Merkelová si nadále stojí za nepřijetím Ukrajiny do NATO

"Bývalá spolková kancléřka Angela Merkelová si stojí za rozhodnutími souvisejícími se summitem NATO v Bukurešti v roce 2008," uvedla mluvčí Merkelové. Od summitu tehdy Ukrajina s Gruzií očekávaly harmonogram jejich přijetí, NATO ale tehdy bez časového upřesnění pouze konstatovalo, že obě země se jednou členy aliance stanou.

Kancléřčina mluvčí reagovala i na zprávy z Buči v blízkosti Kyjeva, kde ukrajinská armáda objevila stovky těl zabitých civilistů. Kyjev tvrdí, že civilisty zavraždili ruští vojáci, Moskva záběry považuje za zmanipulované a zinscenované.

"S ohledem na zvěrstva, která se ukazují v Buče a dalších místech Ukrajiny, bývalá kancléřka plně podporuje veškeré úsilí spolkové vlády a mezinárodního společenství, které podporuje Ukrajinu a které chce ukončit ruské barbarství a ruskou válku proti Ukrajině," dodala mluvčí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli řekl, že zve Merkelovou a někdejšího francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho do Buči, aby viděli, k čemu vedlo 14 let ústupků Rusku.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.