Německo bude testovat i očkované, začne se orientovat podle počtu hospitalizovaných

Německo bude zavádět opatření proti pandemii nemoci covid-19 podle počtu nakažených v nemocnicích. Dnes to po jednání se spolkovými zeměmi oznámila kancléřka Angela Merkelová. Omezení dolehnou především na neočkované, ale i očkovaní a uzdravení budou potřebovat testy, pokud se epidemická situace zhorší. Povinné očkování vybraných profesí zatím platit nebude, jednoty v této otázce spolkové země s kancléřkou nedosáhly.

"Jsme v mimořádné fázi, kdy zemi vede dosluhující vláda a kdy vzniká vláda nová. Virus ale přechodné období nezajímá," řekla na úvod tiskové konference Merkelová. "Infekční situace v Německu je dramatická," uvedla s tím, že je ráda, že se spolkové země a spolková vláda dohodly na společném postupu.

Takzvaný nemocniční index, kterým se Německo bude řídit, vychází z počtu hospitalizovaných s covidem-19 za posledních sedm dní na 100.000 obyvatel. Celoněmecký průměr je aktuálně 5,3, ale například v Durynsku překročil hodnotu 18.

"Pokud nemocniční index bude tři, bude v dané spolkové zemi platit pravidlo 2G, což umožní vstup jen očkovaným a uzdraveným," řekla Merkelová. Jakmile počet hospitalizovaných s covidem-19 v sedmidenním průměru na 100.000 obyvatel dosáhne šesti, bude vyžadován v barech, klubech či diskotékách test od očkovaných a uzdravených. Při hodnotě devět budou zavedena další doplňující opatření, jako je například nařízené omezení kontaktů.

Výjimka z nových omezení bude platit pro mladší 18 let a také pro osoby, které se očkovat ze zdravotních důvodů nemohou.

Merkelová řekla, že je nejvyšší čas jednat. Opětovně také vyzvala neočkované, aby se nechali imunizovat. "Stále ještě není pozdě na první dávku vakcíny," prohlásila. Premiér Severního Porýní-Vestfálska Hendrik Wüst, který grémiu spolkových zemí předsedá, varoval, že nadcházející týdny budou mimořádně složité.

"V příštích týdnech zemře mnoho lidí," řekl Wüst. "Jsme v bodě, do kterého jsme se nikdy nechtěli dostat a kdy německé nemocnice budou rozhodovat, o koho ještě mohou pečovat," dodal.

Merkelová novinářům řekla, že osobně lituje toho, že se omezení vstupu neočkovaných nepodařilo prosadit již v srpnu. "Většina s tím nesouhlasila," řekla. Uvedla také, že dnešní schůzku si přála již dříve. Po jednání spolkové vlády a zemských premiérů již několik týdnů volaly některé spolkové země, jiné schůzku naopak považovaly za zbytečnou. Další společné jednání bude 9. prosince, kdy by kancléřem již mohl být sociální demokrat Olaf Scholz.

Omezení vstupu neočkovaných uvítal i berlínský primátor Michael Müller. "Nemůže to fungovat tak, že menšina ohrožuje většinu, výhody pro očkované a uzdravené jsou proto správné," řekl. Müller kritizoval nízký zájem o očkování, které by podle něj mohlo dostat ještě dalších 25 milionů lidí. V Německu, kde žije 83 milionů obyvatel, je doposud plně naočkováno 67,8 procenta populace.

Spolkové země se dnes s Merkelovou dále dohodly, že rozšíří možnosti, kde se nechat očkovat. Německo se rovněž připravuje na očkování dětí starších pěti let, pokud bude vakcína schválena. Vakcína pro děti do jedenácti let by mohla být dostupná ve druhé polovině prosince.

Dnešní jednání také podpořilo to, aby neočkovaní museli mít pro cesty veřejnou dopravou negativní test. Tuto povinnost dnes schválil Spolkový sněm, v pátek o ni bude rozhodovat Spolková rada, která zastupuje spolkové země.

Související

Bundeswehr, ilustrační fotografie

"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku

Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.

Více souvisejících

Německo Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Dálniční známky v lednu zdraží. Možná naposledy, naznačují strany příští vlády

Je to jen několik dní, co ministerstvo dopravy oznámilo ceny dálničních známek pro příští rok. Potvrdilo tak, že se kvůli rozšíření dálniční sítě a růstu spotřebitelských cen opět zvýší. Možná to bude naposledy. Podle dostupných informací totiž v řadách koalice ANO, SPD a Motoristů panuje shoda na zrušení valorizace u dálničních kuponů. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

před 7 hodinami

Uprchlíci, ilustrační foto

Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?

Dánsko se snaží omezit počet žadatelů o azyl především udělováním pouze krátkodobého statusu, což je často citováno jako nejúčinnější opatření zavedené za poslední desetiletí. Před rokem 2015 měli uprchlíci v Dánsku původně povolen pobyt na pět až sedm let, po kterých se jejich povolení k pobytu automaticky stalo trvalým. Pravidla se dramaticky změnila před deseti lety, kdy do Evropy dorazil více než milion lidí prchajících před konflikty, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrey.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku

Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.

před 10 hodinami

Kim Čong-Un

Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu

Jihokorejská prokuratura tvrdí, že tajné lety dronů z Jižní Koreje do samého srdce Pchjongjangu byly součástí plánu bývalého prezidenta Jun Sok-jola na vyprovokování severokorejského vůdce Kim Čong-una. Cílem mělo být vytvoření situace, která by ospravedlnila šokující vyhlášení stanného práva z loňského prosince. Prokurátoři v pondělí zveřejnili nové důkazy, které údajně potvrzují dřívější tvrzení Severní Koreje, že Jižní Korea v říjnu loňského roku vyslala drony k shození protirežimních letáků.

před 10 hodinami

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů

Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.

před 11 hodinami

FSB (ruská kontrarozvědka)

Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že se jí podařilo zabránit pokusu Ukrajiny o atentát na vysoce postaveného kremelského úředníka, ke kterému mělo dojít na území Ruska během jeho návštěvy hřbitova. Toto tvrzení přišlo v době, kdy obyvatelé Kyjeva zažili další těžkou noc pod smrtícími ruskými vzdušnými útoky, při nichž podle ukrajinských představitelů zahynuli nejméně čtyři lidé. FSB ve svém pátečním prohlášení uvedla, že se ukrajinské speciální služby pokoušely zaútočit na nejmenovaného, ale jako „jednoho z nejvýše postavených činitelů ruského státu“ popsaného úředníka. K útoku mělo dojít, když dotyčný navštěvoval hroby svých příbuzných na hřbitově nedaleko Moskvy.

před 12 hodinami

Maduro, Nicolas

Maduro se svého postu nevzdá. Američanům poslal jasný vzkaz

Venezuelský prezident Nicolás Maduro exkluzivně pro CNN v Caracasu během čtvrtečního shromáždění vyzval obyvatele Spojených států, aby se spojili s Venezuelou pro mír v Amerikách. Jeho prohlášení přichází v době zvýšeného napětí se Spojenými státy, které do Karibiku vyslaly válečné lodě, oficiálně zaměřené na plavidla údajně zapojená do obchodu s drogami z Venezuely. Caracas však tvrdí, že skutečným cílem Washingtonu je vynucená změna režimu.

před 13 hodinami

před 13 hodinami

BBC Studios in Northern Ireland, Belfast, Northern Ireland. Credit: K. Mitch Hodge

BBC se omluvila Trumpovi, odškodné platit odmítá

BBC se omluvila Donaldu Trumpovi, prezidentovi Spojených států, za způsob, jakým byl upraven jeho projev z 6. ledna 2021 v rámci pořadu Panorama. Televizní stanice však striktně odmítla požadavek na zaplacení odškodného. Společnost uznala, že úprava videa v pořadu vyvolala mylný dojem, že Trump přímo vybízel k násilnému jednání. Z tohoto důvodu se rozhodla, že už pořad, který byl vysílán v roce 2024, nebude znovu odvysílán.

před 15 hodinami

včera

včera

Kyjev

Ukrajina do EU patří. Na její problémy ale ani Unie nemusí stačit

Slib, že Ukrajina „patří do Evropy“, se dnes ukazuje jako možná unáhlený a příliš velkorysý. Summit ve Lvově sice potvrzuje politickou podporu Kyjevu, zároveň ale odhaluje tvrdou realitu: vstup země uprostřed války by zatížil obranný systém EU, rozpočet i institucionální stabilitu. Riziko kolapsu zemědělské politiky, přetrvávající korupce, organizovaný zločin a slabá sociální struktura vyvolávají zásadní pochybnosti, zda je Unie schopna integrovat stát takové velikosti a nároků. Evropě tak nezbývá než přiznat, že závazek učiněný v návalu solidarity může přesahovat její současné možnosti.

včera

COP30

COP30: Pokud budeme pokračovat v těžbě uhlovodíků, lidstvo se samo vyhubí

Mezinárodní skupina aktivistů shromážděná v Belému, dějišti klimatického summitu COP30, vydala naléhavou výzvu k uzavření Smlouvy o postupném vyřazení fosilních paliv. Aktivisté naléhají na brazilské předsednictví, aby podnítilo země k ukončení éry uhlí, ropy a plynu, která je hlavní příčinou klimatické krize.

včera

včera

Trumpova bezohlednost odhalila jedno podstatné. Americká ekonomická hegemonie je spíše impozantní dům z papíru

Rekordní americký shutdown odkryl nejen politickou krizi, ale i hlubší problém – drahotu a nerovnost amerického zdravotního systému. Prezident Donald Trump využil rozpočtové paralýzy k nátlaku na demokraty a neváhal přitom sáhnout na potravinové lístky i mzdy federálních zaměstnanců. Zatímco miliony Američanů se ocitly bez jistoty jídla a zdravotní péče, Evropa zůstává připomínkou, že základní sociální bezpečí nemusí být luxusem, ale právem každého občana.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy