Krize v Afghánistánu podle Borrella ukázala, že EU potřebuje síly rychlé reakce

V rozhovoru zveřejněném v dnešním vydání italského deníku Il Corriere della Sera diplomat upozornil, že rychlé vyslání amerických vojáků v souvislosti se zhoršením bezpečnostní situace v Afghánistánu ukázalo Evropské unii potřebu urychlit snahy o vytvoření společné obranné politiky.

Afghánistán po stažení západních vojsk v první polovině tohoto roku ovládlo v srpnu radikální islamistické hnutí Tálibán. Kvůli zajištění ochrany evakuace svých občanů a spolupracujících Afghánců z kábulského letiště se do země narychlo vrátili vojáci Spojených států a některých dalších zemí.

"Musíme si vzít poučení z této zkušenosti (...) Jako Evropané jsme nebyli schopni vyslat do Kábulu 6000 vojáků pro zabezpečení oblasti. Spojené státy toho schopné byly, my nikoli," řekl Borrell s tím, že EU by měla disponovat vlastními "silami pro počáteční nasazení" 5000 vojáků. "Musíme být schopni rychle reagovat," dodal.

Čtrnáct členských zemí EU včetně Francie a Německa v polovině května navrhlo vytvoření jednotky rychlé reakce, která by byla vybavena loděmi a letadly a byla by schopna v případě potřeby poskytnout urychlenou pomoc vládám demokratických zemí.

Od roku 2007 fungují takzvaná bojová uskupení EU o 1500 vojácích, která však dosud nikdy nebyla nasazena kvůli neschopnosti vlád členských zemí domluvit se na způsobu, jak a kdy budou použity. Británie - bývalý člen EU - vytvoření bojových skupin v desetiletí po roce 2000 podporovala, ale nakonec odmítla schválit jejich nasazení kvůli domácímu odporu vůči čemukoli, co by připomínalo unijní armádu. S odchodem Británie z evropského bloku unijní politici věří, že mohou myšlenku společných jednotek rychlého nasazení oživit.