Německo má nový zákon o infekčních chorobách, úřady mohou efektivněji vydávat nařízení

Spolkový sněm a Spolková rada, tedy obě německé parlamentní komory, dnes ve zrychleném řízení schválily novelu zákona o potírání infekčních chorob. Očekává se, že právní předpis ještě dnes podepíše prezident Frank-Walter Steinmeier. Úprava nově uvádí konkrétní opatření, která mohou úřady v boji s pandemiemi nařídit, a to včetně například povinného nošení roušek.

Stávající podoba zákona podle těch, kteří novinku podporují, nepočítá s pandemií současného rozsahu, proto má novela zajistit lepší právní rámec pro současná protikoronavirová omezení. Kritici hovoří o protiústavním omezování osobních práv či posilování moci spolkové vlády. Kvůli novele se dnes do Berlína sjely tisíce demonstrantů. Protesty, které začaly jako poklidné, přerostly ve střety s policií.

Reformu dnes podpořilo 415 poslanců, proti jich bylo 236 a osm se hlasování zdrželo, oznámil výsledek hlasování předseda Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble. O několik desítek minut připojila k novele svůj souhlas i Spolková rada. Tato parlamentní komora, která zastupuje přímo jednotlivé německé spolkové země, kvůli novele svolala mimořádné zasedání.

Novela do stávajícího zákona o potírání infekčních chorob doplňuje nový paragraf, ve kterém jsou uvedeny konkrétní karanténní opatření, které zemské vlády a příslušné úřady mohou v boji proti pandemii nařídit.

Ve výčtu nechybí dodržování odstupů mezi lidmi, omezení kontaktů v soukromí i na veřejnosti, zákazy cestování, ubytování v hotelích či penzionech, zákazy kulturních, sportovních či jiných volnočasových aktivit, uzavření obchodů, ale také nošení roušek.

Takováto opatření již Německo v době nynější pandemie nemoci covid-19 používá. Smyslem novely je ale podle vlády tato omezení výslovně zahrnout do zákona, aby jejich používání mělo jasnou právní oporu.

Novela rovněž uvádí, že podobné restrikce práv občanů musí být omezena na čtyři týdny. Prodloužení bude možné jen, pokud k tomu budou pádné důvody.

Součástí úpravy je také omezení nároku na odškodné. Na něj nebudou mít nárok ti, kteří budou muset do povinné karantény po návratu ze zahraniční rizikové oblasti, ačkoli cestu mohli odložit. Vláda rovněž může podle novely určit, že i lidé bez pojištění mají nárok na očkování či test.

Schvalování předcházela ostrá debata. Šéf poslanců opoziční Alternativy pro Německo (AfD) Alexander Gauland novelu označil za největší porušení ústavních práv v historii spolkové republiky. Zastal se také demonstrantů, kteří dnes kvůli úpravě zákona vyrazili do ulic. "Tito lidé hájí svá ústavní práva, proto není důvod, aby je sledovala tajná služba," uvedl. Bezpečnostní složky předem varovaly, že dnešními demonstrace chtějí zneužít i radikálové a že hrozí i útok na parlament.

Místopředsedkyně parlamentní frakce sociálních demokratů SPD Bärbel Basová odmítla, že by novela posilovala pravomoci spolkové vlády na úkor zemských vlád. "Ve skutečnosti je to naopak," tvrdila. Vysvětlila, že smyslem novely je vytvoření právního rámce pro nezbytná ochranná opatření, která byla dosud v zákoně formulována jen obecně. Díky novele tak podle Basové zemské vlády a německé úřady naleznou jasný přehled, jak postupovat.

Šéf frakce svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner ale míní, že novela spíše než návody dává vládě volnou ruku. V úpravě mu chybí jasná definice, kdy a za jakých infekčních okolností je možné omezit svobody lidí.

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

Německo Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

Ester Ledecká

Snový snowboardový závod pro Česko. V Simonhöhe vyhrála Ledecká, Maděrová třetí

Český snowboarding zažil v pátek neobyčejný historický den. V rakouském Simonhöhe si totiž obě české reprezentantky v tomto sportu Ester Ledecká a Zuzana Maděrová v závodu paralelního obřího slalomu dojely pro cenné kovy. Zatímco Maděrová navázala na předešlé úspěchy v tomto ročníku Světového poháru bronzovou medailí, Ledecká celý závod ovládla a připsala si tak svůj jubilejní 30. triumf v rámci Světového poháru.

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Motoristé a SPD se nebrání společnému prezidentskému kandidátovi

Motoristé i zástupci SPD jsou připraveni debatovat o společném kandidátovi současné vládní koalice pro prezidentské volby v roce 2028. O této strategii se v sobotu zmínil premiér Andrej Babiš (ANO), který v minulé volbě prohrál se současným prezidentem Petrem Pavlem. Ten nevylučuje opětovnou kandidaturu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Američané už teď mají v Grónsku volnou ruku. Trump to nechce přijmout, raději rozbije NATO

Ať už jsou výroky Donalda Trumpa o Grónsku míněny jako politický tlak nebo vážná hrozba, narážejí na tvrdou bezpečnostní realitu. Grónsko je klíčovým uzlem americké obrany v Arktidě a USA zde už dnes disponují nástroji, které jim umožňují chránit vlastní území bez napadání spojenců. Agresivní rétorika však nese vysoké systémové riziko, neboť podkopává důvěru uvnitř NATO, vytváří nebezpečný precedent a oslabuje alianční soudržnost. Cena případné eskalace by byla nesmírně vysoká a zaplatily by ji především samotné Spojené státy.

včera

včera

včera

včera

ANO si na sněmu volí vedení. (24.1.2026)

Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou

Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům. 

včera

včera

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

včera

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

23. ledna 2026 21:50

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy