Macrok po setkání s členy V4 poukázal na problémy s právním státem

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes v Budapešti po schůzce s předsedy vlád zemí visegrádské čtyřky (V4), tedy zástupci Maďarska, Slovenska, Polska a České republiky, poukázal na problémy s právním státem a diskriminací sexuálních menšin, kvůli čemu Evropská komise vede řízení proti Varšavě a Budapešti.

"Musíme nalézt východisko z těchto problémů a postoupit kupředu," naléhal na tiskové konferenci Macron, jehož země od ledna na půl roku přebírá roli předsednické země Evropské unie.

Šéfové maďarské a polské vlády Viktor Orbán a Mateusz Morawiecki ale kritiku počínání svých vlád odmítli.

"My se řídíme základní zásadou: co je dovoleno ve Francii či v Německu, musí být dovoleno i v jiných členských zemích EU, jinak půjde o diskriminaci. Nesouhlasíme s diskriminací. Jsme pro rovnost 27 členských států," prohlásil Morawiecki na adresu sporů o stav vlády práva, právního státu a nezávislost soudů v Polsku. Evropská komise je už několik let s Varšavou v konfliktu kvůli polské soudní reformě, která podle unijní exekutivy zvyšuje politický vliv na soudní systém a omezuje jeho nezávislost.

Orbán ocenil otevřenost debaty s Macronem, který v Budapešti odhadl, že maďarská vláda se vzhledem k neochotě řešit zmíněné problémy před dubnovými parlamentními volbami nedočká peněz z unijních fondů.

"Jsme obětí politického vydírání, ale maďarská ekonomika je dost silná, aby vydržela i bez peněz z fondů EU. Maďaři neutrpí kvůli vydírání z Bruselu," prohlásil Orbán.

Vyčetl Bruselu, že "střílel Maďarsku do zad" za migrační krize v roce 2015. "Je nejvyšší čas, aby EU vyjádřila solidaritu vůči nám. Zatím jsme byli solidární jen my," řekl s tím, že Maďarsko by mělo dostat zpět "alespoň polovinu nákladů", které podle něj vynaložilo "na ochranu Evropy".

"Za ČR můžu říci, že my skutečně jsme solidární a to v činech," řekl český premiér v demisi Andrej Babiš a připomněl mise českých policistů i vojáků při ochraně hranic EU.

Macron, jehož země se po Novém roce chopí předsednictví v Evropské unii, zdůraznil zájem v tomto půlročním období postoupit vpřed i při řešení dalších problémů. "Je naším zájmem posunout vpřed problémy migrace. Schengen (společný prostor volného pohybu) potřebuje politické řízení a hlubokou reformu za francouzského předsednictví. Musíme zlepšit ochranu vnějších hranic Evropské unie a musíme řešit problém návratu těch lidí, kteří nemají právo zůstat v EU," prohlásil.

Ohledně nastávajících změn v evropské energetice slovenský premiér Eduard Heger zdůraznil, že " vždy musíme hledět na únosnost opatření" a "musíme poskytnout ochranu nejslabším". K udržitelným zdrojům jednoznačně patří energie z jádra, upozornil. Francie jadernou energetiku podporuje, na rozdíl od Německa či Rakouska.

Jádro zůstává klíčové i pro Českou republiku, přitakal šéf české vlády Babiš a zdůraznil, že není možné, aby emisní povolenky byly předmětem spekulací. "Povolenky jsou daň za emise. Nelze s nimi spekulovat. To není burza. ČR a Polsko budou na dalším summitu EU naléhat na změnu (příslušné) směrnice EU. Nelze připustit, aby (spekulace) měly dopad na průmysl," zdůraznil. Ocenil, že francouzský host sdílí názor, že nelze emisní povolenky rozšířit i na domácnosti a auta.

Morawiecki poukázal i na vysoké ceny plynu z viny ruského koncernu Gazprom, na což by měla EK reagovat. Navázal na Babiše při kritice umělého růstu cen emisních povolenek. "To se promítá do růstu inflace, jejíž míra je nejvyšší za čtvrt století," prohlásil a slíbil, že Polsko na summitu EU nastolí požadavek přebudovat celý systém emisních povolenek, aby nepodléhal spekulativním útokům.

Poděkoval také za solidární podporu Polsku, které podle něj na své hranici s Běloruskem chrání i východní hranice EU a NATO. "Musíme zabránit používání lidí jako živých terčů proti Evropské unii, jak činí (běloruský vůdce Alexandr) Lukašenko," řekl.

Ostatní premiéři se na tiskové konferenci loučili s Babišem, který ale upozornil, že až do pátečního jmenováni nové vlády zůstává českým premiérem. rozloučí se ve čtvrtek na summitu EU.

Související

Praha hostila summit premiérů zemí V4. (27.2.2024)

Nelehký summit V4 v Praze. Představy zemí o pomoci Ukrajině se liší

Premiéři zemí V4 se na úterním summitu v Praze shodli, že ruská agrese vůči Ukrajině je porušením mezinárodního práva. Kyjev podle všech čtyř státníků potřebuje pomoc, rozdílné jsou jen představy o ní. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) nebyla dnešní diskuze politiků lehká. 

Více souvisejících

visegradská čtyřka Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Extrémnímu počasí jsme dali zelenou. Proč Pařížská dohoda selhala?

Existuje staré pravidlo zahraniční politiky, že „politika končí na vodní hranici“. Jinými slovy, bez ohledu na politickou příslušnost by mělo být cílem všech amerických lídrů zajistit bezpečnost a prosperitu Spojených států v porovnání s jejich zahraničními rivaly. Když se však prezident rozhodne využít mezinárodní dohodu k obejití domácích omezení své moci, výsledek je předem odsouzen k nezdaru. To je přesně případ Pařížské dohody (PD), píše National Interest.

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Scholzova vláda je u konce. O novém německém kancléři už je jasno

Německé konzervativní strany se zoufale snaží vyhnout tříčlenné koalici, ale konečný výsledek bude záležet na tom, kolik menších stran se dostane do parlamentu. Otázkou také není, kdo bude příštím německým kancléřem – tím se s největší pravděpodobností stane Friedrich Merz – ale spíše s kým bude vládnout, píše Politico.

před 2 hodinami

Nikolaj Kapitonenko

Trumpovo přání nebude k nastolení míru mezi Ruskem a Ukrajinou stačit. Konflikt není zralý na urovnání, míní ukrajinský expert

Expert na mezinárodní vztahy Nikolaj Kapitonenko z Univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, co si myslí o přístupu Donalda Trumpa ke snaze o ukončení války na Ukrajině. „Podle mého názoru to Trump myslí vážně, když říká, že chce válku ukončit. Pochybuji však, že se mu to podaří rychle,“ říká.

před 3 hodinami

Palestina

Jak by vypadal svět, v němž USA převezmou Pásmo Gazy?

Americký prezident Donald Trump prosazuje převzetí Pásma Gazy a jeho přeměnu na „riviéru Blízkého východu“, která by podle jeho představ byla domovem „lidí z celého světa“. Palestinci by však do této vize nepatřili. Co by to znamenalo? Podle serveru Politico věčnou válku.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Pásmo Gazy

"Raději peklo v Gaze, než uposlechnout Trumpa." Palestinci mají o svém osudu jasno

Život v severní části Pásma Gazy zůstává extrémně obtížný – není zde voda, elektřina a mezi troskami sotva zbývá místo pro postavení stanů. Přesto se do oblasti vrátilo za poslední týden více než půl milionu Palestinců, jak uvádí tamní úřady. Většina z nich je odhodlána zůstat a znovu budovat, navzdory tomu, že bývalý americký prezident Donald Trump doporučil jejich odchod a představil svou vizi přeměny Gazy v “riviéru Blízkého východu”.

včera

TikTok

Trump navrhuje, aby USA koupily TikTok

Bývalý americký prezident Donald Trump přišel s překvapivým návrhem, jak zachránit TikTok v USA. Navrhl, aby populární sociální síť převzal nový státní investiční fond. Tento plán však vyvolává řadu právních, etických i finančních otázek a uživatelé TikToku ho považují za dystopický scénář. 

včera

včera

Severní Korea

Svět měl poprvé možnost spatřit Severokorejce v akci. Co se o nich prozatím dozvěděl?

Nasazení severokorejských vojáků do ruské války proti Ukrajině se stalo důležitým bodem zájmu Západu. Podle analýz a zpravodajských zpráv jsou tito vojáci disciplinovaní, brutální a odhodlaní bojovat až do posledního dechu. Přestože jejich taktika je zastaralá, projevují mimořádnou houževnatost v boji a jsou schopni způsobit ukrajinským silám vážné problémy, uvedl server Business Insider.

včera

včera

Severní Korea (KLDR)

Severokorejští vojáci byli staženi z bojů proti ukrajinské armádě

Severokorejští vojáci, kteří byli nasazeni na podporu ruské armády v bojích proti Ukrajině, od poloviny ledna údajně nezasahují do bojových operací v Kurské oblasti. Informovala o tom jihokorejská zpravodajská služba (NIS), která tak potvrdila nedávné zprávy deníku The New York Times. 

včera

Ilustrační foto

Proč nedokážeme zastavit změny počasí? Na vině je i jeden přehlížený faktor

Německá klimatická aktivistka Luisa Neubauer, známá z hnutí Fridays for Future, varuje, že rostoucí extrémní počasí, spojené s globálním oteplováním, nepřináší očekávanou podporu politických opatření na ochranu klimatu. Naopak pro The Guardian upozorňuje na vzestup konspiračních teorií, které podkopávají důvěru veřejnosti a využívají přírodní katastrofy k šíření dezinformací.

včera

včera

Ilustrační foto

Svět řeší extrémní počasí už 30 let. Plán B nemá a situace se nelepší

Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, dokud ho rok 2024 nepřekonal a vůbec poprvé posunul globální oteplení nad kritickou hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Tento rekord však nebude poslední – pokud se nezmění současné politiky na snižování emisí, můžeme do konce století očekávat oteplení o 3,1 °C.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.

včera

Nuuk

Trump chce Grónsko. Co ale chtějí ve skutečnosti sami Gróňané?

V roce 2018 byla v Grónsku provedena rozsáhlá anketa, která zkoumala veřejné mínění o klíčových tématech, včetně změny klimatu, ekonomických otázkách a možnosti nezávislosti na Dánsku. Výzkum probíhal ve 13 náhodně vybraných městech a osadách po celé zemi, přičemž byly provedeny rozhovory s reprezentativním vzorkem dospělých obyvatel. Výsledky ankety ukázaly, že dvě třetiny Gróňanů podporují myšlenku nezávislosti, ačkoliv se názory rozdělily na otázku, kdy by k tomu mělo dojít.

včera

V metru v Bruselu se střílelo. Pachatelé policii utekli

Belgická policie pátrá po ozbrojených mužích, kteří ve středu ráno způsobili paniku před vstupem do stanice metra Clémenceau v centru Bruselu. Střelba byla hlášena kolem 6:15 místního času (5:15 GMT), přičemž bezpečnostní kamery zachytily nejméně dva maskované útočníky, kteří nesli zbraně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy