Na Slovensku ve čtvrtek poprvé od začátku letošního ledna klesl počet hospitalizovaných v souvislosti s koronavirovou nákazou pod hranici 3000 pacientů, což je podle národního protiepidemického systému hlavní podmínka pro mírné uvolnění karanténních opatření. Vyplývá to z dnešních údajů slovenského národního centra zdravotnických informací.
Ve slovenských nemocnicích bylo na začátku dubna 2877 pacientů s potvrzeným covidem-19 nebo s podezřením na toto onemocnění. To je nejnižší počet od 1. ledna. Ještě na začátku března za silné druhé vlny koronavirové nákazy slovenské nemocnice hlásily přes 4000 takových pacientů a do zdravotnických zařízení přišli pomáhat lékaři a zdravotní sestry z Belgie, Dánska a Rumunska. Vytíženost nemocničních lůžek pro covidové pacienty v nejvážnějším stavu za poslední měsíc na Slovensku ale klesl méně než celkový počet hospitalizovaných kvůli koronaviru.
Pokud se epidemická situace v zemi nezhorší, budou moci úřady odvolat stávající nejvyšší stupeň varování a částečně uvolnit i přísná karanténní opatření. Už dříve byla pro takový krok splněna alespoň jedna z vedlejších podmínek, a to pokles počtu nově potvrzených případů koronaviru nebo snížení reprodukčního čísla.
Po přechodu do nižšího stupně varování by podle protiepidemického systému mohly otevřít například obchody, provozy služeb a nákupní centra, byť počet zákazníků v nich by byl omezen. Rovněž v omezeném režimu by pro veřejnost otevřela muzea, galerie, knihovny či ubytovací zařízení. Částečně by provoz mohla obnovit lyžařská střediska, která jsou uzavřena od začátku letošního roku. V dubnu na Slovensku ale obvykle fungují pouze nejvýše položené skiareály.
Na Slovensku nadále platí kromě jiného zákaz vycházení, ovšem s některými výjimkami. Jeho zavedení umožnil nouzový stav, který byl naposledy prodloužen do 28. dubna.
Související
Slovensko poprvé reagovalo na ruský zásah lodi v přístavu na Ukrajině
Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák