Německá opozice vyčítá vládě migrační politiku a absenci kontrol na hranicích s ČR

"Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová řekla, že chce zabránit nelegální migraci. Pak ale nedává smysl, že vyloučila kontroly na německo-české hranici, přes kterou nyní dochází k nejvíce nelegálním vstupům do Německa," řekla Lindholzová. Tím, že Faeserová prodloužila stálou ostrahu hranic s Rakouskem a na českém pomezí ohlásila pouze zpřísněné namátkové kontroly, vyslala podle Lindholzové jasný signál převaděčům a pašerákům lidí, kudy je cesta do Německa volná.

Konzervativci k dnešní debatě ve Spolkovému sněmu předložili návrh nazvaný Okamžité ukončení zvláštního přístupu k migrační politice v Evropě. V něm požadují po vládě sociálnědemokratického kancléře Scholze, aby výrazně přitvrdila svou migrační politiku. Konzervativci rovněž chtějí, aby se společná migrační a azylová politika dostala na jednání říjnového summitu Evropské unie.

Jádrem debaty, kterou doprovázely často rozhořčené a nesouhlasné projevy vládních sociální demokratů a Zelených a také protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), byla takzvaná nelegální migrace. Otázka možných hraničních kontrol s Českem byla spíše okrajová, neboť opozice usiluje především o celkovou změnu migrační politiky, neboť tu současnou považuje za příliš vstřícnou. Alexander Throm z CDU/CSU řekl, že z evropských států se jediné Německo nesnaží nelegálním přechodům hranice bránit. "Německo je jako řidič, který se řítí po dálnici v protisměru," řekl.

O možných kontrolách na hranicích s Českem se po Lindholzové zmínil ještě Marcel Emmerich za Zelené, který řekl, že taková ostraha škodí nejen pohraničním regionům, ale celému hospodářství a rozvoji.

Jeden z nejemotivnějších projevů měl Emmerichův stranický kolega Julian Pahlke, který řekl, že nikdo neutíká z domova bez důvodu a že takovým důvodem jsou války a konflikty. "Nejsou to věci, nejsou to zbraně, není to nebezpečné zboží, jsou to lidé," řekl o migrantech proudících do Německa. Sociálnědemokratický zákonodárce Hakan Demir německou vládu podpořil a poukázal na to, že právo na azyl je zakotveno v ústavě.

Bernd Baumann z AfD poslancům řekl, že ho návrh konzervativní unie překvapil, protože CDU/CSU byla až do loňského roku 16 let u moci a nic v této věci neudělala. "Účinných kontrol na hranicích jste se báli jako čert svěcené vody," řekl na adresu konzervativců. "Milionům migrantů jste umožnili přijít do Německa a změnit od samého jádra naše města, vesnice a vlast," dodal.

Baumann tak očividně narážel na rozhodnutí někdejší konzervativní kancléřky Angely Merkelové, která na vrcholu uprchlické krize v roce 2015 otevřela německé hranice běžencům. Za to shodou okolností nyní obdržela renomovanou Nansenovu cenu od Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Kritický vůči CDU/CSU byl také Stephan Thomae z liberálních svobodných demokratů (FDP). Podle něj donedávna vládní konzervativci nedokázali připravit funkční přistěhovalecký systém. "Potřebujeme legální příchod migrantů kvůli hospodářskému rozvoji. Nechceme jen akademiky a vysokoškolsky vzdělané, ale potřebujeme pracovníky obecně," řekl.

Thomae poukázal i na to, že stále není vyřešen osud migrantů, kteří přišli za vrcholu krize v letech 2015 a 2016 a kteří v Německu nadále žijí v režimu strpění. "Oni už ale mají děti, které se zde narodily a které mluví německy lépe než mnozí vaši rodiče či prarodiče," dodal.

Poslanci debatovali nejen o migraci ze států, jako jsou Afghánistán, Sýrie či Irák, ale také z Ukrajiny. Shodli se na tom, že útěk Ukrajinců vyvolal invazí ruský prezident Vladimir Putin a že hostitelským zemím náleží poděkování. Lindholzová, která Putina označila za válečného zločince, výslovně zmínila humanitární pomoc Česka, Polska nebo Moldavska. "Evropa stojí pevně na straně Ukrajiny a na to můžeme být jako Evropané hrdí," řekla.