Rozrůstající se korupční aféra s nákupy roušek a respirátorů, do které jsou zapleteni poslanci a činitelé konzervativní unie CDU/CSU německé kancléřky Angely Merkelové a která se přiblížila i k ministrovi zdravotnictví Jensi Spahnovi, ohrožuje volební preference strany před zářijovými parlamentními volbami.
Získat zpět důvěru voličů má pomoci etický kodex zákonodárců, který Křesťanskodemokratická unie (CDU) navrhuje a který již ohlásil bavorský premiér a šéf Křesťanskosociální unie (CDU) Markus Söder.
Kauza je pro CDU/CSU další ranou, se kterou se musí vyrovnat. Unie totiž ještě nemá lídra, který ji povede do voleb jako kancléřský kandidát. Merkelovou, která po čtyřnásobném kancléřském mandátu odchází z politiky, by rád nahradil šéf CDU Armin Laschet, jehož strana i kvůli aféře skončila v nedávných zemských volbách v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci druhá s historicky nejhoršími výsledky. Jeho soupeřem může být Söder, který zájem oficiálně nepotvrdil, podle analytiků ale bedlivě sleduje Laschetovy chyby. A politický výhled unie nemá dobrý.
Ještě v lednu dosahovala CDU/CSU v průzkumu nedělníku Bild am Sonntag jasného vítězství v podobě 36procentní podpory voličů, která ale nyní činí už jen 27 procent. To sice stále znamená post nejsilnější německé politické strany, ale zároveň se snížil na pět procentních bodů náskok unie před druhými Zelenými. Tato ekologická strana může podle politologů vážně pomýšlet na kancléřský úřad.
Torsten Schneider-Haase z agentury Kantar se domnívá, že CDU/CSU ještě dna nedosáhla, proto se musí připravit ještě na větší propad.
Ještě loni během první vlny pandemie nemoci covid-19 byla CDU/CSU na vrcholu popularity. Již v létě se ale začaly objevovat první náznaky, že na nákupech tehdy nedostatkových roušek a respirátorů vydělali někteří politici zajímavé sumy. Ministerstvo zdravotnictví tehdy tyto spekulace odmítlo.
Změna nastala na přelomu roku, kdy se do médií dostala informace o předražených dodávkách respirátorů od švýcarské společnosti Emix pro ministerstva zdravotnictví v Severním Porýní-Vestfálsku a Bavorsku a také pro spolkové ministerstvo zdravotnictví. Hospodářský magazín Capital k tomu uvedl, že u ministra zdravotnictví Spahna kvůli obchodu lobbovala dcera někdejšího dlouholetého generálního tajemníka CSU Gerolda Tandlera, rodáka z Liberce.
Poté na veřejnost unikly informace, že na řádově stovky tisíc eur si přišli i poslanci Georg Nüsslein, Nikolas Löbel a Mark Hauptmann. Nüßlein mezitím odešel z CSU, poslanecký mandát si ale ponechal, naopak Hauptmann z CDU, který je podezřelý ještě z lobbování ve prospěch Ázerbájdžánu, a jeho stranický kolega Löbel již poslanecké lavice opustili.
Nejnověji se podezření soustředilo na poslance bavorského zemského sněmu Alfreda Sautera, který v 80. letech zasedal ve Spolkovém sněmu a na konci 90. let působil jako bavorský ministr spravedlnosti. Sauter již dal všechny své stranické funkce k dispozici, pozastavil členství v CSU a opustil stranickou frakci.
Ušetřen nezůstává ani Spahn. Magazín Der Spiegel na svém webu o víkendu napsal, že 570.000 respirátorů prodala spolkovému ministerstvu zdravotnictví mediální společnost Burda. Sporné na tomto kontraktu je to, že Spahnův manžel Daniel Funke jako lobbista vede berlínské zastoupení Burdy. Ministerstvo ale trvá na tom, že obchod se uskutečnil na základě standardního postupu za běžné tržní ceny.
CDU i CSU si pod tlakem aféry očividně uvědomují poškození důvěry voličů, obzvláště s blížícími se parlamentními volbami. Nejrázněji zareagoval Söder, který chce zpřísnit pravidla pro stranické poslance. Chce, aby zákonodárci z řad CSU nesměli tajit své vedlejší příjmy, nesměli za úplatu nikoho podporovat a museli podepisovat kodex etického chování. Podobné opatření požaduje i část CDU.
Související
Demokraticky legitimizovaní nacisté? AfD nabírá na síle a zpochybňuje poválečný konsenzus
Trumpovy výroky živí debatu o evropském jaderném deštníku. Významný německý politik je pro
Konzervativní unie CDU/CSU , Korupce , Německo , Volby v Německu
Aktuálně se děje
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
včera
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
včera
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
včera
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
včera
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
včera
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
včera
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
včera
Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie
včera
Česká republika je připravena okamžitě vyslat repatriační letadla pro své občany, oznámil Babiš
včera
Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze
včera
OBRAZEM: Tradiční Matějská pouť opět rozzářila pražské Výstaviště
včera
Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu
včera
„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu
včera
Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů
včera
Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem
včera
Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví
včera
Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů
28. února 2026 23:11
Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer potvrdil, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, byl zabit při rozsáhlém společném úderu Spojených států a Izraele. Trump tuto zprávu oznámil prostřednictvím své sociální sítě Truth Social, kde Chameneího označil za jednoho z nejhorších lidí v historii. Podle prezidenta je jeho smrt spravedlností nejen pro íránský lid, ale i pro Američany a občany mnoha dalších zemí.
Zdroj: Libor Novák