"Malá Čína" v Itálii. Město u Florencie budí údiv, pandemii covid-19 zvládlo

Z necelých 200.000 obyvatel Prata má čínské kořeny přibližně jedna desetina. Podle úřadů se ani u jednoho z těchto lidí dosud nepotvrdila nákaza virem SARS-CoV-2. V celém okrese Prato pak mělo pozitivní test 479 lidí, což je nejméně ze všech okresů v regionu Toskánsko.

Už na sklonku ledna, tedy asi o měsíc dříve, než italské úřady oznámily první úmrtí s covidem-19, začali Číňané v Pratu zavírat své podniky, minimalizovat kontakty s okolím a dodržovat přísné hygienické zásady. "Lidé byli velmi uvědomělí," řekl Sü Čchü-lin, který v toskánském městě žije už mnoho let a vede místní kulturní spolek čínské komunity. "Všichni se snažili co nejvíc zůstávat doma," pokračoval.

Jak uvádí server Politico, starosta Prata Matteo Biffoni má za to, že díky přístupu čínské menšiny lidé ve městě "možná dříve než na jakémkoli jiném místě v Itálii" pochopili závažnost situace. "Čínská komunita šla ostatním příkladem, vytvořilo to pozitivní odezvu. Díky jejich příkladu jsme se všichni přizpůsobili," řekl.

V době, kdy se šíření koronaviru týkalo především Asie, se Prato jevilo spíše jako Achillova pata Itálie, obzvláště když se čekalo, že se sem z dovolené v Číně po tamních oslavách nového roku vrátí kolem 2000 lidí. Toskánské město je už od středověkých časů centrem textilní výroby a v 90. letech se sem začali stěhovat dělníci z čínského přístavního města Wen-čou. Nyní má ve zdejším okrese čínské kořeny každé šesté dítě.

Asijská komunita byla v minulosti obviňována z nezájmu o integraci i z daňových podvodů a při šíření nového viru hrozilo vyhrocení napětí. Číňané na různých místech Itálie čelili slovním útokům a lidskoprávní organizace Amnesty International v únoru hovořila o "hanebné vlně" xenofobie, v Pratu se ale obavy z nenávistných projevů nenaplnily. "Představa, že žijete ve městě s tolika Číňany, kteří mají silné vazby na vlast, budila v lidech strach. Ten se ukázal jako zcela bezdůvodný, nakonec k nám virus přišel z Lombardie," řekl komunální politik z levicové Demokratické strany Lorenzo Rocchi.

I dnes je stále většina Číňanů v Pratu spojená se zmíněným Wen-čou. Ve velkoměstě ležícím jižně od Šanghaje začala přísná karanténa ještě před oslavami nového roku, většina návštěvníků z Prata tak strávila dovolenou v izolaci, která pokračovala i po návratu do Itálie. Dodržování opatření bylo zajišťováno metodami importovanými z Číny. Komunita sdílela kontaktní informace prostřednictvím aplikace WeChat, izolovaní lidé po telefonu hlásili tělesnou teplotu, zatímco s nákupy jim pomáhali sousedé. "Byla to méně sofistikovaná, podomácku vytvořená verze přísné karantény v Číně," vysvětloval první čínský člen městského zastupitelstva Marco Wong.

Ostatním obyvatelům Prata neuniklo, jak vážně jejich čínští spoluobčané hrozbu berou, řekl starosta Biffoni. "Říkali si, jestliže Číňané, kteří za normálního stavu celý den pracují, zůstávají doma, musí to být vážné," popsal. Ve výsledku se prý město lépe připravilo a dokázalo rychleji zareagovat, když nákaza skutečně dorazila.

Od propuknutí pandemie přešly některé továrny v Číně na výrobu osobních ochranných pomůcek a jedna z těch největších nyní dodává roušky i do Toskánska. Místní čínští podnikatelé se zároveň podíleli na dojednání humanitární pomoci z Číny v podobě dodávek plicních ventilátorů, plášťů pro zdravotníky a roušek.

Podle radního Wonga tento vývoj zlepšuje vztahy mezi čínskými obyvateli Prata a ostatními. "Něco dobrého tato ošklivá situace přece jen přinesla," řekl. Podobně mluvil i starosta Biffoni, ačkoli uznal, že napětí mezi komunitami nevymizelo úplně. "Máme své problémy, ne všechny jsou vyřešené. Ale úsilí (čínské menšiny) nám rozhodně pomohlo udělat pár kroků vpřed," dodal.