Německý ústavní soud zamítl stížnosti na již neaktivní takzvanou nouzovou brzdu proti pandemii nemoci covid-19, jejíž součástí byly zákazy nočního vycházení, nucené omezení kontaktů a uzavírky škol. I přes významné zásahy do osobních práv podle soudu převážil přínos pro ochranu veřejnosti a udržení funkčního zdravotního systému.
Ústavní soud to uvedl ve dvou verdiktech, které dnes ke stížnostem zveřejnil. Nouzová brzda, která v Německu automaticky určovala karanténní opatření, platila od konce dubna do června.
"Vytýkaná sporná omezení vycházení a setkávání byla součástí ochranné koncepce zákonodárců. Tato omezení sloužila ve své celistvosti k ochraně životů a zdraví a také k udržení funkčního zdravotního systému jako vyššího zájmu obecného dobra," uvedl soud v písemném odůvodnění stížností, které se týkaly zákazu nočního vycházení a omezení kontaktů.
Další stížnosti mířily proti nucenému uzavírání škol, děti se tak nemohly vzdělávat ve třídách, ale výuka se konala on-line, případně jinou distanční formou. Ústavní soud poznamenal, že verdiktem poprvé uznává právo dětí a mládeže na školní vzdělání, které je povinen zajistit stát. "Do tohoto práva vážně zasáhly uzavírky škol, ke kterým od počátku pandemie docházelo," uvedl soud. Zároveň ale konstatoval, že kvůli dynamickému vývoji epidemie na konci letošního dubna, kdy nebyl k dispozici dostatek očkovací látky, převážil nad právem na vzdělání veřejný zájem ochrany lidských životů a lidského zdraví a také udržení zdravotnictví v chodu.
Omezení nočního pohybu v Německu automaticky platilo, pokud počet nových případů na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní přesáhl stovku. Školy pak musely přejít na on-line výuku při překročení sedmidenní incidence 165.
Dnešní verdikty očekávali politici i média s napětím, neboť to bylo poprvé, co se ústavní soud takovýmto způsobem věnoval ústavnosti karanténních opatření. Politici od příznivých verdiktů očekávají, že pomůže vytyčit manévrovací prostor pro boj s pandemií.
Související
Kudy unikají citlivé informace z EU? Kremlu donáší německá AfD, obávají se politici
Velrybu zaseklou na mělčině v Německu záchranáři po týdnu vysvobodili. Druhý den uvízla znovu
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru
před 1 hodinou
Prezident Pavel udělil čtyři milosti
před 2 hodinami
Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen
před 3 hodinami
Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?
před 3 hodinami
Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu
před 4 hodinami
Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen
před 5 hodinami
Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili
před 6 hodinami
Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg
před 7 hodinami
Počasí se o Velikonocích výrazně oteplí. Naměříme až 17 stupňů
včera
Uvolnění obřích zásob ropy nepomohlo. Svět zažil měsíc, jaký moderní historie nepamatuje
včera
Papež Lev se nezvykle ostře opřel do světových lídrů
včera
Nová fronta války s Íránem: Co změní zapojení Jemenu do konfliktu?
včera
Na pozemní invazi čekáme, jsme připraveni rozpoutat zkázu, vzkazuje Írán USA
včera
Kudy unikají citlivé informace z EU? Kremlu donáší německá AfD, obávají se politici
včera
Jurečka v televizi tvrdě kritizoval vládu. Klempíře označil za infantilního a neschopného ministra, který jen točí videa
včera
USA chtěly zabránit Íránu v zisku jaderné zbraně. Udělaly ale pravý opak, shodují se experti
včera
Největší demonstrace v historii USA? Na protestech No Kings vystoupilo proti Trumpovi osm milionů lidí
včera
Pentagon se připravuje na pozemní operaci v Íránu. Mohla by trvat měsíce
včera
Ukrajinská armáda zintenzivnila operace zaměřené na ruskou energetickou infrastrukturu
včera
Írán nečekal, že dokáže držet globální ekonomiku jako rukojmí. Na svůj mírový seznam přidal další položku
Íránský představitel tento týden představil seznam podmínek pro ukončení války se Spojenými státy a Izraelem. Na tomto seznamu se nově objevila položka, která tam dříve nebyla, a to požadavek na uznání íránské suverenity nad Hormuzským průlivem. Tato úzká vodní cesta je pro globální ekonomiku naprosto klíčová. Obyčejně tudy totiž prochází pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu.
Zdroj: Libor Novák