Německo čeká delší karanténa, Söder varuje před českým scénářem

V Německu za poslední den přibylo 10.864 případů nákazy koronavirem. Údaj je o něco vyšší než minulé pondělí, kdy bylo hlášeno 10.824 nových infekcí. Podle agentury DPA o tom dnes informoval Institut Roberta Kocha (RKI). V pátek se nákaza potvrdila u 23.648 lidí, což byl zatím nejvyšší denní přírůstek.

Víkendová bilance bývá nižší, protože se méně testuje a úřady také nedostávají údaje ze všech laboratoří.

Počet nově nakažených v říjnu a začátkem listopadu v Německu denně prudce rostl. V poslední době je nárůst poměrně stabilní, uvedla agentura DPA.

Doposud nedošlo k výraznějšímu poklesu nově nakažených, i když na začátku listopadu Německo přistoupilo k omezením. Od 2. listopadu jsou v zemi uzavřené bary a restaurace, školy a obchody ale zůstávají otevřené.

V Německu, které má přibližně 83 milionů obyvatel, se od začátku pandemie nakazilo minimálně 929.133 lidí, z toho se asi 618.800 z nákazy uzdravilo. Počet úmrtí pacientů s nemocí covid-19 se za posledních 24 hodin zvýšil o 90 na 14.112.

Söder varuje před českým scénářem

Německo zřejmě míří k prodloužení stávající listopadové karantény, protože prudké šíření koronaviru se sice zastavilo, ale počet nakažených se snížit nedaří. O nezbytnosti prodloužení restrikcí hovoří vicekancléř Olaf Scholz či bavorský premiér Markus Söder, který opět varoval před českým scénářem. Novým datem konce karantény by mohl být 20. prosinec. 

"Vše hovoří o tom, že v současných omezeních bude nutné ještě nějakou dobu pokračovat i po 30. listopadu," prohlásil Scholz v rozhovoru s listem Bild am Sonntag. Karanténa v Německu, kde jsou uzavřené restaurace, divadla, kina či muzea, zatím platí do konce tohoto měsíce.

Otevřeně o pokračování karantény nyní hovoří i Söder, který patří k nejvlivnějším zemským premiérům a který by vždy stoupencem rázných protikoronavirových opatření. "Uzavírku musíme prodloužit. Čísla jsou bohužel stále vysoká. Pokud léčbu ukončíme příliš brzy, riskujeme těžkou recidivu," napsal na twitteru s tím, že je lepší vydržet delší omezení nyní než přes Vánoce.

Wir müssen den Lockdown verlängern. Die Zahlen sind leider weiter zu hoch. Wenn wir die Therapie zu früh abbrechen, riskieren wir einen schweren Rückfall. Dann geht alles von vorne los. Lieber jetzt einen längeren Lockdown als komplett über Weihnachten.

— Markus Söder (@Markus_Soeder) November 22, 2020

Vánočními svátky argumentoval Söder i v rozhovoru s televizí ARD, kde se zmínil o nutnosti přitvrdit. "Abychom mohli strávit pěkné Vánoce, musíme omezení prodloužit a také prohloubit," prohlásil. "V každém případě o dva, lépe však o tři týdny. Nejméně tak dlouho, než se dostaneme na hodnotu (počtu nově nemocných) 50," uvedl. Zmínil tak cíl dosáhnout hodnoty 50 nakažených na 100.000 obyvatel v sedmidenním období.

Před vyhlášením karantény Merkelová i zemští premiéři tento údaj označovali za klíčový, aby bylo možné dostat pandemii opět pod kontrolu, zabránit přetížení nemocnic a zdravotnického systému a aby bylo možné opět trasovat všechny případy infekce. Nyní je Německo na hodnotě 140 nakažených na 100.000 obyvatel za sedm dní.

Söder jako argument pro pokračování karantény opět uvedl i Česko. "Když karanténu skončíme nyní na tak vysokých číslech, když ztratíme trpělivost, pak se všechno zase rozjede a my skončíme ještě s tvrdšími opatřeními, než nyní platí v Česku nebo v Rakousku," řekl listu Bild am Sonntag. Bavorský premiér v této souvislosti varoval před hrozbou omezení pohybu během Vánoc.

Před středečním jednáním s Merkelovou se zemští premiéři chtějí mezi sebou dnes dohodnout na společném postoji, o kterém již přes víkend diskutovali. Podle informací magazínu Der Spiegel chtějí karanténu ponechat do 20. prosince. Pokud se do té doby nepodaří šíření infekce zlomit, navrhují automatické prodlužování ve 14denních intervalech. Rozhodující bude pro takový krok tempo šíření infekce, obsazenost jednotek intenzivní péče a také počet nakažených na 100.000 obyvatel v sedmidenním období.

Zemští premiéři zřejmě podpoří i zpřísnění stávající karantény s tím, že na Vánoce a Silvestra by platily mírnější podmínky, aby se příbuzní mohli setkávat. V takovém případě ale chtějí apelovat na dobrovolná opatření včetně několikadenní domácí karantény před rodinnými sešlostmi a také po nich.

To, aby se situace především při oslavách konce roku nevymkla kontrole, by podle návrhu zemských premiérů měl přispět zákaz prodeje a odpalování zábavní pyrotechniky.

Očekávané prodloužení karantény bude znamenat další nápor na německý rozpočet. Scholz totiž přislíbil, že Německo bude pokračovat ve finanční podpoře postižených odvětví. "Pokud budou omezení pokračovat, tak je mi jasné, že bude nezbytné dále finančně podporovat přímo zasažené obory," řekl. Poznamenal ale, že další dorovnávání měsíčních tržeb podnikům až do výše 75 procent bude nejen finančně náročné, ale i komplikované z pohledu evropského práva.

Řada ekonomů takovou pomoc považuje za příliš velkorysou až zbytečnou. Scholzovi kritici hovoří o tom, že již vede kampaň před parlamentními volbami, které budou příští podzim a do kterých Scholz vstupuje jako kandidát sociální demokracie na kancléře. Pro finanční pomoc se ale vyslovili i Söder a také ministr hospodářství Peter Altmaier. "Nikoho v dešti stát nenecháme," dodal Altmaier v německé rozhlase Deutschlandfunk.

Vicekancléř a ministr financí Scholz, který díky předchozím letům prosperity a rozpočtových přebytkům opakovaně hovoří o dobré finanční kondici Německa, již nyní podle médií plánuje zvýšit schodek pro příští rok. Parlament přitom v září schválil na nadcházející rok rozpočtový schodek 96,2 miliardy eur (2,5 bilionu korun), ve skutečnosti by ale kvůli koronavirové krizi mohl být nejméně o 60 miliard eur vyšší (1,6 bilionu korun). List Frankfurter Allgemeinde Zeitung pak s odvoláním na své zdroje napsal, že naopak schodek plánovaný na letošní rok ve výši 217,8 miliardy eur (5,7 bilionu korun) může být výrazně nižší.

Související

Bundeswehr, ilustrační fotografie.

Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých

Německý parlament schválil zavedení dobrovolné vojenské služby ve snaze posílit národní bezpečnost v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. Podle BBC jde o zásadní změnu v přístupu Berlína k armádě, která by se podle kancléře Friedricha Merze měla stát nejsilnějším konvenčním vojskem v Evropě. 

Více souvisejících

Německo Markus Söder Olaf Scholz Angela Merkelová Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 1 hodinou

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

včera

včera

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Aktualizováno včera

včera

včera

Al Carns

Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy

Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.

včera

Soud, ilustrační foto

Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče

České rozvodové právo prochází od ledna 2026 zásadní proměnou, která má za cíl zrychlit řízení, snížit emocionální zátěž dětí a posílit soukromí manželů. Vzhledem k tomu, že v Česku končí rozvodem téměř polovina manželství, přináší novela občanského zákoníku řadu důležitých novinek.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.

včera

Volodymyr Zelenskyj

USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy navrhují, aby Ukrajina stáhla své jednotky z oblasti Donbasu. Washington by následně v částech, které Kyjev v současné době kontroluje, vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“. Původně USA navrhovaly, že by Kyjev měl části Donbasu, které stále drží, jednoduše předat Rusku. Podle čtvrtečního prohlášení ukrajinského prezidenta pro novináře je ale nyní navržena kompromisní varianta, kde by se ukrajinské síly stáhly, ale ruské jednotky by do tohoto území nepostupovaly.

včera

Emmanuel Macron

Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron

V nedávných volbách v několika evropských zemích, jako jsou Spojené království, Francie, Německo, Nizozemsko a Rumunsko, se zdálo, že voliči dávají naději středovým politikům. Před šestnácti měsíci, po volbách do Evropského parlamentu, dokonce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že „střed drží“, protože pro silnou Evropu stále existuje většina ve středu politického spektra. Dnes však podle webu Politico toto přesvědčení vypadá značně nejistě. 

včera

Británie čelí masivní vlně super chřipky. Nic horšího jsme od pandemie nezažili, tvrdí NHS

Obrovský nárůst případů chřipky uvrhl britský Národní zdravotnický systém (NHS) do situace, která představuje „výzvu, která se nepodobá ničemu, co země zažila od pandemie“. Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting zároveň vyzval lékaře, aby ukončili plánovanou stávku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy