Nejpozději k 15. březnu 2022 musí být zdravotníci, pečovatelé a záchranáři v Německu očkovaní proti nemoci covid-19, případně být z infekce vyléčeni, v opačném případě nebudou moci své profese zastávat. Výjimku mají pouze osoby, které ze zdravotních důvodů vakcinovány být nemohou. Dnes o tom rozhodli poslanci Spolkového sněmu a následně také Spolková rada, která zastupuje německé spolkové země. Německo zároveň připravuje všeobecnou očkovací povinnost, která by podle představ nového kancléře Olafa Scholze měla platit nejpozději od března.
Očkovací povinnost pro vybrané profese získala v parlamentu širokou podporu, ruku pro ni zvedli nejen poslanci vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP), ale také opoziční konzervativní unie CDU/CSU. Unie již před hlasování uvedla, že i přes výhrady návrh podpoří. Z 689 odevzdaných hlasů jich pro povinné očkování zdravotníků bylo 571 a proti 80. Hlasování se zdrželo 38 zákonodárců.
S povinným očkováním nesouhlasili poslanci protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), která je označována jako populistická až krajně pravicová. Na počátku pandemie AfD sice žádala rázná opatření, po několika měsících ale názor přehodnotila a nyní je považuje za omezování lidských svobod.
Návrh podobně hladce jako ve Spolkovém sněmu prošel i Spolkovou radou. Již před hlasováním řekl durynský premiér Bodo Ramelow z postkomunistické Levice, že pro úpravu ruku zvedne. Poslanci Levice se dnes přitom ve Spolkovém sněmu hlasování zdrželi. Durynsko je po Sasku koronavirem druhou nejpostiženější spolkovou zemí.
Právní předpis musí ještě podepsat prezident Frank-Walter Steinmeier a poté bude vydán ve spolkovém věstníku, čímž vstoupí v platnost.
Očkovací povinnost je součástí novely protiepidemického zákona, kterým se Německo v boji s pandemií řídí od listopadu, kdy v zemi vypršel celostátní epidemický stav. Tento nouzový režim poskytoval vládě značné pravomoci, nyní má ale hlavní slovo parlament. Ten také bude zřejmě v lednu hlasovat o zavedení všeobecné očkovací povinnosti.
O povinném očkování ve čtvrtek Scholz jednal se zemskými premiéry. Povinnost by mohla platit již od února, v médiích se ale často zmiňuje i 15. březen, kdy bude očkování vyžadováno od zdravotníků. Scholz konkrétní datum na čtvrteční tiskové konferenci nezmínil. "Zákon vstoupí v platnost velmi rychle," odpověděl na dotazy novinářů. Berlínský primátor Michael Müller k tomu uvedl, že na termínu nezáleží. "O povinném očkování se debatuje týdny. Bez jakýchkoli pochybností je rozhodnuto, že bude," řekl Müller. Premiér západoněmeckého Severního Porýní-Westfálska Hendrik Wüst, který grémiu předsedů zemských vlád šéfuje, řekl, že kvůli dramatické epidemické situaci v Německu požaduje co nejrychlejší schválení povinné vakcinace.
Prozatím bude očkování povinné pro zdravotníky, pečovatele, zaměstnance rehabilitačních klinik a také záchranáře. Alternativou k očkování je prodělání infekce, dokladem je pozitivní PCR test. Platnost pozitivního PCR testu jako dokladu o prodělání nemoci začíná 28 dní po zjištění infekce a končí po 180 dnech. Očkování, případně doklad o prodělání nemoci nemusí mít ti, kteří lékařskou zprávou doloží, že ze zdravotních důvodů nemohou být vakcinováni. Noví zaměstnanci se očkováním musí prokázat ještě před nástupem do práce.
Novela rovněž umožňuje spolkovým zemím prodloužit rázná karanténní omezení, která by podle původního znění protiepidemického zákona musela skončit k 15. prosinci, kdy mělo vypršet přechodné období po konci epidemického stavu celostátního významu. To se týká místních zákazů nočního vycházení pro neočkované nebo nucených uzavírek obchodů, restaurací a volnočasových zařízení. Možnost omezení prodloužit požadovalo nejhlasitěji Sasko, které je koronavirem jednou z nejpostiženějších spolkových zemí.
Výše zmíněná přísná opatření mohou být jen prodloužena, pokud je země zavedly ještě před vypršením nouzového režimu. Nově zaváděny zákazy nočního vycházení či cestovní omezení již být nemohou. Vyloučeny jsou i plošné uzavírky obchodů a volnočasových zařízení, takový postup je možný jen v ohniscích epidemie.
Protiepidemický zákon, který byl naposledy upravován v listopadu, má vládě pomoci urychlit očkování. Po proškolení mohou vakcinovat také lékárníci, zvěrolékaři a zubaři. Zájemcům o očkování musí být v takovém případě více než 12 let.
Související
Došlo na slova vědců. Zesláblý keporkak Timmy zřejmě uhynul
Do davu lidí v německém Lipsku vjelo auto. Na místě byli mrtví a zranění
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Po cestujících z MV Hondius pátrají úřady z celého světa. Kolik jich je přitom nikdo neví
před 1 hodinou
Případ lodi MV Hondius je pro vědce výjimečný. Jak se hantavirus šíří a hrozí další globální pandemie?
před 2 hodinami
Svět v pohotovosti. Loď MV Hondius opustilo 40 lidí, letadly odletěli domů
před 2 hodinami
Patří mezi nejsmrtelnější viry vůbec. Jak se hantavirus dokáže šířit mezi lidmi?
před 3 hodinami
Motoristé nás zklamali, přiznávají Češi. Do Sněmovny by je znovu neposlali, ukázal průzkum
před 4 hodinami
MV Hondius míří k Tenerife. Z lodi zmizelo 23 lidí, WHO po nich vyhlásila pátrání
před 5 hodinami
V Praze opět explodoval bankomat. Pachatele hledal i vrtulník
před 5 hodinami
Trump tvrdí, že válka s Íránem brzy skončí. Americký návrh má 14 bodů
před 6 hodinami
Dobré zprávy z Českého Švýcarska. Stupeň požárního poplachu se snížil
před 8 hodinami
Počasí o víkendu přinese další letní den. Může dojít i na bouřky
včera
Opilý strojvedoucí zapomínal otevírat dveře. Nadýchal přes dvě promile
včera
Pastrňák s největší pravděpodobností na MS hrát nebude. Rulík povolal sedm hráčů
včera
Princezna Eugenie bude trojnásobnou maminkou. Gratuloval jí i král
včera
Máme indicie, uvedla policie k lesnímu požáru v Českém Švýcarsku
včera
Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku
včera
Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější
včera
Zemřel televizní revolucionář Ted Turner, zakladatel americké CNN
včera
Bouřky si opět vyžádaly varování. Hrozí až do půlnoci, upozornil ČHMÚ
včera
Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného
včera
Čína může USA pomoci znovuotevřít Hormuzský průliv. Nebude to ale zadarmo
Návštěva íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího v Pekingu, která se uskutečnila jen několik dní před plánovanou cestou amerického prezidenta Donalda Trumpa do čínské metropole, vyvolává otázky o roli Číny jako možného mírového zprostředkovatele. Vzhledem k tomu, že dosavadní diplomatické snahy nedokázaly zajistit trvalý konec války ohrožující globální ekonomiku, hledají Teherán i Washington cestu ven z konfliktu. Čína se díky svým úzkým vazbám na Írán i otevřené lince do Washingtonu jeví jako logický kandidát na tuto roli.
Zdroj: Libor Novák