Německo má vládu. Kancléřem se stal Scholz, prezident jmenoval ministry

Scholz je v dějinách spolkové republiky devátým německým kancléřem. Jeho předchůdci bylo pět konzervativců a tři sociální demokraté.

V 736členném Spolkovém sněmu potřeboval Scholz ke zvolení 369 hlasů. Ze 707 odevzdaných hlasů jich 395 bylo pro něj, 303 proti, šest poslanců se zdrželo a tři hlasy byly neplatné. Scholz tak získal více hlasů, než kolik jich bylo potřeba ke zvolení, zároveň jich bylo o 21 méně, než kolik mandátů má nastupující koalice. Tu vedle sociálních demokratů (SPD) tvoří Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP).

Z výsledku, který oznámila předsedkyně Spolkového sněmu Bärbel Basová, ale nebylo patrné, kolik koaličních poslanců bylo přítomných. Televize n-tv uvedla, že nepřítomných bylo šest sociálnědemokratických poslanců. Podle místopředsedy SPD Kevina Kühnerta lze předpokládat, že chybějící koaliční hlasy byly z řad Zelených a FDP.

Scholz po hlasování své zvolení přijal. "Přijímáte volbu, pane Scholzi?", dotázala se Basová Scholze. "Ano," odpověděl nově zvolený kancléř.

Scholz poté odjel za prezidentem, který ho jmenoval do čela vlády. "Jménem Spolkové republiky Německo jmenuji podle článku 63 základního zákona Olafa Scholze spolkovým kancléřem," řekl Steinmeier. Tento krok od prezidenta vyžaduje základní zákon, což je obdoba ústavy. Před odchodem od prezidenta Scholz krátce jmenovací dekret ukázal na kamery.

Od prezidenta odjel Scholz zpět do parlamentu, kde složil kancléřský slib. Ten stvrdil svým podpisem pod základní zákon. Scholz se tak oficiálně stal novým německým kancléřem. Předávání moci tím ale neskončilo, prezident také jmenoval nové ministry.

"Nyní nesete odpovědnost za 83 milionů obyvatel Německa," prohlásil Steinmeier poté, co ministrům předal jmenovací dekrety. "Tento úkol přebíráte ve složité době," poznamenal s odkazem na pandemii nemoci covid-19. Dodal, že vláda má pro svou práci mandát od voličů a také většinu ve Spolkovém sněmu.

Nová vláda, kterou tvoří osm žen a osm mužů, musí ještě převzít ministerstva po svých předchůdcích. Předtím ale ministři složili přísahu do rukou předsedkyně Spolkového sněmu Bärbel Basové. Ta nejprve ministry v plénu představila a přečetla slib, který od nich vyžaduje práci pro blaho obyvatel a dodržování zákonů. Poté noví členové vlády po jednom před Basovou předstoupili a slib stvrdili prohlášením, že přísahají. Součástí přísahy je volitelný dovětek "k tomu mi dopomáhej bůh".

Vicekancléř Habeck je zároveň ministrem hospodářství a ochrany klimatu. Německá média tento post označují jako superministerstvo, neboť má být protiváhou tomu, že liberálové jako nejslabší člen koalice dostali druhý nejvýznamnější vládní post. Zeleným také připadlo ministerstvo zahraničí, které je rovněž považováno za důležitý úřad. Nově ho řídí Annalena Baerbocková, se kterou Habeck ekologickou stranu vede.

Ministryní vnitra je sociální demokratka Nancy Faeserová a zdravotnictví vede sociální demokrat, lékař a epidemiolog Karl Lauterbach, který je i přes svou podporu důrazných karanténních opatření u veřejnosti velmi populární. Sociálním demokratem je také Wolfgang Schmidt, který má na starosti úřad Scholzova kancléřství.

Zeleným připadlo pět ministerstev, mimo jiné životního prostředí a zemědělství. Zemědělství má na starosti Cem Özdemir, který k dnešní cestě za prezidentem zvolil kolo. Na něm také následně odjel do parlamentu.

Liberálové, kteří jsou nejmenším členem vládní koalice tvořené ještě sociálními demokraty (SPD) a Zelenými, dostali ještě ministerstva spravedlnosti, školství a dopravy. Součástí resortu dopravy je i oblast digitalizace, tedy jedna z priorit nové vlády.

Trojice stran se v koaliční smlouvě dohodla, že posílí rozvoj produkce elektrické energie z obnovitelných zdrojů, aby bylo možné uzavřít uhelné elektrárny ideálně do roku 2030. Nulové emise skleníkových plynů chce koalice do roku 2045. SPD, Zelení a FDP plánují velké investice do zdravotnictví a bydlení, přejí si posílit pravomoce Evropského parlamentu a prohloubit integraci Evropské unie. S Ruskem a Čínou chce nová vláda jednat konstruktivně, ale s důrazem na lidská práva.