Morawiecki trvá na tom, aby si Poláci zvolili prezidenta v květnu

Jediným možným "ústupkem" by podle Morawieckého mohl být odklad o jeden či dva týdny. "Experti na ústavní právo říkají, že volby jsou také možné v následujících termínech 17. nebo 23. května," uvedl premiér. "Rozhodnutí učiníme v nejbližší době," dodal bez upřesnění.

Morawiecki se takto vyjádřil den poté, co k bojkotu voleb vyzval bývalý šéf Evropské rady a někdejší polský premiér Donald Tusk. Korespondenčně organizované volby jsou podle něj rizikem pro zdraví Poláků a neodpovídají požadavkům na demokratické, transparentní a svobodné hlasování.

Zúčastnit se květnových voleb odmítla i nejsilnější opoziční kandidátka Malgorzata Kidawová-Blońská, která stanovisko Tuska podpořila. "To, co se připravuje na květen, je jeden velký skandál, velká ostuda," prohlásila mimo jiné.

Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové Brusel očekává, že Polsko zajistí férový průběh hlasování. "Kdybych byla polským občanem, měla bych spoustu otázek, protože bych chtěla mít opravdu spravedlivý přístup k volbám. Chtěla bych, aby měli kandidáti na kampaň férový čas. Myslím, že tyto otázky by měly být zodpovězeny na polském území," řekla novinářům Jourová, podle níž bude komise průběh voleb pečlivě sledovat.

Česká komisařka, která v komisi dohlíží na dodržování evropských hodnot, upozornila, že ani výjimečná situace způsobená pandemií nemůže opravňovat členské státy, aby slevovaly z respektu k demokratickým principům a k vládě práva.

Vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) lpí na uskutečnění voleb v květnu, protože její kandidát, stávající prezident Andrzej Duda, je nyní jasným favoritem a průzkumy naznačují jeho vítězství už v prvním kole.

Ve snaze zajistit konání voleb PiS prosadila v horní komoře parlamentu zákon umožňující rozšířit na všechny voliče korespondenční hlasování, dosud umožňované seniorů. Tím by se eliminovalo nebezpečí přenosu nákazy při odevzdávání hlasů ve volebních střediscích. Úpravu Sejm schválil navzdory tomu, že podle dřívějšího verdiktu ústavního soudu se nesmějí pravidla voleb měnit půl roku před jejich konáním.

Zákon o korespondenčním hlasování je nyní v Senátu, kde má na rozdíl od dolní komory parlamentu většinu opozice. Očekává se tak, že se návrh vrátí neschválený Sejmu.