Lidskoprávní skupiny kritizují postup proti on-line terorismu

Evropská komise nařízení připravila v roce 2018 v reakci na sérii útoků radikalizovaných jednotlivců v několika evropských zemích, o nichž se soudilo, že v nich hrály určitou roli i on-line příspěvky s teroristickým obsahem. Očekává se, že Evropský parlament bude o nařízení hlasovat v dubnu, čtyři měsíce poté, co se Bruselu podařilo na jeho podobě dohodnout s jednotlivými členskými státy.

Nové nařízení, po jehož rychlém přijetí volala v reakci na loňské atentáty z Francie či Rakouska řada zemí, má znemožnit například koordinaci útoků či zveřejňování návodů k výrobě výbušnin. Smazání či zamezení přístupu k teroristickým příspěvkům budou mít na jeho základě pravomoc požadovat úřady členských států. Orgány jedné země přitom budou moci využít tento nástroj pro celé území EU.

Lidskoprávní organizace včetně Human Rights Watch (HRW), Amnesty International (AI), evropské pobočky Civil Liberties Union (CLU) či Evropské federace novinářů (EFJ) se však domnívají, že nařízení ohrožuje svobodu vyjadřování, právo na informace nebo právo na soukromí.

Komise teroristický obsah definuje jako materiály podporující terorismus či příspěvky cílené na nábor a výcvik teroristů.

Krátký čas, který mají provozovatelé sociálních sítí na odstranění příspěvků, však znamená, že by s největší pravděpodobností museli využívat automatických nástrojů, jako jsou filtry při nahrávání příspěvků na síť, podotýkají lidskoprávní skupiny. Takové nástroje podle nich mohou selhat při rozlišování škodlivého obsahu od aktivismu, satiry a příspěvků nabízejících alternativní přístup k problematice.

"Zvýšená automatizace nakonec povede k odstranění legálního obsahu, jako je zpravodajství, či obsahu o diskriminaci menšin a méně zastoupených skupin," uvedly lidskoprávní organizace. Problematická je také moc, kterou navrhované nařízení vloží do rukou státních úřadů v unijních zemích.

"Taková regulace může posílit autoritářské vůdce při umlčování kritiků za hranicemi jejich států. Znamená to, že vedoucí představitelé zemí jako (maďarský premiér) Viktor Orbán můžou po on-line platformách požadovat odstranění obsahu nahraného z jiné země, protože se jim nelíbí," dodává Eva Simonová z CLU.