Zvládnutí pandemie nemoci covid-19 a jejích hospodářských následků bude hlavní prioritou půlročního německého předsednictví Evropské unie, které začíná 1. července. Kancléřka Angela Merkelová, která stála v čele spolkové republiky už při jejím minulém předsednictví v roce 2007, bude ale usilovat o to, aby nezapadla ani další zásadní témata, jako je posílení role Evropy na mezinárodní scéně, vyjednávání o střednědobém rozpočtovém rámci a brexitu či pokrok v ochraně klimatu a při digitalizaci.
"Pandemie koronaviru postavila náš společenský, hospodářský a politický život úplně na hlavu," nechala se minulý týden v parlamentu slyšet Merkelová. Tak trochu podobně to bude i s německým předsednictvím EU, které následuje po chorvatském a předchází portugalskému. Původně o něm totiž nejen kancléřka, která Německo vede už téměř 15 let, měla výrazně jiné představy. Nákaza, která si v Evropě vyžádala už přes 100.000 obětí, ale leccos změnila.
"Přebíráme zodpovědnost v době, kdy Evropská unie čelí největší výzvě ve svých dějinách," je přesvědčena Merkelová, podle které pandemie ukázala, jak křehký je ještě evropský projekt. Nyní je podle ní nutné zvládnout následky krize a zároveň učinit Evropu odolnější a lépe připravenou na budoucnost. Německé předsednictví toho chce dosáhnout několika způsoby.
Za zásadní Berlín považuje rychlou dohodu na víceletém finančním rámci EU a prosazení fondu obnovy, který Německo s Francií navrhly v objemu 500 miliard eur (13,8 bilionu korun) na podporu států a regionů, které nejvíce zasáhla krize způsobená novým typem koronavirem. Pokud by se to nepodařilo, mohlo by to podle Merkelové vést k oslabování soudržnosti uvnitř sedmadvacítky. "Nesmíme dopustit, aby pandemie oslabila vnitřní trh," uvedla.
Nebezpečí přitom vidí i jinde než jen v ekonomické oblasti. "Nesmíme být naivní. Nedemokratické síly, radikální, autoritářská hnutí čekají jen na ekonomickou krizi, aby ji pak politicky zneužily," je přesvědčena. Trvalý rozvoj ve všech evropských regionech je proto podle ní také politickým nástrojem proti populistům a radikálům.
K větší soudržnosti mezi zbývajícími členskými státy podle rodačky z Hamburku může trochu paradoxně vést také brexit a další vyjednávání o něm. Jeden hlas musí mít Evropa i globálně. "Právě v této době potřebuje svět silný hlas Evropy v otázce ochrany lidské důstojnosti, demokracie a svobody," míní šéfka německé vlády. Jen pokud bude jednotná, může EU podle Merkelové prosazovat své zájmy a hodnoty vůči zemím jako je Čína. Prioritou německého předsednictví budou také vztahy s africkými státy.
I když koronavirus značně změnil plány Berlína, není podle Merkelové v příštím půlroce možné zapomenout ani na témata jako jsou klimatické změny nebo digitalizace. V první oblasti se spolková republika plně staví za evropský cíl dosáhnout klimatické neutrality do poloviny století. Německá kancléřka by ráda, aby se podařilo najít shodu na právně závazném dokumentu, kde se k tomu všechny členské země zavážou.
Pokud jde o digitalizaci, potřebuje být Evropa podle Merkelové soběstačnější. "Pandemie ukázala, jak je Evropa závislá, když jde o technologie, ale i služby," uvedla. Větší soběstačnost je podle ní nutná v oblastech jako jsou kritické technologie nebo umělá inteligence, ale třeba také ve zdravotnictví a výrobě ochranných pomůcek.
Merkelová si je podle svých slov vědoma toho, že se s předsednictvím Německa, které je nejlidnatější i ekonomicky nejsilnější zemí EU, pojí velká očekávání ostatních států. Očekávání Berlína od příštích šesti měsíců se dá vyjádřit jednoduše, a to mottem, které si pro předsednictví zvolil - "Společně. Učinit Evropu znovu silnou."
"Žijeme v pandemii, ale stejně jako Evropa překonala i minulé krize, jsem plná naděje, že i před touto krizí teď společně obstojíme," věří Merkelová.
Související
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
Německo , EU (Evropská unie) , Angela Merkelová
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Strůjci útoku v Moskvě dostali finanční podporu z Ukrajiny, tvrdí Rusko
před 1 hodinou
Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko
před 2 hodinami
Počasí: Výhled slibuje pokračování trendu i po Velikonocích
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
včera
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
Vypadá to, že ruský prezident Vladimir Putin nemá v úmyslu setkat se s rodinami obětí nedávného teroristického útoku na předměstí Moskvy, při kterém přišlo o život 143 lidí. Kreml ve čtvrtek nejevil žádné náznaky ohledně takového setkání.
Zdroj: Libor Novák