Němečtí poslanci poprvé debatovali o povinném plošném očkování

Výtkám z řad opoziční konzervativní unie CDU/CSU čelili také ministr zdravotnictví Karl Lauterbach a kancléř Olaf Scholz za to, že návrhy zákona přenechali na poslancích.

"Ministr zdravotnictví Karl Lauterbach nepředstavil žádný vlastní návrh zákona, tak snad nám třeba dnes prozradí, jak by měl vypadat. Mohlo by to zajímat dalších 80 milionů lidí v Německu," prohlásil na úvod debaty Tino Sorge z Křesťanskodemokratické unie (CDU), která je společně s bavorskou sesterskou Křesťanskosociální unií (CSU) největší opoziční silou v parlamentu.

Podobně kriticky se Sorge vyjádřil i o Scholzovi, který se dnešní debaty nezúčastnil. Scholz by uvítal povinné očkování od 18 let, konečné rozhodnutí ale kvůli citlivosti tématu ponechal na poslancích. Od 18 let chce povinně očkovat také poslankyně a zdravotní expertka vládních Zelených Kirsten Kappertová-Gontherová nebo místopředsedkyně poslanecké frakce Scholzových sociálních demokratů (SPD) Dagmar Schmidtová.

Podle Schmidtové jsou jen tři cesty, jak s pandemií bojovat. "Nechat to být, nebo naopak omezit kontakty a čas od času zavádět uzávěry," míní. "Třetí možností je dosáhnout co největší proočkovanosti," řekla. "Povinné očkování je mírnější cesta než promoření populace," dodala.

Jasný postoj k očkování zaujala AfD, která je označována jako populistická až krajně pravicová. "Povinné očkování odmítáme," řekl Tino Chrupalla, který spolu s Alicí Weidelovou vede poslaneckou frakci AfD. Ohradil se také proti způsobu, jak vláda přistupuje k ústavním právům, protože se do jednacího sálu nedostanou neočkovaní poslanci. Vstup je podmíněn očkováním, případně překonáním nemoci, a dodatečným testem, pokud zákonodárci nemají posilující dávku. Neočkovaní poslanci musí sedět na tribuně pro návštěvníky, kde postačuje negativní test.

Chrupala rovněž prohlásil, že stále chybí odpovědi na otázky o účinnosti a vedlejších účincích vakcín. Jeho kolegyně Weidelová pak hovořila o řádění státu, který si přisvojuje právo rozhodovat o tělech svých občanů. "Povinné očkování nemá lékařské, etické a ani právní opodstatnění," řekla.

Proti očkování se postavil i Wolfgang Kubicki z liberálních svobodných demokratů (FDP). "Mou oslavou svobody bylo to, že jsem se nechal očkovat a že jsem byl i na posilující dávce," řekl vládní poslanec Kubicki, který je ochoten nechat si aplikovat i čtvrtou dávku, pokud takové doporučení zdravotní úřady vydají. "Jak ale den očkování budou nazývat ti, kteří vakcinaci budou muset podstoupit proti své vůli?" položil si otázku.

Kubického stranický kolega Andrew Ullmann navrhuje místo dvou extrémních pozic, tedy očkování pro všechny dospělé, nebo žádné povinné očkování, omezit nucenou vakcinaci na osoby starší 50 let. "Byl by to nejmírnější zásah státu, který by byl ale dostačující," uvedl. Stejný názor zastávala v rozpravě i Kordula Schulzová-Ascheová ze Zelených.

Dnešní debatu poslanci označovali jako orientační, protože jejím cílem bylo zjistit různé názorové postoje, a nikoli rozhodovat o konkrétních návrzích. Poslanec CDU Günter Krings k tomu poznamenal, že vláda SPD, FDP a Zelených očividně orientaci ztratila, když nemá vlastní postoj, ačkoli je očkování jedinou cestou z pandemie. Vládě rovněž vytknul, že prakticky bez debaty v parlamentu prosadila povinné očkování pro zdravotníky, pečovatele a záchranáře. Pokud se k 15. březnu neprokážou očkovacím certifikátem, nebudou moci svou profesi vykonávat.

Plošné povinné očkování chtěl Scholz v Německu zavést v únoru, případně v březnu, což se nyní jeví jako nereálné. Podle poslance Ullmanna je navíc možné, že žádná očkovací povinnost nakonec nebude potřeba, pokud koronavirus díky nynější variantě omikron přejde z pandemické do endemické fáze.