Německá vláda si hodlá v příštím roce půjčit v čistém vyjádření téměř 100 miliard eur (2,7 bilionu Kč), aby mohla pokračovat v boji proti pandemii nemoci covid-19. Agentuře Reuters to dnes řekly čtyři zdroje obeznámené se situací. Ministr financí Olaf Scholz by o záměru mohl informovat příští týden.
Scholz má podle zdrojů na příští rok v plánu nové půjčky minimálně za 95 miliard, ale ne za více než 100 miliard eur. Začátkem tohoto měsíce zdroj agentury Reuters uvedl, že Scholz v návrhu rozpočtu na příští rok počítá s novým zadlužením v objemu minimálně 80 miliard eur.
Pandemie covidu-19 uvrhla německou ekonomiku do hluboké recese. Vláda proto přišla s řadou opatření na pomoc podnikům i spotřebitelům, kvůli kterým si v letošním roce hodlá vypůjčit rekordních 218 miliard eur. To si vyžádalo pozastavení platnosti takzvané dluhové brzdy zakotvené v ústavě, podle které nesmějí nové půjčky překročit 0,35 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Německo, které má největší ekonomiku v Evropě, v pololetí podle statistického úřadu Destatis hospodařilo s deficitem 3,2 procenta HDP. Tedy nad tříprocentním limitem stanoveným pravidly Evropské unie. Brusel ale toto pravidlo právě kvůli dopadům koronaviru dočasně zneplatnil, aby členským zemím umožnil přechodně se více zadlužit. V prvním pololetí loni mělo Německo rozpočtový přebytek, a to 2,7 procenta HDP, respektive kolem 46,5 miliardy eur.
Scholz minulý týden agentuře Reuters řekl, že plánuje výrazný růst zadlužení i v příštím roce, aby pokryl náklady na další opatření a na udržení hospodářského oživení. Odmítl však sdělit konkrétní částku.
Předpokládá se, že návrh rozpočtu na příští rok Scholz představí po zasedání kabinetu, které se uskuteční příští týden ve středu. Od roku 2022 je ministr odhodlán začít znovu respektovat dluhovou brzdu, připomíná agentura Reuters.
Související
Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě
Zničíte celou zemi, vmetl Merz šéfce AfD. Její migrační politiku označil za etnickou čistku
Aktuálně se děje
včera
Tohle Brity zaskočilo. Buckinghamský palác reagoval na novou knihu o Dianě
včera
Letošní volby se blíží. Ministerstvo spouští novou kampaň
včera
Houbaři vzali lesy útokem. Policie apeluje na dodržování několika zásad
včera
Kontroverzní podnikatel Kožený se má nacházet v LDN na Bahamách
včera
Důchodci si ještě mohou zajistit tištěné oznámení o valorizaci
včera
Rusofobní svinstvo. Medveděv se pustil do Američanů kvůli novým sankcím
včera
Pavel přijal amerického diplomata, který kritizoval české obranné výdaje
včera
Skandál v americké armádě. Analytik použil AI a málem vyvolal válku s Čínou
včera
Sparta reagovala na nevydařený vstup do sezóny. Dva asistenty nahradila navrátilcem Clarupem
včera
V Rusku pokračují volby. Moskva hlásí problémy, na vině má být útok
včera
Nizozemci postrádají kopie nové knihy o Dianě. Případ vyšetřuje policie
včera
Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce
včera
Babiš jednal s jordánským králem. Děkoval mu za repatriační lety
včera
Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi
včera
Policie posílila hlídky na exponovaných místech. Stupeň ohrožení se nemění
včera
Potápěč našel tělo v jezeře Most. Může jít o pohřešovaného člověka
včera
Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska
včera
Počasí se příští týden výrazně ochladí. V noci budou až 2 stupně, hrozí přízemní mrazíky
18. září 2026 21:06
Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky
18. září 2026 19:48
CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí
Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.
Zdroj: Libor Novák