Německý prezident Steinmeier slíbil další pomoc Ukrajině, i vojenskou

Ukrajinu nenecháme osamocenou, budeme ji pomáhat humanitárně, finančně i vojensky, řekl dnes německý prezident Frank-Walter Steinmeier při návštěvě Slovenska. Vyslovil se pro potrestání viníků možných válečných zločinů Ruska během jeho stávající invaze na Ukrajinu a pro rychlé odbourání závislosti na dodávkách energií z Ruska.

"Zprávy a obrázky, které přicházejí z Ukrajiny, jsou hrozné. Stojíme za Ukrajinou, Evropa musí být soudržná a jednotná," řekl Steinmeier po schůzce se svou slovenskou kolegyní Zuzanou Čaputovou v Košicích na východě Slovenska.

Kromě pomoci Ukrajině je podle německého prezidenta potřeba zbavit se závislosti na dodávkách uhlí, ropy a zemního plynu z Ruska.

"Porušení pravidel je třeba odsoudit. Jsme názoru, že budeme nadále platit v eurech," řekl Steinmeier k přerušení dodávek plynu do Polska a Bulharska, což Rusko zdůvodnilo tím, že místní plynárenské podniky odmítly za plyn platit v rublech. Takový postup plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz označily za porušení smluv.

Čaputová v souvislosti s válkou na Ukrajině řekla, že klíčová je jednota EU a NATO. "Musíme se zbavit závislosti na ruském plynu v realistické době," dodala.

Slovenská prezidentka na společné tiskové konferenci se Steinmeierem také poděkovala Německu za jeho účast v mnohonárodní jednotce na Slovensku, která se formuje v rámci posílení východního křídla NATO. Německo spolu s Nizozemskem poslaly na Slovensko systém protivzdušné obrany Patriot.

Německo nabídlo Česku kompenzace za zbraně pro Ukrajinu

Německo nabídlo České republice vojenský materiál a zbraně náhradou za vybavení, které Praha poskytne ukrajinské armádě. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje na německém ministerstvu obrany informoval deník Die Welt. Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová v úterý na mezinárodní konferenci o Ukrajině na americké základně Ramstein v Německu řekla, že řetězová směna zbraní mezi Ukrajinou, německými spojenci a Berlínem je jednou z cest, kterou chce vláda kancléře Olafa Scholze Kyjevu pomoci.

Die Welt na svém webu napsal, že podle důvěrného dokumentu ministerstva obrany již byl předán seznam možného zbrojního vybavení, které by Německo mohlo spojencům jako náhradu nabídnout.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková před týdnem naznačila, že Německo by Slovinsku mohlo poskytnout pásové bojové vozy pěchoty Marder a kolové obrněnce Fuchs jako náhradu za tanky T-72, které by Lublaň dodala Ukrajině. O podobné kompenzaci za polské tanky T-72 hovořil po úterním jednání s německým kancléřem i polský premiér Mateusz Morawiecki. Své tanky sovětské výroby jako první země poskytlo Ukrajině podle neoficiálních informací Česko, o možných kompenzacích se ale dosud nehovořilo.

Německá vláda se dosud dodávat těžké zbraně na Ukrajinu zdráhala, v úterý ale Lambrechtová oznámila, že Berlín jako první takovéto bojové vybavení nabídl Kyjevu samohybný protiletecký systém Gepard. O něj Ukrajina žádala na počátku ruské invaze, kdy ale Německo podle ukrajinského velvyslance Andrije Melnyka dodávky odmítlo kvůli chybějící munici. Tu Německo nemá k dispozici ani nyní, přislíbilo ji ale zajistit.

Lambrechtová v úterý na základně Ramstein novinářům rovněž řekla, že Německo se chce více zapojit do hromadných výměn zbraní a vybavení, kdy by spojencům ze svých vojenských zásob kompenzovalo to, co poskytnou Ukrajincům. Výslovně přitom zmínila, že tato výměna se bude týkat východoevropských spojenců, kteří Ukrajině přenechávají své vybavení sovětské výroby.

Někdejší sovětskou techniku ukrajinská armáda umí obsluhovat, což se o západním vybavení říci nedá. V případě nabídnutých německých Gepardů tak kritici zpochybňují, zda je Ukrajinci kvůli chybějícímu výcviku dokážou účinně využít. Kompenzace spojencům jsou pro Německo také cestou, jak se vyhnout přímým dodávkám těžkých zbraní a zároveň oslabit výtky, že Berlín Ukrajině dostatečně nepomáhá.

Bundestag by měl schválit rezoluci na podporu dodávek zbraní

Německý parlament by měl ve čtvrtek schválit rezoluci na podporu dodávek těžkých zbraní Ukrajině. Návrh podle agentury DPA společně předloží trojice vládních stran - SPD, FDP a Zelení - a největší opoziční uskupení CDU/CSU. Ještě před několika dny přitom sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz tvrdil, že Berlín těžké zbraně Kyjevu dodávat nebude. Čelil proto tvrdé kritice v zahraničí i na domácí půdě.

Obrat dala spolková vláda najevo tento týden. V úterý německá ministryně obrany Christine Lambrechtová (SPD) oznámila, že Ukrajině napadené Ruskem poskytne Berlín samohybný protiletadlový systém Gepard.

Změnu v německém postoji dnes v parlamentu hájila ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (Zelení), podle níž je to správný krok, protože jinak by Německo muselo Ukrajině říct: "Bojujte sami. A to nechceme. Jsme solidární s Ukrajinou." Nechala se také slyšet, že právě Německo nese velkou zodpovědnost za mír na kontinentu.

Scholz ještě minulý týden odmítavý postoj k dodávkám těžkých zbraní Kyjevu zdůvodňoval tím, že německá armáda z velké části vyčerpala možnosti dodávat další zbraně ze svých zásob i obavami z možného rozpoutání třetí světové války Ruskem.

Německého kancléře kvůli jeho postoji, který si přáli změnit i koaliční svobodní demokraté a Zelení, tvrdě kritizoval Kyjev. Ukrajinský velvyslanec Andrij Melnyk v této souvislosti hovořil například o velkém zklamání a hořkosti.

Související

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Německu setkal se svým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem

Steinmeier vystoupil na konferenci s nezvykle tvrdým projevem. I vy budete potřebovat spojence, vzkázal USA

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier na mnichovské bezpečnostní konferenci pronesl důrazný projev, ve kterém se zaměřil na budoucnost německé politiky, evropskou bezpečnostní architekturu a stav liberální demokracie. Během svého vystoupení se několikrát kriticky vymezil vůči nové administrativě prezidenta Donalda Trumpa a varoval před hrozbami, které by mohly destabilizovat současný světový řád.

Více souvisejících

Frank-Walter Steinmeier Německo Ukrajina

Aktuálně se děje

před 22 minutami

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

před 1 hodinou

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

před 2 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

před 6 hodinami

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly

Kreml se ohradil proti úpravám amerického mírového plánu, které navrhla evropská strana společně s Kyjevem. Hlavní poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v neděli prohlásil, že tyto změny rozhodně nezvyšují naději na dosažení trvalého smíru. Podle jeho slov snahy Evropanů a Ukrajinců o úpravu dokumentu spíše komplikují možnost nalezení dlouhodobého řešení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu.

před 9 hodinami

Pohled z palubní kamery pozemního dronu MAUL ukazuje explozi před vozidlem během mise záchrany zraněného ukrajinského vojáka z okupovaného území

Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot

Příběh vojáka Maksyma, který strávil 33 dní v zemi nikoho se zaškrcenou nohou, ilustruje novou a děsivou realitu ukrajinského bojiště. Jeho záchrana nebyla dílem odvážné posádky vrtulníku nebo obrněného transportéru, ale malého dálkově ovládaného stroje na kolech. Tři hodiny strávené v těsné pancéřované kapsli bez řidiče pro něj znamenaly jedinou cestu k přežití v zemi, kde oblohu ovládají ruské útočné drony.

před 11 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker

Americké síly pod velením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovaly tlak na režim Nicoláse Madura v Karibiku. V sobotu došlo k dalšímu zabavení plavidla převážejícího venezuelskou ropu, což je druhý podobný zásah během pouhých dvou týdnů.

před 12 hodinami

Americká jaderná ponorka

Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit

Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.

před 13 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

USA navrhly setkání Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Mír nemůže nastat za každou cenu, reagoval Zelenskyj

Válečný konflikt na Ukrajině se dostává do klíčové diplomatické fáze, když americká strana navrhla uspořádání trilaterálního setkání v Miami. Tohoto jednání by se měli zúčastnit zástupci Spojených států, Ukrajiny a Ruska, přičemž cílem je posunout mírové rozhovory k reálným výsledkům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k tomuto formátu vyjádřil mírnou skepsi a připomněl, že podobná jednání v Istanbulu nepřinesla zásadní průlom kromě výměny zajatců.

včera

Jeffrey Epstein

Spousta začerněných stránek a pozoruhodně málo Trumpa? Zamlžování pravdy, říká jedna z Epsteinových obětí

Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů a fotografií spojených s případem usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Přestože zákon nařizoval úplné odkrytí všech spisů, zveřejněný materiál obsahuje tisíce začerněných míst a stovky zcela nečitelných stran. Tento postup vyvolal ostrou kritiku ze strany demokratických zákonodárců i samotných obětí, které se domnívají, že úřady záměrně chrání mocné muže.

včera

Tomio Okamura

Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí

V řadách příznivců hnutí SPD to vře kvůli prvnímu vystoupení nového ministra obrany Jaromíra Zůny. Ten na své tiskové konferenci hovořil o nutnosti pokračovat v podpoře napadené Ukrajiny a potvrdil další fungování české muniční iniciativy. Voliče a fanoušky strany nejvíce pobouřilo, že ministr označil Rusko za agresora, což vyvolalo okamžitou vlnu kritiky na sociálních sítích.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?

Prezident Donald Trump při svém lednovém nástupu do úřadu v roce 2025 sliboval okamžitý začátek „zlaté éry“ americké ekonomiky. Po deseti měsících jeho druhého funkčního období však data ukazují, že se slibovaný rozkvět zatím nedostavil. Místo toho Spojené státy čelí ochlazení trhu práce, stagnaci průmyslu a přetrvávající inflaci, kterou podle ekonomů pohání právě prezidentova vlajková politika vysokých cel.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu

V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.

včera

Steve Witkoff

Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině

Na Floridu míří ruská delegace, aby se setkala s americkými vyjednavači v rámci dalšího kola rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tímto krokem snaží přimět obě válčící strany k dohodě, která by zastavila konflikt trvající od února 2022. Setkání navazuje na páteční jednání USA s ukrajinskými a evropskými představiteli, po kterém všechny strany hlásily pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev.

včera

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

včera

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy