Německý ústavní soud zamítl stížnosti na již neaktivní takzvanou nouzovou brzdu proti pandemii nemoci covid-19, jejíž součástí byly zákazy nočního vycházení, nucené omezení kontaktů a uzavírky škol. I přes významné zásahy do osobních práv podle soudu převážil přínos pro ochranu veřejnosti a udržení funkčního zdravotního systému.
Ústavní soud to uvedl ve dvou verdiktech, které dnes ke stížnostem zveřejnil. Nouzová brzda, která v Německu automaticky určovala karanténní opatření, platila od konce dubna do června.
"Vytýkaná sporná omezení vycházení a setkávání byla součástí ochranné koncepce zákonodárců. Tato omezení sloužila ve své celistvosti k ochraně životů a zdraví a také k udržení funkčního zdravotního systému jako vyššího zájmu obecného dobra," uvedl soud v písemném odůvodnění stížností, které se týkaly zákazu nočního vycházení a omezení kontaktů.
Další stížnosti mířily proti nucenému uzavírání škol, děti se tak nemohly vzdělávat ve třídách, ale výuka se konala on-line, případně jinou distanční formou. Ústavní soud poznamenal, že verdiktem poprvé uznává právo dětí a mládeže na školní vzdělání, které je povinen zajistit stát. "Do tohoto práva vážně zasáhly uzavírky škol, ke kterým od počátku pandemie docházelo," uvedl soud. Zároveň ale konstatoval, že kvůli dynamickému vývoji epidemie na konci letošního dubna, kdy nebyl k dispozici dostatek očkovací látky, převážil nad právem na vzdělání veřejný zájem ochrany lidských životů a lidského zdraví a také udržení zdravotnictví v chodu.
Omezení nočního pohybu v Německu automaticky platilo, pokud počet nových případů na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní přesáhl stovku. Školy pak musely přejít na on-line výuku při překročení sedmidenní incidence 165.
Dnešní verdikty očekávali politici i média s napětím, neboť to bylo poprvé, co se ústavní soud takovýmto způsobem věnoval ústavnosti karanténních opatření. Politici od příznivých verdiktů očekávají, že pomůže vytyčit manévrovací prostor pro boj s pandemií.
Související
Ruský dezertér uprchl z fronty na Ukrajině do Německa. Nic mu doma nehrozí, tvrdí úřady a posílají ho zpět
Německo chce koupit za stovky milionů eur protidronový systém, který na Ukrajině selhal
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Trumpova administrativa dluží čtvrt miliardy dolarů. WHO řeší, zda je vůbec někdy zaplatí
před 39 minutami
V Moskvě došlo k pokusu o atentát na špičku ruské rozvědky. Aleksejev v nemocnici bojuje o život
před 1 hodinou
Politico: Babiš čelí obviněním, že plně nepřerušil vazby na Agrofert
před 1 hodinou
Pastrňák a Charvátová ponesou českou vlajku na slavnostním zahájení olympiády
před 2 hodinami
Macron chce obnovit dialog s Putinem. Ubohé, směje se Lavrov
před 3 hodinami
„Pokus, za který nic nedáme.“ V Ománu začínají kritické rozhovory mezi USA a Íránem
před 4 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, místy napadne nový sníh
včera
Kdo nahradí Si Ťin-pchinga? V Číně se spekuluje o nástupci i útoku proti Tchaj-wanu k udržení moci
včera
Macinka snížil pomoc Ukrajině na třetinu. Msta na lidstvu, reaguje Lipavský
včera
„50 dolarů, když jej uvidíte do konce.“ Film Melanie Trumpové je propadák, návštěvnost se zřejmě navyšuje uměle
včera
Ekonomika roste, hypotéky ale nezlevní, rozhodla ČNB. Nejistotou je válka na Ukrajině
včera
Myslím, že bych měl jít do nebe, prohlásil Trump. Vykonal prý „obrovské množství dobrých“ věcí
včera
Do roku 2050 téměř vymře třetina známých druhů zvířat, varují vědci. Vytváří obří biotrezor
včera
Náhrada za Turka? Byl bych lepší ministr než Pavel prezident, tvrdí podnikatel Richard Chlad
včera
Kyjev a Moskva si vyměňují zajatce, potvrdil Zelenskyj. Ruský útok se po vypnutí Starlinku hroutí
včera
Británie se po zveřejnění Epsteinových dokumentů zmítá v krizi. Pod Starmerem se láme větev
včera
Unikát letošní olympiády: Sportovci obdrží nejdražší medaile v historii her
včera
Macinka je připraven být dva roky dvojministrem. Ve volbách očekává porážku Pavla
včera
Zelenskyj řekl, kolik ukrajinských vojáků zemřelo od začátku války
včera
Je hotovo. Umělá inteligence dosáhla lidské úrovně, tvrdí část vědců
Vize o umělé inteligenci na lidské úrovni, kterou v 50. letech 20. století nastínil Alan Turing, se podle skupiny předních vědců stala realitou. V článku pro prestižní vědecký časopis Nature odborníci z oblastí filozofie, strojového učení, lingvistiky a kognitivní vědy tvrdí, že současné systémy již dosáhly obecné inteligence (AGI). Podle nich je důkazní situace na začátku roku 2026 zcela jednoznačná a dlouhodobý problém vytvoření AGI byl vyřešen.
Zdroj: Libor Novák