Severoatlantická aliance je odhodlána odradit Rusko od nové vojenské akce proti Ukrajině a chce k tomu v současnosti využít spíše nevojenské prostředky. Po dnešním jednání aliančních ministrů zahraničí to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož Moskva ponese za případnou agresi následky v podobě ekonomických či politických sankcí. Na konkrétních vojenských opatřeních jako například posílení vojenské přítomnosti ve východním křídle NATO, které požadují země regionu, se nyní šéfové diplomacií neshodli.
Stoltenberg v minulých dnech opakovaně upozornil, že Moskva shromáždila u hranice Ukrajiny těžké zbraně, dělostřelectvo, bezpilotní letouny a desítky tisíc vojáků připravených do akce. Generální tajemník aliance po jednání s ministry tří desítek členských zemí NATO zopakoval, že aliance vpád do své partnerské země nepřipustí.
"Rusko zaplatí vysokou cenu, pokud znovu použije sílu proti nezávislosti Ukrajiny," řekl novinářům Stoltenberg, podle něhož se ministři shodli na aktivaci mechanismu krizové reakce. Ten umožní pracovat na přípravě plánů pro případ, že by se ruská hrozba stala skutečností. Podle šéfa NATO není zatím zcela jasné, co Rusko zamýšlí.
"Můžeme doufat v to nejlepší, ale musíme být připraveni na to nejhorší," podotkl Stoltenerg. Ministři se podle něj shodli na tom, že Rusko musí být ve věci svých vojenských manévrů transparentnější a mělo by upustit od útočné rétoriky.
Ukrajina v obavách z opakování agrese, která v roce 2014 vedla k ruskému zabrání ukrajinského poloostrova Krym, žádá po alianci větší bezpečnostní záruky. Znepokojeny jsou ale i členské země NATO Polsko, Litva či Lotyšsko a v posledních dnech volají po zvýšení počtu aliančních vojáků působících v regionu, které má pomoci odstrašení Ruska.
Stoltenberg po jednání prohlásil, že aliance již dnes pomáhá Ukrajině s výcvikem i vybavením armády a hodlá tak činit i nadále. Přímé členství v NATO, které by Kyjevu zaručilo automatickou vojenskou ochranu od spojenců v případě napadení, však podle šéfa aliance záleží na tom, jak a kdy země splní podmínky přijetí a zda jej podpoří všech 30 členů. Ukrajina usiluje o vstup do aliance již od zmíněné ruské agrese, Moskva je však rázně proti a snaha Kyjeva zatím i kvůli nejednotnému přístupu spojenců vyznívá na prázdno.
Stoltenberg dnes podotkl, že Západ již prostřednictvím ekonomických či politických sankcí ukázal, že umí na nepřátelské počínání Moskvy zareagovat. Rusku před jednáním pohrozil i americký ministr zahraničí Antony Blinken, který by měl na schůzce spojence informovat o zjištěních amerických zpravodajských služeb o pohybech ruských jednotek. Ruský prezident Vladimir Putin dnes varoval NATO, aby na Ukrajině nepřekročilo "červenou čáru", kterou by bylo rozmístění některých útočných raket.
Kromě aktivity ruské armády byla tématem pro ministry také situace u hranic aliančních států s ruským spojencem Běloruskem, kudy se stále na západ pokoušejí dostat stovky migrantů. Stoltenberg dnes po jednání označil počínání běloruského režimu, který se podle NATO snaží migranty využívat k vytváření politického tlaku, za "cynické a nehumánní".
Související
WP: Ruští agenti chtěli uskutečnit falešný pokus o atentát na Orbána, aby vyhrál volby
Ukrajinci chtějí znát datum třístranného jednání, kde budou i Rusové
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Sarah Fergusonová řeší dilema. V USA chtějí kvůli Epsteinovi rozhovor i svědectví
před 1 hodinou
Zemřela Božena Jirků, stála za Nadací Charty 77 a Kontem Bariéry
před 2 hodinami
Vražda v Prostějově. Obviněný je podezřelý i z dalších sedmi trestných činů
před 3 hodinami
Jarní počasí se v dubnu vrátí, naznačuje výhled. Bude až 16 stupňů
před 3 hodinami
Novinky k pardubickému případu. Policie zadržela první údajné pachatele
před 4 hodinami
Hrozí slovinský scénář? Zjistili jsme, jak to v Česku vypadá s pohonnými hmotami
před 5 hodinami
Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem
před 6 hodinami
Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky
před 7 hodinami
„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA
před 8 hodinami
Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance
před 9 hodinami
Jeho díla chrání vlády i ničí skartovačky. Legendární umělec Banksy byl po 25 letech odmaskován
před 9 hodinami
Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu
před 10 hodinami
Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu
před 11 hodinami
„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři
před 12 hodinami
Jednáme s Íránem, jsme na prahu dohody, prohlásil Trump. Lži a manipulace s ropnými trhy, reaguje Teherán
před 13 hodinami
Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak
před 14 hodinami
Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet
včera
Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady
včera
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil
včera
Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý
Americký prezident Donald Trump vystoupil s prohlášením, které zásadním způsobem mění pohled na aktuální blízkovýchodní krizi. Podle jeho slov Spojené státy navázaly přímý a intenzivní kontakt s vysoce postaveným představitelem íránského režimu. Hlavním motivem těchto rozhovorů je nalezení cesty k okamžitému ukončení válečného konfliktu, přičemž obě strany údajně projevují silnou vůli k dosažení shody.
Zdroj: Libor Novák