Nové unijní sankce se zpožďují. Hledá se způsob, jak omezit ruské příjmy z ropy

Právě na ropné příjmy Moskvy a na velké ruské banky chce evropský blok dva měsíce po začátku ruské invaze zaměřit šestý balík protiruských sankcí.

Sedmadvacítka v reakci na ruskou agresi v rychlém sledu zaváděla od konce února sérii bezprecedentních ekonomických opatření. Ta zatím skončila začátkem dubna pátým balíkem sankcí, jenž mimo jiné stanovil srpnové ukončení dovozu ruského uhlí. Brusel poté zahájil práci na balíku šestém, který podle vyjádření některých činitelů včetně místopředsedkyně komise Věry Jourové měla EU přijímat tento týden.

Podle diplomatů však zatím komise neprobrala konečnou podobu návrhu se zástupci členských zemí, jak bývá zvykem předtím, než jej předloží. Eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová dnes odmítla novinářům sdělit, kdy lze návrh čekat, řekla pouze, že "velmi brzy".

Diplomatické zdroje citované bruselskými médii se shodují, že se zatím nedaří doladit způsob, jak omezit ruské příjmy z ropy a přitom zásadně nepoškodit evropskou ekonomiku. Některé země zejména východního křídla EU chtějí prosadit co nejrychlejší úplné embargo na dovoz ruské ropy, naproti tomu skupina států v čele s Německem požaduje pozvolnější tempo s ukončením dovozu na konci letošního roku či příští rok. Ve hře je podle diplomatů i možnost, že EU zavede cenový strop, který by omezil příjmy, jimiž režim prezidenta Vladimira Putina financuje válku, a přitom zachoval možnost dovážet ruskou ropu. Ta v současnosti tvoří čtvrtinu veškeré ropy dovážené do unijních zemí.

"Pokus o stanovení ceny bude složitý a také půjde o porušení smlouvy," citoval dnes list Financial Times nejmenovaného německého činitele, jehož země se stejně jako například Maďarsko obává, aby Putin nezareagoval na cenové stropy uzavřením plynových kohoutů.

Velvyslanci členských zemí se mají možností dalšího postupu vůči Rusku zabývat na svém středečním zasedání, konkrétní návrh sankcí však diplomaté předpokládají spíše až příští týden. Dovozu plynu, na němž je EU závislá ze 40 procent, se připravované sankce přes naléhání části zemí týkat nemají.

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, názory na jeho bankrot se liší. Podle nedávného vyjádření Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, zatím nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve stanovisku zaslaném redakci.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda je přesvědčen, že Rusko do bankrotu nakročilo. "Ruské ministerstvo financí uvedlo, že „plně dostálo svým závazkům“, i když danou částku 649,2 milionu dolarů vyplácí v rublovém ekvivalentu. Tento ruský postoj se nyní stane předmět posouzení ratingových agentur a mezinárodní finanční komunity. Výsledkem může být právě to, že Rusko vykazuje znaky platební neschopnosti, což znamená, že se ocitá v bankrotovém stavu. Není totiž schopno plnit své závazky vůči věřitelům v souladu se změním příslušných smluv," tvrdí.

Poté, co na konci února banka v důsledku prvních sankcí po vstupu ruských vojsk na Ukrajinu sazbu více než zdvojnásobila na 20 procent, ale po pár týdnech překvapivě snížila základní úrokovou sazbu na 17 procent. Ukazatelem, že se ruská ekonomika potýká s problémy v důsledku sankcí, ale mohou být například údaje ruského ministerstva hospodářství, podle kterých se meziroční míra inflace vyšplhala na 17,49 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za 20 let.

"Ruské ministerstvo financí uvedlo, že banky, které využívá, odmítly zpracovat dolarovou splátku věřitelům. Držitelé ruských státních dluhopisů mají v souhrnu obdržet 649,2 milionu dolarů. Protože řádná dolarová výplata této částky byla zablokována, přistupuje Rusko k její výplatě v rublech. Světově významné ratingové agentury, jejichž postoj je důležitým vodítkem pro globální finanční komunitu, však již dříve uvedly, že výplatu v rublech budou považovat za znak platební neschopnosti, jestliže je příslušné podkladové aktivum denominováno v jiné měně, než je rubl, a současně smluvně neumožňuje do rublů výplatu „přepnout“," uvádí Kovanda ve svém stanovisku, které má redakce k dispozici.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," tvrdí Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.