Německý prezident Steinmeier slíbil další pomoc Ukrajině, i vojenskou

Ukrajinu nenecháme osamocenou, budeme ji pomáhat humanitárně, finančně i vojensky, řekl dnes německý prezident Frank-Walter Steinmeier při návštěvě Slovenska. Vyslovil se pro potrestání viníků možných válečných zločinů Ruska během jeho stávající invaze na Ukrajinu a pro rychlé odbourání závislosti na dodávkách energií z Ruska.

"Zprávy a obrázky, které přicházejí z Ukrajiny, jsou hrozné. Stojíme za Ukrajinou, Evropa musí být soudržná a jednotná," řekl Steinmeier po schůzce se svou slovenskou kolegyní Zuzanou Čaputovou v Košicích na východě Slovenska.

Kromě pomoci Ukrajině je podle německého prezidenta potřeba zbavit se závislosti na dodávkách uhlí, ropy a zemního plynu z Ruska.

"Porušení pravidel je třeba odsoudit. Jsme názoru, že budeme nadále platit v eurech," řekl Steinmeier k přerušení dodávek plynu do Polska a Bulharska, což Rusko zdůvodnilo tím, že místní plynárenské podniky odmítly za plyn platit v rublech. Takový postup plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz označily za porušení smluv.

Čaputová v souvislosti s válkou na Ukrajině řekla, že klíčová je jednota EU a NATO. "Musíme se zbavit závislosti na ruském plynu v realistické době," dodala.

Slovenská prezidentka na společné tiskové konferenci se Steinmeierem také poděkovala Německu za jeho účast v mnohonárodní jednotce na Slovensku, která se formuje v rámci posílení východního křídla NATO. Německo spolu s Nizozemskem poslaly na Slovensko systém protivzdušné obrany Patriot.

Německo nabídlo Česku kompenzace za zbraně pro Ukrajinu

Německo nabídlo České republice vojenský materiál a zbraně náhradou za vybavení, které Praha poskytne ukrajinské armádě. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje na německém ministerstvu obrany informoval deník Die Welt. Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová v úterý na mezinárodní konferenci o Ukrajině na americké základně Ramstein v Německu řekla, že řetězová směna zbraní mezi Ukrajinou, německými spojenci a Berlínem je jednou z cest, kterou chce vláda kancléře Olafa Scholze Kyjevu pomoci.

Die Welt na svém webu napsal, že podle důvěrného dokumentu ministerstva obrany již byl předán seznam možného zbrojního vybavení, které by Německo mohlo spojencům jako náhradu nabídnout.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková před týdnem naznačila, že Německo by Slovinsku mohlo poskytnout pásové bojové vozy pěchoty Marder a kolové obrněnce Fuchs jako náhradu za tanky T-72, které by Lublaň dodala Ukrajině. O podobné kompenzaci za polské tanky T-72 hovořil po úterním jednání s německým kancléřem i polský premiér Mateusz Morawiecki. Své tanky sovětské výroby jako první země poskytlo Ukrajině podle neoficiálních informací Česko, o možných kompenzacích se ale dosud nehovořilo.

Německá vláda se dosud dodávat těžké zbraně na Ukrajinu zdráhala, v úterý ale Lambrechtová oznámila, že Berlín jako první takovéto bojové vybavení nabídl Kyjevu samohybný protiletecký systém Gepard. O něj Ukrajina žádala na počátku ruské invaze, kdy ale Německo podle ukrajinského velvyslance Andrije Melnyka dodávky odmítlo kvůli chybějící munici. Tu Německo nemá k dispozici ani nyní, přislíbilo ji ale zajistit.

Lambrechtová v úterý na základně Ramstein novinářům rovněž řekla, že Německo se chce více zapojit do hromadných výměn zbraní a vybavení, kdy by spojencům ze svých vojenských zásob kompenzovalo to, co poskytnou Ukrajincům. Výslovně přitom zmínila, že tato výměna se bude týkat východoevropských spojenců, kteří Ukrajině přenechávají své vybavení sovětské výroby.

Někdejší sovětskou techniku ukrajinská armáda umí obsluhovat, což se o západním vybavení říci nedá. V případě nabídnutých německých Gepardů tak kritici zpochybňují, zda je Ukrajinci kvůli chybějícímu výcviku dokážou účinně využít. Kompenzace spojencům jsou pro Německo také cestou, jak se vyhnout přímým dodávkám těžkých zbraní a zároveň oslabit výtky, že Berlín Ukrajině dostatečně nepomáhá.

Bundestag by měl schválit rezoluci na podporu dodávek zbraní

Německý parlament by měl ve čtvrtek schválit rezoluci na podporu dodávek těžkých zbraní Ukrajině. Návrh podle agentury DPA společně předloží trojice vládních stran - SPD, FDP a Zelení - a největší opoziční uskupení CDU/CSU. Ještě před několika dny přitom sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz tvrdil, že Berlín těžké zbraně Kyjevu dodávat nebude. Čelil proto tvrdé kritice v zahraničí i na domácí půdě.

Obrat dala spolková vláda najevo tento týden. V úterý německá ministryně obrany Christine Lambrechtová (SPD) oznámila, že Ukrajině napadené Ruskem poskytne Berlín samohybný protiletadlový systém Gepard.

Změnu v německém postoji dnes v parlamentu hájila ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (Zelení), podle níž je to správný krok, protože jinak by Německo muselo Ukrajině říct: "Bojujte sami. A to nechceme. Jsme solidární s Ukrajinou." Nechala se také slyšet, že právě Německo nese velkou zodpovědnost za mír na kontinentu.

Scholz ještě minulý týden odmítavý postoj k dodávkám těžkých zbraní Kyjevu zdůvodňoval tím, že německá armáda z velké části vyčerpala možnosti dodávat další zbraně ze svých zásob i obavami z možného rozpoutání třetí světové války Ruskem.

Německého kancléře kvůli jeho postoji, který si přáli změnit i koaliční svobodní demokraté a Zelení, tvrdě kritizoval Kyjev. Ukrajinský velvyslanec Andrij Melnyk v této souvislosti hovořil například o velkém zklamání a hořkosti.

Související

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Německu setkal se svým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem

Steinmeier vystoupil na konferenci s nezvykle tvrdým projevem. I vy budete potřebovat spojence, vzkázal USA

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier na mnichovské bezpečnostní konferenci pronesl důrazný projev, ve kterém se zaměřil na budoucnost německé politiky, evropskou bezpečnostní architekturu a stav liberální demokracie. Během svého vystoupení se několikrát kriticky vymezil vůči nové administrativě prezidenta Donalda Trumpa a varoval před hrozbami, které by mohly destabilizovat současný světový řád.

Více souvisejících

Frank-Walter Steinmeier Německo Ukrajina

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Strany Spolu podepsaly koaliční smlouvu. (25.3.2025)

Koalici Spolu utíkají voliči, třetina by jim už hlas nedala. Volby by jasně vyhrálo ANO

Podle aktuálního volebního modelu agentury Median by v únoru 2025 vyhrálo volby do Poslanecké sněmovny hnutí ANO s 33,5 procenta hlasů. Na druhém místě by skončila koalice Spolu, která by získala 18,5 procenta. Třetí příčku by obsadilo hnutí STAN s 10 procenty. Do Sněmovny by se dostalo celkem sedm politických subjektů, přičemž další strany by nepřekročily nutnou pětiprocentní hranici.

Aktualizováno před 14 minutami

Následky zemětřesení v Myanmaru

Mimořádná zpráva Myanmar zasáhla dvě mohutná zemětřesení. Záběry z místa budí hrůzu, budovy padaly až v Thajsku

Centrální část Myanmaru zasáhlo v pátek ráno (odpoledne místního času) silné zemětřesení o síle 7,7 stupně, uvedla americká geologická služba USGS. Otřesy byly zaznamenány přibližně 16 kilometrů severozápadně od města Sagaing kolem 12:50 místního času, uvedl server CNN. Zemětřesení bylo tak masivní, že ničilo budovy i v sousedním Thajsku a otřesy lidé pocítili i v Číně. Bangkog už eviduje první mrtvé a zraněné a předpokládá se, že jejich počet bude vysoký zejména v Myanmaru. O českých obětech zatím informace nejsou.

před 30 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin požaduje na Ukrajině přechodnou vládu pod dohledem OSN. Pak bude jednat o míru

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl zřízení přechodné vlády na Ukrajině pod záštitou Organizace spojených národů (OSN), která by dohlížela na zemi až do uspořádání demokratických voleb. Putin uvedl, že tento krok by mohl otevřít cestu k mírovým jednáním a umožnit vznik „kompetentní vlády“, s níž by Rusko bylo ochotno uzavřít mírovou dohodu. Podle ruské státní agentury TASS by takové dokumenty měly být „uznávány po celém světě jako legitimní, spolehlivé a stabilní“.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Praha - Petřínská rozhledna

Počasí se bude na začátku dubna držet jasného trendu

Příští týden už začne duben, v jehož úvodu se bude den ode dne oteplovat. V závěru pracovního týdne by už maximální teploty měly atakovat dvacítku. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Play-Off Sparta vs. Třinec

Jsou přibývající excesy hokejových fanoušků projevem úpadku české společnosti?

Možná bude tento článek vyznívat, že už stárnu (což je samozřejmě pravda) a čím dál víc tak vzpomínám na dřívější (dle mého soudu v mnohém normálnější) svět, ale to, co se poslední dobou děje na extraligových stadionech, mně radost nedělá a pokud proti tomu něco jako společnost neuděláme, bojím se, kam se naše společnost bude řítit. Řeč je o několika nevídaných excesech ze strany hokejových fanoušků. Tedy pardon, „fanoušků“.

včera

včera

včera

včera

včera

Policie Nizozemí

Útok nožem v centru Amsterdamu. Policie hlásí několik zraněných

V centru Amsterdamu došlo ve čtvrtek odpoledne k útoku nožem, který si vyžádal několik zraněných osob. Podezřelá osoba, která útočila nožem, byla zadržena policií. Aktuálně probíhá vyšetřování incidentu. Zatím není známo, že by se jednalo o teroristický útok.

včera

Keir Starmer (labouristi)

Evropa hodila vidle do plánů Putina. Sankce proti Rusku nezruší

Evropští lídři na čtvrtečním summitu v Paříži důrazně prohlásili, že nyní není vhodný čas na zrušení sankcí vůči Rusku. Reagovali tak na požadavek Moskvy, která uvedla, že by přistoupila na dohodu o ukončení bojů v oblasti Černého moře zprostředkovanou Spojenými státy pouze v případě, že by některé sankce byly zmírněny, uvedl server CNN.

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)

Putin brzy zemře a všechno skončí, prohlásil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval Spojené státy, aby neumožnily ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi uniknout z politické a ekonomické izolace. Jeho prohlášení zaznělo 26. března, den poté, co Ukrajina a Rusko dosáhly dohody o částečném příměří týkajícím se útoků na energetickou infrastrukturu a černomořské oblasti, kterou zprostředkovaly Spojené státy. V rámci této dohody se USA zavázaly rozšířit ruský přístup ke globálním trhům.

včera

NÁVOD: Jak si připravit nouzové zavazadlo pro případ krize?

Jak už server EuroZprávy.cz informoval, Evropská unie vyzývá členské státy, aby připravily pro své občany nouzové balíčky na přežití po dobu 72 hodin v rámci nové strategie připravenosti, kterou ve středu představila Evropská komise. Tento plán, známý jako Preparedness Union Strategy, se zaměřuje na zvýšení zásob základních potřeb, zlepšení spolupráce mezi civilními a vojenskými složkami a posílení odolnosti vůči budoucím krizím.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy