Nezaměstnanost v EU v prosinci klesla na 6,4 procenta, nejnižší je v Česku

V zemích eurozóny nezaměstnanost proti jedenáctému měsíci roku rovněž klesla o desetinu bodu, a to na sedm procent.

Ve srovnání s posledním měsícem roku 2020, kdy už na ekonomiku doléhala omezení spojená s pandemií, se prosincová situace zlepšila ještě výrazněji. V EU tehdy nezaměstnanost dosahovala 7,5 procenta, zatímco v eurozóně 8,2 procenta.

Podle Eurostatu bylo v posledním měsíci loňského roku v celé sedmadvacítce bez práce 13,612 milionu lidí, z čehož 11,481 milionu připadá na 19 zemí eurozóny. Proti listopadu počet nezaměstnaných v EU klesl o 210.000, v zemích platících eurem pak zhruba o 185.000. Pokles proti předloňskému prosinci v EU činí 2,196 milionu a v eurozóně 1,828 milionu.

Klesla také nezaměstnanost mezi lidmi do 25 let. V celé EU i v zemích eurozóny dosáhla v prosinci shodné hodnoty 14,9 procenta. V listopadu přitom bylo v sedmadvacítce zemí bez práce 15,3 procenta mladých lidí a ve státech používajících euro 15,4 procenta.

Mezi členskými státy, z nichž má Eurostat k dispozici prosincové údaje, byla nejvyšší nezaměstnanost ve Španělsku (13 procent). Mezi dvojicí dlouhodobě nejhorších zemí opět figuruje i Řecko (12,7 procenta), žádná z dalších zemí desetiprocentní hranici nepřekročila. Nejnižší nezaměstnanost si dlouhodobě udržuje Česká republika, kde v prosinci podle Eurostatu klesla o desetinu bodu na 2,1 procenta. Následovalo Polsko (2,9 procenta) a Německo (3,2 procenta).

Evropští statistici ve svých výpočtech vycházejí z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech.

V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v Česku v prosinci vystoupila na 3,5 procenta z listopadových 3,3 procenta. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.