Korupční aféra vládní CDU/CSU může ovlivnit výsledek voleb v SRN

Rozrůstající se korupční aféra s nákupy roušek a respirátorů, do které jsou zapleteni poslanci a činitelé konzervativní unie CDU/CSU německé kancléřky Angely Merkelové a která se přiblížila i k ministrovi zdravotnictví Jensi Spahnovi, ohrožuje volební preference strany před zářijovými parlamentními volbami.

Získat zpět důvěru voličů má pomoci etický kodex zákonodárců, který Křesťanskodemokratická unie (CDU) navrhuje a který již ohlásil bavorský premiér a šéf Křesťanskosociální unie (CDU) Markus Söder.

Kauza je pro CDU/CSU další ranou, se kterou se musí vyrovnat. Unie totiž ještě nemá lídra, který ji povede do voleb jako kancléřský kandidát. Merkelovou, která po čtyřnásobném kancléřském mandátu odchází z politiky, by rád nahradil šéf CDU Armin Laschet, jehož strana i kvůli aféře skončila v nedávných zemských volbách v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci druhá s historicky nejhoršími výsledky. Jeho soupeřem může být Söder, který zájem oficiálně nepotvrdil, podle analytiků ale bedlivě sleduje Laschetovy chyby. A politický výhled unie nemá dobrý.

Ještě v lednu dosahovala CDU/CSU v průzkumu nedělníku Bild am Sonntag jasného vítězství v podobě 36procentní podpory voličů, která ale nyní činí už jen 27 procent. To sice stále znamená post nejsilnější německé politické strany, ale zároveň se snížil na pět procentních bodů náskok unie před druhými Zelenými. Tato ekologická strana může podle politologů vážně pomýšlet na kancléřský úřad.

Torsten Schneider-Haase z agentury Kantar se domnívá, že CDU/CSU ještě dna nedosáhla, proto se musí připravit ještě na větší propad.

Ještě loni během první vlny pandemie nemoci covid-19 byla CDU/CSU na vrcholu popularity. Již v létě se ale začaly objevovat první náznaky, že na nákupech tehdy nedostatkových roušek a respirátorů vydělali někteří politici zajímavé sumy. Ministerstvo zdravotnictví tehdy tyto spekulace odmítlo.

Změna nastala na přelomu roku, kdy se do médií dostala informace o předražených dodávkách respirátorů od švýcarské společnosti Emix pro ministerstva zdravotnictví v Severním Porýní-Vestfálsku a Bavorsku a také pro spolkové ministerstvo zdravotnictví. Hospodářský magazín Capital k tomu uvedl, že u ministra zdravotnictví Spahna kvůli obchodu lobbovala dcera někdejšího dlouholetého generálního tajemníka CSU Gerolda Tandlera, rodáka z Liberce.

Poté na veřejnost unikly informace, že na řádově stovky tisíc eur si přišli i poslanci Georg Nüsslein, Nikolas Löbel a Mark Hauptmann. Nüßlein mezitím odešel z CSU, poslanecký mandát si ale ponechal, naopak Hauptmann z CDU, který je podezřelý ještě z lobbování ve prospěch Ázerbájdžánu, a jeho stranický kolega Löbel již poslanecké lavice opustili.

Nejnověji se podezření soustředilo na poslance bavorského zemského sněmu Alfreda Sautera, který v 80. letech zasedal ve Spolkovém sněmu a na konci 90. let působil jako bavorský ministr spravedlnosti. Sauter již dal všechny své stranické funkce k dispozici, pozastavil členství v CSU a opustil stranickou frakci.

Ušetřen nezůstává ani Spahn. Magazín Der Spiegel na svém webu o víkendu napsal, že 570.000 respirátorů prodala spolkovému ministerstvu zdravotnictví mediální společnost Burda. Sporné na tomto kontraktu je to, že Spahnův manžel Daniel Funke jako lobbista vede berlínské zastoupení Burdy. Ministerstvo ale trvá na tom, že obchod se uskutečnil na základě standardního postupu za běžné tržní ceny.

CDU i CSU si pod tlakem aféry očividně uvědomují poškození důvěry voličů, obzvláště s blížícími se parlamentními volbami. Nejrázněji zareagoval Söder, který chce zpřísnit pravidla pro stranické poslance. Chce, aby zákonodárci z řad CSU nesměli tajit své vedlejší příjmy, nesměli za úplatu nikoho podporovat a museli podepisovat kodex etického chování. Podobné opatření požaduje i část CDU.

Související

AfD (Alternativa pro Německo) Analýza

Demokraticky legitimizovaní nacisté? AfD nabírá na síle a zpochybňuje poválečný konsenzus

Alternativa pro Německo (AfD) se z původně euroskeptického hnutí proměnila v nejvlivnější krajně pravicovou sílu současného Německa. Využila chaosu a nejednoty vládní koalice „semaforu“ i frustrace veřejnosti z ekonomické stagnace a migrace. Na východě země se stala hlasem „zrazeného lidu“, který se cítí odtržený od západních elit. Ačkoli AfD formálně nehlásá totalitarismus, její etnonacionalistická ideologie a útoky na demokratické instituce připomínají logiku, jež kdysi umožnila vzestup nacismu.

Více souvisejících

Konzervativní unie CDU/CSU Korupce Německo Volby v Německu

Aktuálně se děje

před 52 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Co naznačuje Trumpovo vyčkávání v Íránu? Možná se vůbec nic nestane

Americká zahraniční politika vůči Íránu v posledních týdnech připomíná strategii zaměřenou na rychlý efekt a okamžité výsledky. Prezident Donald Trump se podle CNN vyžívá v situacích, které slibují bleskové rozuzlení, zatímco vleklé krize ho spíše odpuzují. Současná situace v Perském zálivu, kam Washington stahuje své námořní síly, však naznačuje, že vojenské možnosti jsou v tuto chvíli značně omezené a zdaleka ne ideální.

před 1 hodinou

Gaza

Izraelská armáda poprvé přiznala, kolik v Pásmu Gazy zabila Palestinců

Izraelská armáda během brífinku pro tamní novináře připustila, že během války v Gaze zahynulo přibližně 70 000 Palestinců. Podle zpráv místních médií vojenští představitelé nyní považují údaje poskytované palestinským ministerstvem zdravotnictví v enklávě za v zásadě přesné. Toto uznání přichází po dlouhém období, kdy Izrael oficiální počty obětí zpochybňoval.

před 3 hodinami

Jeffrey Epstein

Stovky zmínek o Trumpovi, komunikace s Muskem i Andrewem. USA zveřejnily miliony stránek o Epsteinovi

Ministerstvo spravedlnosti Spojených států zveřejnilo rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tento krok přichází poté, co úřad o šest týdnů zmeškal zákonem stanovený termín, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo veřejnosti zpřístupněno přibližně tři miliony stránek textu, 180 tisíc fotografií a dva tisíce videonahrávek.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Česko vysílá sportovce na olympiádu. V Miláně a Cortině d´Ampezzo jich bude 113

Stejně jako na posledních Zimních olympijských hrách v Pekingu v roce 2022 bude i letos v Miláně a Cortině d'Ampezzo reprezentovat Českou republiku 113 sportovců. Jedná se tak o vyrovnání rekordního počtu ze zmiňovaných předešlých her. Tehdy měl být počet sportovců dokonce o tři olympioniky vyšší, ale kvůli zranění i nákaze koronavirem se ustanovil na oněch 113.

včera

včera

Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

včera

včera

včera

Tchaj-Wan

Dal Trump Číně do rukou „dokonalý manuál“ proti Tchaj-wanu?

Nedávné dramatické dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura elitními americkými komandy Delta Force otřáslo světovou diplomacií, ale nikde nevyvolalo tak rozporuplné reakce jako v Číně. Pro oficiální Peking představuje pád Madura citelnou ránu. Jen několik hodin před samotnou operací „Absolute Resolve“ se totiž Maduro v Caracasu sešel s hlavním čínským vyslancem pro Latinskou Ameriku, aby demonstroval „bratrské pouto“ obou zemí. O něco později byl však Maduro ve své rezidenci zajat a Čína přišla o jednoho ze svých nejbližších strategických partnerů v regionu.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Bezpečnostní záruky mohou Ukrajině uškodit, varuje uznávaný analytik

Debata o budoucím mírovém uspořádání na Ukrajině se stále intenzivněji točí kolem otázky bezpečnostních záruk. Andreas Umland, uznávaný analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním nástrojem, který je v diplomatických kruzích často skloňován: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle Umlanda by takový krok stabilitu nezajistil, ale mohl by naopak legitimizovat ruské územní zisky.

včera

Andrej Babiš a Petr Pavel

Pavel se chce sejít s Babišem. Macinku na Hrad nepozval

Prezident Petr Pavel naplánoval na středu 4. února v 8:30 důležité setkání s premiérem Andrejem Babišem na Pražském hradě. Očekává se, že hlavním bodem jednání bude vyostřený spor týkající se ministra zahraničí Petra Macinky. Ten se podle Hradu pokusil o nepřípustný nátlak, když skrze textové zprávy prezidentovu poradci Petru Kolářovi hrozil „brutálním bojem“, pokud nebude poslanec Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí.

včera

Donald Trump

Trump varuje Írán: Ukončete jaderný program a potlačování protestů, nebo poznáte sílu amerického námořnictva

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Írán a varuje tamní režim, že pokud neukončí svůj jaderný program a nepřestane s násilným potlačováním domácích protestů, bude čelit síle amerického námořnictva. K íránským břehům se v současnosti přesouvá rozsáhlá flotila válečných lodí. Trump zdůraznil, že by se raději vyhnul jejich přímému nasazení, ale armáda je podle něj připravena splnit svou misi rychle a s velkou razancí.

včera

Kevin Warsh

Trump nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Fedu

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Federálního rezervního systému (Fed). Warsh má v čele americké centrální banky nahradit Jeromea Powella, jehož funkční období končí letos v květnu. Tato nominace nyní podléhá schválení v Senátu, což je proces, který bude následovat po měsících veřejných sporů mezi Trumpem a současným šéfem Fedu.

včera

Írán, ilustrační foto

Írán zahnaný do kouta: Jaká bude odpověď režimu na americké lodě?

Příjezd úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln do blízkosti íránských vod prohlubuje pocit, že se schyluje k přímému střetu mezi Washingtonem a Teheránem. Tato vojenská dislokace přichází v době nejrozsáhlejších a nejnásilnějších domácích nepokojů v Íránu za poslední desetiletí. Íránští lídři se nacházejí pod tlakem protestního hnutí požadujícího pád režimu a zároveň čelí americkému prezidentovi, jehož záměry zůstávají neprůhledné.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj potvrdil, že v noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že během uplynulé noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu. Podle jeho vyjádření se však zdá, že Moskva přesouvá svou pozornost na logistické uzly. Prezident v této souvislosti upozornil zejména na úder balistickou raketou v Charkovské oblasti, který zasáhl výrobní areál vlastněný americkou společností.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajina bude v roce 2027 připravena na vstup do EU, potvrdil Zelenskyj. Putina pozval do Kyjeva

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu potvrdil své přesvědčení, že Ukrajina bude v roce 2027 „technicky“ připravena na vstup do Evropské unie. Navzdory skepsi některých evropských lídrů, kteří považují rychlé přijetí za nereálné, Zelenskyj trvá na tom, že do konce roku 2026 jeho země splní všechny hlavní kroky nezbytné pro členství. Podle něj je jasný časový harmonogram klíčovou součástí bezpečnostních záruk, které Ukrajina po skončení války potřebuje.

včera

Separatisté chtějí rozpůlit Kanadu. Tajně se schází s Trumpovými lidmi

Vztahy mezi Spojenými státy a Kanadou čelí dalšímu vážnému testu, který tentokrát nepramení z přímých hrozeb Donalda Trumpa, ale z aktivit separatistické skupiny v provincii Alberta. Tato skupina, známá jako Alberta Prosperity Project, oficiálně požádala o pomoc Washington při snaze odtrhnout se od zbytku Kanady. Podle zpráv se lídři hnutí již několikrát tajně sešli s představiteli amerického ministerstva zahraničí, aby projednali možnosti podpory pro nezávislou Albertu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy