řízení v minulosti posvětil Ústavní soud.

Kárné senáty u NSS rozhodují o postizích za prohřešky soudců, státních zástupců i soudních exekutorů. Mohou jim krátit plat, případně je odvolat i z funkce. Od roku 2009 přijaly jednotlivé senáty stovky rozhodnutí.