Ministři obrany členských zemí Severoatlantické aliance dnes pověřili vojenské velitele, aby zvážili možnost vytvoření stálých bojových skupin v Rumunsku a dalších oblastech na území členských zemí bloku v okolí Černého moře. Po první části ministerského jednání to novinářům v Bruselu řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Zástupci aliančních vlád zároveň ve společném prohlášení vyzvali Rusko, aby okamžitě snížilo napětí u ukrajinských hranic, kde má stále přes 100.000 vojáků. NATO dává přednost jednání, je ale připraveno dále posílit svou přítomnost na svém východním křídle, pokud to bude nutné, shodli se ministři. Rusko vytrvale odmítá, že by se chystalo na sousední zemi zaútočit.
Několik členských zemí v čele se Spojenými státy v posledních dnech vyslalo do východní Evropy nové vojáky k preventivním cvičením, která jsou reakcí na hromadění ruských sil. Například Francie nabídla své vojáky do stálých jednotek, o jejichž vytvoření se hovoří v Rumunsku, Bulharsku či na Slovensku.
"Naši vojenští velitelé budou nyní pracovat na podrobnostech a během několika týdnů nás budou informovat," řekl k plánu na vytvoření bojových jednotek o zvažované síle tisíce vojáků Stoltenberg, který jako možné působiště skupin zmínil černomořský region.
Ruští představitelé tvrdí, že armáda již v minulých dnech začala stahovat část vojáků a chystá se v tom pokračovat. Západ je však na základě zpravodajských zjištění přesvědčen, že k tomu zatím nedošlo a připravenost k útoku je stále vysoká.
"Jsme připraveni dále posílit naše nasazení určené k obraně a odstrašení, abychom mohli reagovat na jakýkoli vývoj," shodli se ministři ve společném prohlášení. Stoltenberg prohlásil, že další posilování přítomnosti NATO ve východním křídle do značné míry závisí na tom, zda Rusko ukáže, že myslí vážně deklarovaný záměr stáhnout vojáky a dát přednost diplomacii.
Ministři se dnes bavili také o zvyšování rozpočtů na obranu, které u řady zemí včetně Česka stále nenabralo tempo potřebné k brzkému dosažení slibovaných dvou procent hrubého domácího produktu. Česká ministryně Jana Černochová na svém prvním jednání v centrále NATO spojence ujistila, že nová vláda si jako prioritu stanovila dosažení dvouprocentní hranice do roku 2025.
"Připomněla jsem také, že pracujeme na našem závazku vybudovat těžkou brigádu postavenou na pásových bojových vozidlech pěchoty," uvedla po jednání Černochová, která na okraj zasedání hovořila o obranné spolupráci se slovenským a gruzínským protějškem.
Česká vláda přitom minulý týden rozhodla v rámci úsporných opatření při krocení rozpočtového deficitu snížit letošní plánovaný rozpočet ministerstva obrany o 5,4 miliardy korun na 88,1 miliardy. Vláda z rozpočtu vyškrtla právě první splátku za historicky největší armádní zakázku, v jejímž rámci chce ČR zakoupit na 210 obrněnců zmíněných Černochovou. O osudu odkládaného výběrového řízení vláda zatím nerozhodla.
Související
Babišova vláda oficiálně jmenovala Landovského zmocněncem
Hrozí NATO rozpad? Bývalý generální tajemník vystoupil s rázným varováním
Aktuálně se děje
před 40 minutami
Putin by mohl války na Ukrajině litovat, měl říct Si Ťin-pching Trumpovi
před 1 hodinou
Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje
před 2 hodinami
Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví
před 3 hodinami
V Praze se srazil autobus s tramvají. Aktivován traumaplán, záchranka povolala velkokapacitní vůz Fenix
před 3 hodinami
Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy
před 4 hodinami
V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU
před 5 hodinami
Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán
před 5 hodinami
Prodávají své děti, aby přežili. Afghánistán se potácí na hraně hladomoru
před 7 hodinami
Počasí bude o víkendu letní. Teploty začnou atakovat tropickou třicítku
Aktualizováno včera
MS v hokeji: Česko porazilo Švédsko 4:3
včera
Musk prohrál soud proti OpenAI. Porota žalobu smetla ze stolu
včera
Rusko a Bělorusko uspořádaly vojenské cvičení zaměřené na nasazení jaderných zbraní
včera
Trumpova administrativa zřídila téměř dvoumiliardový fond. Peníze půjdou jeho spojencům
včera
Co je ebola a proč je tak těžké epidemii zastavit?
včera
Ebolou a hantavirem to neskončí. Infekční onemocnění jsou stále častější a ničivější, varují odborníci
včera
Ostře sledované Světové zdravotnické shromáždění začalo. Chce se stát historickým momentem pro lidstvo
včera
Vláda na pozici náčelníka Generálního štábu navrhne Miroslava Hlaváče
včera
Svět mobilizuje síly ve snaze potlačit nové ohnisko eboly
včera
Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko
včera
FP: Zprávy o hrozícím pádu Putina může vypouštět sám Kreml. Ve hře jsou tvrdší represe a čistky
Z Moskvy se s železnou pravidelností vynořují zprávy, které mají naznačovat, že ruský prezident Vladimir Putin začíná čelit vážným politickým hrozbám. Spekulace o trhlinách v režimu obvykle přiživují události, jako je zatčení loajálního funkcionáře, náhlé zmizení vysoce postaveného úředníka nebo zvěsti o rostoucí nespokojenosti moskevské elity. Pro vnější pozorovatele tyto střípky často vypadají jako první neklamné známky oslabení celého systému. Podle webu Foreign Policy ale vše může být úplně jinak a některé informace může vypouštět sám Kreml.
Zdroj: Libor Novák