Lídři zemí Evropské unie se shodli na opatřeních proti vysokým cenám energií

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes nad ránem shodli na opatřeních proti vysokým cenám energií. Po zhruba desetihodinovém jednání to oznámil předseda Evropské rady Charles Michel.

Série dohodnutých kroků má podle něj snížit ceny energií, zajistit bezpečnost dodávek a omezit spotřebu. Lídři podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. Případné zastropování ceny plynu, na něž mají členské země stále různé názory, spojil summit se splněním několika podmínek.

"Pevně věřím, že výsledky této dohody pocítíme velmi brzy," prohlásil Michel po jednání.

Debata šéfů členských zemí vycházela z úterního návrhu Evropské komise, která s cílem zmírnit současnou energetickou krizi navrhla mimo jiné zahájit společné nákupy plynu, vytvořit mechanismus nouzového omezení ceny plynu nebo přijmout pravidla solidarity mezi členskými zeměmi. Lídři se shodli na podpoře všech tří bodů a vyzvali komisi, aby urychleně přišla s konkrétními řešeními všech tří bodů. Kolektivní nákupy plynu mají být podle nich dobrovolné s výjimkou plnění 15 procent objemu plynových zásobníků, jehož se mají týkat povinně.

Dohodu komplikoval zejména spor o stanovení maximálních cen plynu, které požaduje většina unijních států, mají však o něm často různé představy. Zejména Německo pak cenový strop stále odmítá. Lídři nakonec jeho případné zavedení podmínili předcházející analýzou finančních dopadů a tím, že nepovede ke zvýšení spotřeby plynu. Splnění těchto a dalších stanovených podmínek může podle odhadů unijních činitelů jeho uvedení do praxe výrazně oddálit.

Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové lídři během summitu hovořili o dvou různých variantách cenového stropu. Jeden by se týkal plynu využívaného k výrobě elektřiny, druhý virtuálního uzlu Title Transfer Facility (TTF), který je pro ceny plynu v EU rozhodující.

Lídři také chtějí, aby EU zkraje příštího roku stanovila nový referenční cenový index plynu, který by lépe odpovídal současné situaci na trhu než právě TTF. Ten je podle nich reprezentativní pro plyn proudící potrubím, v současnosti však již v Evropě převládá zkapalněný plyn LNG.

"Nyní máme velmi dobrá vodítka, abychom dále pracovali na otázce cen energií," prohlásila von der Leyenová. Komise podle ní představí své návrhy ministrům energetiky příští úterý.

Fiala považuje závěry unijního summitu za úspěch

Noční dohoda lídrů zemí Evropské unie na obrysech opatření proti vysokým cenám energií je z hlediska Česka úspěch a obsahuje klíčové body, o které česká vláda stála. Při příchodu na druhý den summitu v Bruselu to řekl český premiér Petr Fiala. Podle jeho slovenského protějšku Eduarda Hegera v dlouhé večerní a noční debatě ustoupil spíše tábor odpůrců razantních intervencí. Belgický premiér Alexander De Croo vyjádřil přesvědčení, že plány nyní dotáhnou do konce ministři zodpovědní za energetiku, kteří budou o věci jednat už příští týden.

"Trvalo to dlouho do noci a nebylo jednoduché dosáhnout dobrého kompromisu. Já myslím, že se to nakonec podařilo. Určitě z hlediska České republiky a českého předsednictví to považuji za úspěch," řekl novinářům Fiala. V závěrech jsou podle něj zmíněny klíčové nástroje, o které Praha stála. "Ať už je to zastropování cen, reakce na prudké výkyvy cen, společné nákupy a další věci, které jsou důležité pro to, abychom dokázali zkrotit ceny energií v Evropě," dodal šéf české vlády.

Fiala a další unijní lídři se dopoledne scházeli poté, co v noci podpořili sadu plánů včetně spuštění společných nákupů plynu nebo nového indexu pro stanovování cen zkapalněného zemního plynu. Vyzvali také Evropskou komisi k přípravě cenového stropu na plyn spalovaný v elektrárnách, k tomuto bodu nicméně připojili několik dílčích požadavků, které mohou proces natáhnout.

Belgický premiér De Croo dohodu označil za velký krok kupředu. V rozhovoru s novináři popsal "okamžik pravdy" na nočním jednání, kdy zastánci uvedených návrhů apelovali na Německo a další skeptické země a zdůrazňovali, že projednávaná opatření jsou potřebná.

"Ty země řekly: 'Chceme, aby to fungovalo, když budete naslouchat našim obavám,'" uvedl De Croo.

Slovenský premiér Heger zase před médii hovořil o "výrazném posunu vpřed". Na otázku, zda nelze vývoj považovat za ústup Německu, Maďarsku a táboru odpůrců cenového stropu, odpověděl, že pravdou je spíše opak. Podle Hegera hrozil scénář, že premiéři a prezidenti se na závěrech k cenám energií vůbec neshodnou, nebo že v nich nenastíní konkrétní postup. "Máme to tam konkrétně pojmenované, to vám odpovídá (na otázku), kdo ustoupil," řekl.

Dalším krokem v přípravě opatření pro snížení cen energií bude úterní jednání ministrů EU zodpovědných za energetiku. "Mám naprostou důvěru, že ministři energetiky to budou schopni vyřešit. Byl bych skutečně překvapen, kdyby byla potřeba další rada," řekl De Croo.

Podobně se vyjádřil lotyšský premiér. Na otázku, zda se příprava společných kroků proti energetické krizi může ještě vrátit k lídrům zemí EU, odpověděl spíše odmítavě. "Je to na ministrech pro energetiku. Jsem přesvědčen, že budou schopni všechno vyřešit," uvedl.

Související

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.
Donald Trump

Meloniová je jen špičkou ledovce. Jak Trump přichází o partnery, s nimiž budoval přátelství desítky let?

Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které bylo dříve spojenectví s americkým prezidentem Donaldem Trumpem politickým přínosem, podle webu Politico začínají měnit svůj postoj. S blížícími se klíčovými volbami v roce 2027 v Itálii, Francii či Polsku se podpora z USA stává spíše přítěží. Trumpův obraz v Evropě poškodily obchodní války s cly, hrozby vůči Grónsku a válečný konflikt v Íránu, který zapříčinil růst cen energií. Jeho zásahy do evropské politiky tak nyní tamní pravicoví politici vnímají jako riziko, které by mohlo odradit umírněné voliče a rozdělit jejich vlastní voličskou základnu.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Energetika Charles Michel Petr Fiala (ODS)

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 56 minutami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek

Pařížské úřady se rozhodly zakázat konzumaci alkoholu na veřejných prostranstvích, a to s platností od pátečního poledne. Opatření má pomoci zmírnit zdravotní komplikace obyvatel, které souvisejí se současnou vlnou veder sužující Francii i velkou část Evropy. Pití alkoholických nápojů pod přímým sluncem má totiž podle něj na lidský organismus devastující účinky.

před 1 hodinou

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu svých vojáků na operátory bezpilotních letounů v rámci zásadní reorganizace své obranné strategie. Jihokorejský ministr obrany Ahn Gyu-back oznámil, že bezpilotní technologie se staly klíčovým faktorem měnícím podobu moderního bojiště, a každý voják by měl být schopen ovládat drony stejně samozřejmě jako svou sekundární osobní zbraň.

před 1 hodinou

Zemětřesení, ilustrační foto

Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl

Podle nových vědeckých hypotéz mohlo být středeční ničivé zemětřesení ve Venezuele, které bylo původně označeno za vzácný dvojitý otřes neboli doublet, ve skutečnosti jedním masivním zemětřesením. Potvrzení této skutečnosti by mohlo zásadně ovlivnit seismologický výzkum a předpovídání závažnosti budoucích otřesů, přestože z hlediska lidských ztrát a materiálních škod na zemském povrchu nehraje přesná interpretace roli.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.

před 3 hodinami

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

před 5 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 6 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy