Severoatlantická aliance je odhodlána odradit Rusko od nové vojenské akce proti Ukrajině a chce k tomu v současnosti využít spíše nevojenské prostředky. Po dnešním jednání aliančních ministrů zahraničí to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož Moskva ponese za případnou agresi následky v podobě ekonomických či politických sankcí. Na konkrétních vojenských opatřeních jako například posílení vojenské přítomnosti ve východním křídle NATO, které požadují země regionu, se nyní šéfové diplomacií neshodli.
Stoltenberg v minulých dnech opakovaně upozornil, že Moskva shromáždila u hranice Ukrajiny těžké zbraně, dělostřelectvo, bezpilotní letouny a desítky tisíc vojáků připravených do akce. Generální tajemník aliance po jednání s ministry tří desítek členských zemí NATO zopakoval, že aliance vpád do své partnerské země nepřipustí.
"Rusko zaplatí vysokou cenu, pokud znovu použije sílu proti nezávislosti Ukrajiny," řekl novinářům Stoltenberg, podle něhož se ministři shodli na aktivaci mechanismu krizové reakce. Ten umožní pracovat na přípravě plánů pro případ, že by se ruská hrozba stala skutečností. Podle šéfa NATO není zatím zcela jasné, co Rusko zamýšlí.
"Můžeme doufat v to nejlepší, ale musíme být připraveni na to nejhorší," podotkl Stoltenerg. Ministři se podle něj shodli na tom, že Rusko musí být ve věci svých vojenských manévrů transparentnější a mělo by upustit od útočné rétoriky.
Ukrajina v obavách z opakování agrese, která v roce 2014 vedla k ruskému zabrání ukrajinského poloostrova Krym, žádá po alianci větší bezpečnostní záruky. Znepokojeny jsou ale i členské země NATO Polsko, Litva či Lotyšsko a v posledních dnech volají po zvýšení počtu aliančních vojáků působících v regionu, které má pomoci odstrašení Ruska.
Stoltenberg po jednání prohlásil, že aliance již dnes pomáhá Ukrajině s výcvikem i vybavením armády a hodlá tak činit i nadále. Přímé členství v NATO, které by Kyjevu zaručilo automatickou vojenskou ochranu od spojenců v případě napadení, však podle šéfa aliance záleží na tom, jak a kdy země splní podmínky přijetí a zda jej podpoří všech 30 členů. Ukrajina usiluje o vstup do aliance již od zmíněné ruské agrese, Moskva je však rázně proti a snaha Kyjeva zatím i kvůli nejednotnému přístupu spojenců vyznívá na prázdno.
Stoltenberg dnes podotkl, že Západ již prostřednictvím ekonomických či politických sankcí ukázal, že umí na nepřátelské počínání Moskvy zareagovat. Rusku před jednáním pohrozil i americký ministr zahraničí Antony Blinken, který by měl na schůzce spojence informovat o zjištěních amerických zpravodajských služeb o pohybech ruských jednotek. Ruský prezident Vladimir Putin dnes varoval NATO, aby na Ukrajině nepřekročilo "červenou čáru", kterou by bylo rozmístění některých útočných raket.
Kromě aktivity ruské armády byla tématem pro ministry také situace u hranic aliančních států s ruským spojencem Běloruskem, kudy se stále na západ pokoušejí dostat stovky migrantů. Stoltenberg dnes po jednání označil počínání běloruského režimu, který se podle NATO snaží migranty využívat k vytváření politického tlaku, za "cynické a nehumánní".
Související
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
Aktuálně se děje
před 59 minutami
Počet podezřelých případů nákazy ebolou se blíží k tisícovce
před 2 hodinami
Otevření Hormuzského průlivu, konec americké blokády. Co obsahuje dohoda, o níž jedná Írán s USA?
před 3 hodinami
Dohoda s Íránem dnes nebude. Podle Teheránu za to mohou USA
před 4 hodinami
Po Američanech se začínají bát z možného nepostupu i Švédové. Němci naopak stále živí naději
před 4 hodinami
„Oto, zabal to.“ Prahou prošly tisíce demonstrantů, žádají konec Klempíře
před 6 hodinami
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
před 7 hodinami
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
před 9 hodinami
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
před 10 hodinami
OBRAZEM: Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
před 11 hodinami
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
před 13 hodinami
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
před 14 hodinami
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
před 15 hodinami
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
včera
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
včera
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
včera
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
včera
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
včera
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
včera
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
včera
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou, které jsou už po celá desetiletí značně napjaté, prošly v posledních týdnech prudkým zhoršením. Washington obvinil ostrovní stát z ohrožení své národní bezpečnosti a uvalil na něj přísnou ropnou blokádu doprovázenou novými sankcemi. Celá situace navíc eskalovala ve chvíli, kdy americká justice vznesla bezprecedentní obvinění z vraždy proti bývalému kubánskému vůdci Raúlu Castrovi. Zatímco Spojené státy varují, že mírová dohoda s karibským státem je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana tvrdí, že si Washington vytváří podvodné záminky pro případnou vojenskou intervenci.
Zdroj: Libor Novák