Němečtí poslanci schválili povinné očkování pro zdravotníky

Nejpozději k 15. březnu 2022 musí být zdravotníci, pečovatelé a záchranáři v Německu očkovaní proti nemoci covid-19, případně být z infekce vyléčeni, v opačném případě nebudou moci své profese zastávat. Výjimku mají pouze osoby, které ze zdravotních důvodů vakcinovány být nemohou. Dnes o tom rozhodli poslanci Spolkového sněmu a následně také Spolková rada, která zastupuje německé spolkové země. Německo zároveň připravuje všeobecnou očkovací povinnost, která by podle představ nového kancléře Olafa Scholze měla platit nejpozději od března.

Očkovací povinnost pro vybrané profese získala v parlamentu širokou podporu, ruku pro ni zvedli nejen poslanci vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP), ale také opoziční konzervativní unie CDU/CSU. Unie již před hlasování uvedla, že i přes výhrady návrh podpoří. Z 689 odevzdaných hlasů jich pro povinné očkování zdravotníků bylo 571 a proti 80. Hlasování se zdrželo 38 zákonodárců.

S povinným očkováním nesouhlasili poslanci protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), která je označována jako populistická až krajně pravicová. Na počátku pandemie AfD sice žádala rázná opatření, po několika měsících ale názor přehodnotila a nyní je považuje za omezování lidských svobod.

Návrh podobně hladce jako ve Spolkovém sněmu prošel i Spolkovou radou. Již před hlasováním řekl durynský premiér Bodo Ramelow z postkomunistické Levice, že pro úpravu ruku zvedne. Poslanci Levice se dnes přitom ve Spolkovém sněmu hlasování zdrželi. Durynsko je po Sasku koronavirem druhou nejpostiženější spolkovou zemí.

Právní předpis musí ještě podepsat prezident Frank-Walter Steinmeier a poté bude vydán ve spolkovém věstníku, čímž vstoupí v platnost.

Očkovací povinnost je součástí novely protiepidemického zákona, kterým se Německo v boji s pandemií řídí od listopadu, kdy v zemi vypršel celostátní epidemický stav. Tento nouzový režim poskytoval vládě značné pravomoci, nyní má ale hlavní slovo parlament. Ten také bude zřejmě v lednu hlasovat o zavedení všeobecné očkovací povinnosti.

O povinném očkování ve čtvrtek Scholz jednal se zemskými premiéry. Povinnost by mohla platit již od února, v médiích se ale často zmiňuje i 15. březen, kdy bude očkování vyžadováno od zdravotníků. Scholz konkrétní datum na čtvrteční tiskové konferenci nezmínil. "Zákon vstoupí v platnost velmi rychle," odpověděl na dotazy novinářů. Berlínský primátor Michael Müller k tomu uvedl, že na termínu nezáleží. "O povinném očkování se debatuje týdny. Bez jakýchkoli pochybností je rozhodnuto, že bude," řekl Müller. Premiér západoněmeckého Severního Porýní-Westfálska Hendrik Wüst, který grémiu předsedů zemských vlád šéfuje, řekl, že kvůli dramatické epidemické situaci v Německu požaduje co nejrychlejší schválení povinné vakcinace.

Prozatím bude očkování povinné pro zdravotníky, pečovatele, zaměstnance rehabilitačních klinik a také záchranáře. Alternativou k očkování je prodělání infekce, dokladem je pozitivní PCR test. Platnost pozitivního PCR testu jako dokladu o prodělání nemoci začíná 28 dní po zjištění infekce a končí po 180 dnech. Očkování, případně doklad o prodělání nemoci nemusí mít ti, kteří lékařskou zprávou doloží, že ze zdravotních důvodů nemohou být vakcinováni. Noví zaměstnanci se očkováním musí prokázat ještě před nástupem do práce.

Novela rovněž umožňuje spolkovým zemím prodloužit rázná karanténní omezení, která by podle původního znění protiepidemického zákona musela skončit k 15. prosinci, kdy mělo vypršet přechodné období po konci epidemického stavu celostátního významu. To se týká místních zákazů nočního vycházení pro neočkované nebo nucených uzavírek obchodů, restaurací a volnočasových zařízení. Možnost omezení prodloužit požadovalo nejhlasitěji Sasko, které je koronavirem jednou z nejpostiženějších spolkových zemí.

Výše zmíněná přísná opatření mohou být jen prodloužena, pokud je země zavedly ještě před vypršením nouzového režimu. Nově zaváděny zákazy nočního vycházení či cestovní omezení již být nemohou. Vyloučeny jsou i plošné uzavírky obchodů a volnočasových zařízení, takový postup je možný jen v ohniscích epidemie.

Protiepidemický zákon, který byl naposledy upravován v listopadu, má vládě pomoci urychlit očkování. Po proškolení mohou vakcinovat také lékárníci, zvěrolékaři a zubaři. Zájemcům o očkování musí být v takovém případě více než 12 let.

Související

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Evropský sen o vlastních stíhačkách šesté generace se rozpadá. Macronův projekt je prakticky mrtvý

Budoucnost prestižního evropského zbrojního projektu FCAS, jehož cílem je vývoj stíhačky šesté generace, bezpilotních letounů a bojového cloudu, je ve vážném ohrožení. Podle vyjádření několika evropských představitelů se zdá být pravděpodobnější úplné ukončení spolupráce než její nový restart. Jeden z francouzských zákonodárců dokonce uvedl, že projekt je prakticky mrtvý, i když to zatím nikdo nechce oficiálně přiznat.

Více souvisejících

Německo očkování

Aktuálně se děje

včera

Sarah, vévodkyně z Yorku, rozená Sarah Margaret Fergusonová

Další dohra Epsteinových spisů: Firmy bývalé členky britské královské rodiny míří do likvidace

Šest společností, v nichž figuruje Sarah Fergusonová jako jediná jednatelka, míří do likvidace. Rozhodnutí o uzavření firem přichází v době, kdy britská veřejnost i média opětovně rozebírají vztahy bývalé vévodkyně z Yorku s usvědčeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem. Podle oficiálních dokumentů britského obchodního rejstříku (Companies House) podaly všechny tyto subjekty v uplynulých dnech žádost o výmaz.

včera

Ilustrační foto

Znepokojivý průzkum: Pětina Evropanů by uvítala diktaturu

Průzkum veřejného mínění provedený agenturou AboutPeople pro think-tank Progressive Lab odhalil znepokojivý trend v evropské společnosti. Každý pátý Evropan, tedy celkem 22 % dotázaných, zastává názor, že v určitých případech by mohla být diktatura vhodnější formou vlády než demokracie. Studie, která byla realizována v pěti zemích – v Řecku, Francii, Švédsku, Rumunsku a ve Velké Británii – ukazuje na hlubokou nespokojenost občanů s praktickým fungováním demokratických institucí.

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Poslední zápasy základních skupin hokejového turnaje určily dvojice pro předkolo

Druhý nedělní zápas „české“ skupiny A olympijského hokejového turnaje byl ten asi nejméně záživný, jelikož favorizovaná Kanada potvrdila svou dominanci i proti nejslabšímu týmu této skupiny Francii a jasně ji tak porazila 10:2. Až zápasy skupiny C rozhodovaly o tom, jaké dvojice v následujícím předkole nás čekají. Rozhodující byla nakonec výhra Dánů nad Lotyši 4:2, která dala razítko na to, že se v předkole Češi utkají právě s Dány. USA pak po výhře 5:1 nad Německem potvrdily, že spolu s Kanadou zvládly skupinovou část ze všech účastníků nejlépe.

včera

Michal Krčmář

Nejlepší český biatlonový výsledek na Hrách. Mužská štafeta vybojovala šesté místo

V úterý se v rámci již jedenáctého soutěžního hracího dne Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d´Ampezzo jel v Anterselvě další z biatlonových závodů, konkrétně mužská štafeta. Právě až do tohoto závodu si museli čeští biatlonoví fanoušci počkat na nejlepší výsledek Čechů pod letošními pěti kruhy. Zatímco vepředu k překvapení oproti předešlým závodům nedošlo, neboť se o nejlepší příčky přetahovali Francouzi s Nory a na jejich záda dýchali Švédové, za nimi zaskvěl svým výkon český kvartet a v rámci něj pak především olympijský debutant Petr Hák a finišman Michal Krčmář. Právě díky jejich výkonům se nakonec česká štafeta vyšvihla na výtečné šesté místo.

včera

Čeští hokejisté

Byla to zase fuška. Postup do čtvrtfinále je sice v kapse, ale Češi musí před Kanadou leccos zlepšit

Čeští hokejisté nastoupili v úterý odpoledne k prvnímu zápasu o všechno na právě probíhajících Zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d´Ampezzo a to v předkole, nebo-li v osmifinále proti Dánsku. To nás už dokázalo v minulosti nejednou potrápit a bohužel i tento zápas patřil právě k těm ne příliš jednoduchým pro český výběr. Na hokejkách českých hráčů byla znát nervozita, kolikrát si nedali ani přesnou přihrávku, ve druhé třetině se přeci jenom Češi rozjeli a nasázeli v ní všechny své tři góly. Dánové se pak dostali na rozdíl jediné branky a nakonec se svěřenci kouče Radima Rulíka v závěru báli o výsledek, závěrečný tlak soupeře ale přečkal a můžou tak vyhlížet středeční čtvrtfinále s přetěžkou suverénní Kanadou.

včera

Petr Pavel

Pavel jmenuje Červeného v pondělí. Podpořil zákaz sociálních sítí pro děti

Prezident Petr Pavel potvrdil, že jmenování nového ministra životního prostředí proběhne bez zbytečných průtahů. Na uvolněný post navrhlo hnutí Motoristé svého poslance Igora Červeného poté, co prezident odmítl jmenovat původního kandidáta Filipa Turka. Pavel zdůraznil, že odmítnutí Turka nebylo útokem na Motoristy, ale otázkou principu, kterou nyní považuje za definitivně uzavřenou.

včera

Ruská armáda

Rusku se nelíbí zabavování stínové flotily. Pohrozilo Evropě nasazením válečného námořnictva

Rusko pohrozilo nasazením svého válečného námořnictva k ochraně plavidel, která jsou spojována s jeho takzvanou „stínovou flotilou“. Vysoký ruský představitel Nikolaj Patrušev uvedl, že Moskva je připravena bránit své lodě před případným zabavením ze strany evropských států. Tento krok vyvolává vážné obavy z odvetných opatření proti evropské námořní dopravě v době, kdy roste mezinárodní tlak na omezení ruského exportu ropy.

včera

Jesse Jackson

Amerika truchlí. Na Jesseho Jacksona vzpomíná Trump, Biden i Harrisová

Americká politická scéna se sjednotila v uctění památky zesnulého bojovníka za občanská práva Jesseho Jacksona. Hold mu vzdali nejen jeho straničtí kolegové z řad Demokratické strany, ale i současný prezident Donald Trump, který Jacksona označil za neopakovatelnou „přírodní sílu“. Ve svých prohlášeních státníci vyzdvihli Jacksonův celoživotní přínos pro spravedlnost, jeho schopnost inspirovat miliony lidí a neúnavnou snahu o naplnění amerického příslibu rovnosti.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Začalo další klíčové jednání mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Ruskem. Průlom se neočekává

V ženevském hotelu InterContinental v úterý začala klíčová třístranná jednání mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Ruskem, která mají za cíl najít cestu k ukončení válečného konfliktu. Rozhovory probíhají v přísně diplomatickém formátu, přičemž americkou stranu zastupují dva nejbližší spolupracovníci prezidenta Donalda Trumpa – jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff a jeho zeť Jared Kushner. Jejich role je v tuto chvíli zásadní, neboť Trump do jejich diplomatických schopností vkládá větší důvěru než do ostatních struktur své administrativy.

včera

Jesse Jackson

Zemřel bojovník za občanská práva Jesse Jackson. Jeden z nejvýznamnějších politiků a přítel Luthera Kinga

Ve věku 84 let v úterý ráno pokojně zemřel Jesse Jackson, jedna z nejvýznamnějších postav amerického hnutí za občanská práva a zkušený politik, který zásadně ovlivnil podobu moderních Spojených států. Smutnou zprávu potvrdila jeho rodina v prohlášení, v němž ho označila za „vůdce-služebníka“, který zasvětil svůj život boji za utlačované, přehlížené a ty, jejichž hlas nebyl slyšet. Jacksonův odchod znamená konec jedné velké éry amerického aktivismu.

včera

včera

Steve Witkoff

Druhé kolo jaderných rozhovorů mezi Íránem a Spojenými státy trvalo pouze čtyři hodiny

Druhé kolo nepřímých jaderných rozhovorů mezi Íránem a Spojenými státy v Ženevě skončilo v úterý po pouhých čtyřech hodinách. Jednání, která se soustředila na podmínky omezení íránského jaderného programu pod dohledem inspektorů OSN, probíhala v atmosféře extrémního vojenského napětí. Zatímco diplomaté zasedli k jednacímu stolu, USA pokračovaly v posilování své námořní přítomnosti v regionu a Írán ohlásil vojenské cvičení s ostrou střelbou v Hormuzském průlivu.

včera

Andrej Babiš

Výbor Sněmovně nedoporučil vydat Babiše a Okamuru k trestnímu stíhání

Sněmovní mandátový a imunitní výbor v úterý vydal doporučení, které může zásadně ovlivnit další osud dvou nejvýše postavených politiků země. Členové výboru se v tajném hlasování usnesli, že nedoporučují Poslanecké sněmovně vydat premiéra Andreje Babiše (ANO) ani předsedu Sněmovny Tomia Okamuru (SPD) k trestnímu stíhání.  

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump ostře zkritizoval vystoupení politiků na MSC. Podal si Clintonovou i Newsoma

Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval vystoupení předních demokratických politiků na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Hillary Clintonovou, která jej v rozhovoru pro BBC obvinila z „krytí“ faktů v kauze Jeffreyho Epsteina, označil za špatnou reprezentantku země, která v Mnichově pouze ventilovala svůj vztek a „posedlost Trumpem“. Prezidentovi neunikli ani kalifornský guvernér Gavin Newsom a kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová, kterým vyčetl, že by o Spojených státech neměli mluvit špatně na cizí půdě.

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí změní život v celé Evropě. Připravte se na katastrofální nárůst teplot, vzkazují vědečtí poradci EU

Evropská unie musí začít připravovat konkrétní plány na život na kontinentu, který bude do konce století o 4 stupně Celsia teplejší. V úterý to ve své zásadní zprávě uvedli vědečtí poradci bloku z Evropského vědeckého poradního sboru pro změnu klimatu (ESABCC). Podle nich je nutné přijmout fakt, že svět směřuje ke katastrofálnímu nárůstu teploty, který výrazně překročí cíle Pařížské dohody a masivně naruší život všech Evropanů, uvedl server Politico.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Zabetonování Elysejského paláce: Macron chce rok před volbami ochránit Francii před výhrou Le Penové

Francouzský prezident Emmanuel Macron se podle informací z diplomatických i vládních kruhů snaží v posledním roce svého mandátu preventivně zajistit klíčové státní instituce. Cílem této strategie je ochránit zemi před případným šokem po prezidentských volbách v roce 2027, v nichž je podle aktuálních průzkumů favoritem krajně pravicové Národní sdružení (RN). Macron proto urychluje jmenování svých věrných spojenců do významných postů, aby omezil manévrovací prostor pro případnou administrativu Marine Le Penové nebo Jordana Bardelly.

včera

Andrij Sybiha

Demonstrace, jak hluboce Rusko pohrdá mírovým úsilím. Sybiha v době začínajících rozhovorů nešetří kritikou

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha ostře zkritizoval poslední vlnu ruských útoků, které podle něj jasně demonstrují, jak hluboce Rusko pohrdá mírovým úsilím. Prohlášení přišlo v době, kdy v Ženevě pod záštitou administrativy Donalda Trumpa začínají klíčová třístranná jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy. Sybiha varoval, že Moskva bere diplomacii vážně pouze tehdy, když je podpořena silou, a vyzval k přijetí nového balíčku sankcí k nadcházejícímu čtvrtému výročí invaze.

včera

Evropská unie

EU vzkazuje úřadům a neziskovkám: Nenechte se zastrašit rostoucím tlakem ze strany USA

Vysoký představitel Evropské komise Prabhat Agarwal vyzval evropské regulátory a neziskové organizace, aby se nenechali zastrašit rostoucím tlakem ze strany Spojených států. Ve svém projevu na univerzitě v Amsterdamu reagoval na eskalující spor mezi Bruselem a Washingtonem ohledně Aktu o digitálních službách (DSA). Agarwal zdůraznil, že Komise plně stojí za svými týmy i občanskou společností, které čelí útokům kvůli vymáhání těchto pravidel.

včera

Aleš Juchelka na zasedání nové vlády

Strop odchodu do důchodu, vyšší penze. Juchelka chce za stovky miliard splnit Babišův předvolební slib

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka se pokouší o rychlé prosazení zásadních změn v penzijním systému, které patří k hlavním předvolebním slibům hnutí ANO. Jeho návrh počítá především se zastropováním důchodového věku na hranici 65 let a zavedením štědřejších pravidel pro valorizaci penzí. Tyto kroky by měly zvýšit příjmy seniorů již v průběhu letošního roku, konkrétně od 1. září.

včera

CNN: Pokud jednání o jaderném programu selžou, USA se chystají na útok na Írán

Před zahájením zásadních diplomatických rozhovorů v Ženevě posilují Spojené státy svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě. Přesuny leteckých a námořních sil mají podle zdrojů CNN blízkých situaci za cíl nejen zastrašit Teherán, ale také připravit půdu pro případné údery uvnitř země, pokud by jednání o íránském jaderném programu selhala. Do regionu se přesouvají stíhačky i tankery z britských základen a desítky nákladních letadel přepravily vybavení do Jordánska, Bahrajnu a Saúdské Arábie.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy