Německý prezident Steinmeier slíbil další pomoc Ukrajině, i vojenskou

Ukrajinu nenecháme osamocenou, budeme ji pomáhat humanitárně, finančně i vojensky, řekl dnes německý prezident Frank-Walter Steinmeier při návštěvě Slovenska. Vyslovil se pro potrestání viníků možných válečných zločinů Ruska během jeho stávající invaze na Ukrajinu a pro rychlé odbourání závislosti na dodávkách energií z Ruska.

"Zprávy a obrázky, které přicházejí z Ukrajiny, jsou hrozné. Stojíme za Ukrajinou, Evropa musí být soudržná a jednotná," řekl Steinmeier po schůzce se svou slovenskou kolegyní Zuzanou Čaputovou v Košicích na východě Slovenska.

Kromě pomoci Ukrajině je podle německého prezidenta potřeba zbavit se závislosti na dodávkách uhlí, ropy a zemního plynu z Ruska.

"Porušení pravidel je třeba odsoudit. Jsme názoru, že budeme nadále platit v eurech," řekl Steinmeier k přerušení dodávek plynu do Polska a Bulharska, což Rusko zdůvodnilo tím, že místní plynárenské podniky odmítly za plyn platit v rublech. Takový postup plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz označily za porušení smluv.

Čaputová v souvislosti s válkou na Ukrajině řekla, že klíčová je jednota EU a NATO. "Musíme se zbavit závislosti na ruském plynu v realistické době," dodala.

Slovenská prezidentka na společné tiskové konferenci se Steinmeierem také poděkovala Německu za jeho účast v mnohonárodní jednotce na Slovensku, která se formuje v rámci posílení východního křídla NATO. Německo spolu s Nizozemskem poslaly na Slovensko systém protivzdušné obrany Patriot.

Německo nabídlo Česku kompenzace za zbraně pro Ukrajinu

Německo nabídlo České republice vojenský materiál a zbraně náhradou za vybavení, které Praha poskytne ukrajinské armádě. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje na německém ministerstvu obrany informoval deník Die Welt. Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová v úterý na mezinárodní konferenci o Ukrajině na americké základně Ramstein v Německu řekla, že řetězová směna zbraní mezi Ukrajinou, německými spojenci a Berlínem je jednou z cest, kterou chce vláda kancléře Olafa Scholze Kyjevu pomoci.

Die Welt na svém webu napsal, že podle důvěrného dokumentu ministerstva obrany již byl předán seznam možného zbrojního vybavení, které by Německo mohlo spojencům jako náhradu nabídnout.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková před týdnem naznačila, že Německo by Slovinsku mohlo poskytnout pásové bojové vozy pěchoty Marder a kolové obrněnce Fuchs jako náhradu za tanky T-72, které by Lublaň dodala Ukrajině. O podobné kompenzaci za polské tanky T-72 hovořil po úterním jednání s německým kancléřem i polský premiér Mateusz Morawiecki. Své tanky sovětské výroby jako první země poskytlo Ukrajině podle neoficiálních informací Česko, o možných kompenzacích se ale dosud nehovořilo.

Německá vláda se dosud dodávat těžké zbraně na Ukrajinu zdráhala, v úterý ale Lambrechtová oznámila, že Berlín jako první takovéto bojové vybavení nabídl Kyjevu samohybný protiletecký systém Gepard. O něj Ukrajina žádala na počátku ruské invaze, kdy ale Německo podle ukrajinského velvyslance Andrije Melnyka dodávky odmítlo kvůli chybějící munici. Tu Německo nemá k dispozici ani nyní, přislíbilo ji ale zajistit.

Lambrechtová v úterý na základně Ramstein novinářům rovněž řekla, že Německo se chce více zapojit do hromadných výměn zbraní a vybavení, kdy by spojencům ze svých vojenských zásob kompenzovalo to, co poskytnou Ukrajincům. Výslovně přitom zmínila, že tato výměna se bude týkat východoevropských spojenců, kteří Ukrajině přenechávají své vybavení sovětské výroby.

Někdejší sovětskou techniku ukrajinská armáda umí obsluhovat, což se o západním vybavení říci nedá. V případě nabídnutých německých Gepardů tak kritici zpochybňují, zda je Ukrajinci kvůli chybějícímu výcviku dokážou účinně využít. Kompenzace spojencům jsou pro Německo také cestou, jak se vyhnout přímým dodávkám těžkých zbraní a zároveň oslabit výtky, že Berlín Ukrajině dostatečně nepomáhá.

Bundestag by měl schválit rezoluci na podporu dodávek zbraní

Německý parlament by měl ve čtvrtek schválit rezoluci na podporu dodávek těžkých zbraní Ukrajině. Návrh podle agentury DPA společně předloží trojice vládních stran - SPD, FDP a Zelení - a největší opoziční uskupení CDU/CSU. Ještě před několika dny přitom sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz tvrdil, že Berlín těžké zbraně Kyjevu dodávat nebude. Čelil proto tvrdé kritice v zahraničí i na domácí půdě.

Obrat dala spolková vláda najevo tento týden. V úterý německá ministryně obrany Christine Lambrechtová (SPD) oznámila, že Ukrajině napadené Ruskem poskytne Berlín samohybný protiletadlový systém Gepard.

Změnu v německém postoji dnes v parlamentu hájila ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (Zelení), podle níž je to správný krok, protože jinak by Německo muselo Ukrajině říct: "Bojujte sami. A to nechceme. Jsme solidární s Ukrajinou." Nechala se také slyšet, že právě Německo nese velkou zodpovědnost za mír na kontinentu.

Scholz ještě minulý týden odmítavý postoj k dodávkám těžkých zbraní Kyjevu zdůvodňoval tím, že německá armáda z velké části vyčerpala možnosti dodávat další zbraně ze svých zásob i obavami z možného rozpoutání třetí světové války Ruskem.

Německého kancléře kvůli jeho postoji, který si přáli změnit i koaliční svobodní demokraté a Zelení, tvrdě kritizoval Kyjev. Ukrajinský velvyslanec Andrij Melnyk v této souvislosti hovořil například o velkém zklamání a hořkosti.

Související

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Německu setkal se svým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem

Steinmeier vystoupil na konferenci s nezvykle tvrdým projevem. I vy budete potřebovat spojence, vzkázal USA

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier na mnichovské bezpečnostní konferenci pronesl důrazný projev, ve kterém se zaměřil na budoucnost německé politiky, evropskou bezpečnostní architekturu a stav liberální demokracie. Během svého vystoupení se několikrát kriticky vymezil vůči nové administrativě prezidenta Donalda Trumpa a varoval před hrozbami, které by mohly destabilizovat současný světový řád.

Více souvisejících

Frank-Walter Steinmeier Německo Ukrajina

Aktuálně se děje

před 27 minutami

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta reagovala na nevydařený vstup do sezóny. Dva asistenty nahradila navrátilcem Clarupem

V úvodu nové fotbalové sezóny 2026/27 nezažívají sparťané nejúspěšnější začátek. Naopak ten nejhorší, který dokonce překonává i ten z nechvalně proslulé sezóny s trenérem Andreou Stramaccionim. Fanoušci ji přičítají pozdním nákupům a přestavbě mužstva, což dávají za vinu především sportovnímu řediteli Tomáši Rosickému. Jenže ten zatím ve vedení pražské Sparty zůstává a naopak ukázal na jiné lidi, kteří tak špatný vstup do sezóny odnesli. 

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce

Washington může opět zvýšit tlak na Rusko v souvislosti s jeho válkou na Ukrajině. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Babiš jednal s jordánským králem. Děkoval mu za repatriační lety

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek přijal v Kramářově vile jordánského krále Abdalláha II. Společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem jednali o aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a o dalším rozvoji hospodářské a obranné spolupráce. Představitelé obou zemí hovořili také o možnostech spolupráce ve zdravotnictví, kybernetické bezpečnosti a vodním hospodářství.

před 4 hodinami

Alpy, ilustrační fotografie.

Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi

Před 35 lety, dne 19. září roku 1991, nalezli turisté v Alpách na hranicích Rakouska a Itálie lidské ostatky, které byly přirozeně mumifikované. Že se nejedná o žádného zesnulého horolezce, ale o tělesné pozůstatky staré tisíce let, to vyšlo najevo až za několik dní. A mumie dostala podle místa nálezu jméno Ötzi. Co všechno o něm po 35 letech od nálezu jeho těla víme?

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska

Americký prezident Donald Trump se dočkal nové dohody ohledně americké vojenské přítomnosti v Grónsku. Washington podle jeho slov zvýší vojenskou přítomnost na ostrově, zvolené řešení označil za skvělé pro všechny strany i americké spojence.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Počasí se příští týden výrazně ochladí. V noci budou až 2 stupně, hrozí přízemní mrazíky

Česko čeká v úvodu příštího týdne chladné a větrné počasí doprovázené přeháňkami, které zasáhnou zejména sever a severovýchod území. Postupně však bude oblačnosti i srážek ubývat a v polovině týdne přijdou jasné noci s ojedinělými přízemními mrazíky. V závěru týdne se pak teploty začnou vracet k příjemnějším hodnotám a denní maxima dosáhnou až k jednadvaceti stupňům Celsia.

včera

Ilustrační fotografie.

Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky

Ruská armáda stále častěji útočí na ukrajinské osobní i nákladní vlaky pomocí drony s proudovým pohonem. Tento stupňující se tlak přímo ohrožuje železniční síť, která je klíčová pro fungování ukrajinské ekonomiky, vojenskou logistiku i pohyb obyvatelstva. Od začátku celoplošné invaze ruské údery poškodily nebo zničily již více než pět set lokomotiv. Nadpoloviční většina z nich byla zasažena během posledních osmi měsíců, přičemž ukrajinské dráhy přicházejí měsíčně až o čtyřicet strojů.

včera

Ilustrační foto

CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí

Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron varuje před zesilující hrozbou ruských útoků. Nařídil vypracování plánu na ochranu infrastruktury

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval před zesilující se hrozbou ruských hybridních útoků namířených proti Evropě a Francii. V reakci na toto nebezpečí nařídil vypracování plánu na ochranu kritické infrastruktury a objektů obranného průmyslu. Podle jeho slov byla Francie v posledních týdnech terčem několika takových operací. Macron zdůraznil, že tyto kroky nezůstanou ze strany Paříže bez odpovídající reakce.

včera

Kongres USA

Žádná regulace AI nebude. Trump i Republikáni v Kongresu ji shodili ze stolu

Snaha o vytvoření zvláštního výboru pro regulaci umělé inteligence narazila ve Sněmovně reprezentantů Spojených států na odpor republikánského vedení. Republikánský kongresman Jay Obernolte požadoval po vydání desítek doporučení mezipartijní pracovní skupiny zřízení specializovaného orgánu k přípravě legislativy. Vedení strany však jeho žádost zamítlo s tím, že stávající výbory mohou vycházet z dosavadních zjištění. Volební lídři ani administrativa prezidenta Donalda Trumpa navíc nejeví o zavádění nových regulačních pravidel zájem.

včera

Ilustrační foto

Předvolební debata, do které nikdo nepřišel. V Rusku opozice už prakticky neexistuje

V televizním studiu státní stanice Rossija-1 zůstaly během předvolební debaty ve městě Rjazaň pouze prázdné pulty, jelikož se nedostavil ani jeden ze šesti registrovaných kandidátů. Moderátorka Elizaveta Dorochinová byla nucena vysílání předčasně ukončit a přepnout na komerční přestávku. Tento incident z města ležícího jihovýchodně od Moskvy ilustruje podle CNN atmosféru kolem parlamentních voleb v Rusku. Jde o první hlasování do Státní dumy od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu.

včera

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Jižní Korea dala Trumpovi košem. Armádu na Blízký východ nepošle

Jihokorejský prezident I Dže-mjong odmítl výzvy amerického prezidenta Donalda Trumpa k vyslání vojenských jednotek na Blízký východ na podporu amerických operací v Íránu. Během tiskové konference novinářům sdělil, že Soul nepodnikne žádné kroky, které by zemi zatáhly do válečného konfliktu. Výslovně zdůraznil, že Jižní Korea k tomuto účelu nenasadí svoje armádní složky v žádné podobě. Toto jednoznačné prohlášení tak ukončilo dohady o přímém zapojení jihokorejské armády do bojových akcí.

včera

Marija Zacharovová

Rusko se vzteká. Okamžitě odstraňte americké raketové systémy, vzkazuje Japonsku

Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.

včera

Andrej Babiš

Jsme zklamaní. Česko padá na samé dno aliance, vzkazuje diplomat NATO

Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters. 

včera

Ilustrační foto

Fotí obrazovku, čte zprávy... Ruská obdoba WeChatu špehuje desítky milionů uživatelů, odinstalovat ji nemohou

Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.

včera

Fico zrušil cestu na Ukrajinu. Odmítl zapojení Slovenska do kolektivní obrany NATO

Slovenský premiér Robert Fico zrušil ze zdravotních důvodů svou plánovanou cestu na Ukrajinu. Předseda slovenské vlády se měl v sousední zemi zúčastnit summitu Karpatské iniciativy. O zrušení zahraniční návštěvy v důsledku nemoci informoval zpravodajský portál The Kyiv Independent s odvoláním na ukrajinskou prezidentskou kancelář. Zpráva o premiérově onemocnění se objevila v době, kdy byla cesta oficiálně připravována.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy