Průzkumy veřejného mínění méně než dva týdny před parlamentními volbami v Německu jasně favorizují sociální demokracii (SPD) před konzervativní unií CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové. Výsledek ale mohou výrazně ovlivnit nerozhodnutí voliči, kterých je podle různých průzkumů pětina až 40 procent. Ti se mohou svěřit do péče volebního automatu Wahl-O-Mat, který jim na základě odpovědí na 38 otázek konkrétní politickou stranu doporučí.
Ne každý chce ale tuto službu využít. Dvaasedmdesátiletá Christina z Postupimi, která v minulých volbách opakovaně hlasovala pro unii Merkelové, si chce vybrat stranu sama. "V minulých letech bylo vše tak snadnější, člověk věděl, co od kancléřky čekat. Letos je ale všechno jiné," říká. Komu dá Christina hlas, stále ještě neví.
"Sleduju televizní debaty, prohlížím stranické letáky, chodím i na stranická setkání s voliči, ale nikde jsem ještě nezaslechla jasné odpovědi na mé otázky," vysvětluje před začátkem volebního mítinku sociálnědemokratického kandidáta na kancléře Olafa Scholze. " Netrápí mě tolik témata důchodů, platů a ani klima, o to větší mám ale obavy o bezpečnost," říká Christina a dodává, že situace ve světě není vůbec příznivá. "Mám strach, že by mohla být válka," dodává.
Christina tak patří k řadě nerozhodnutých voličů. Kolik jich přesně je, není jasné, protože i průzkumy, které se této otázce věnují, se liší. Průzkum institutu Civey, který vznikl v rozmezí 1. až 8. září, udává 21 procent nerozhodnutých voličů. Institut pro demoskopii v Allensbachu, který se stejné otázce věnoval od 1. do 7. září, zjistil, že 40 procent voličů se stále ještě rozhoduje, komu svůj hlas dá. Jedním z důvodů vysokého počtu nerozhodnutých voličů je podle allensbašského institutu nespokojenost s kandidujícími osobnostmi.
I když je Scholz nyní na vrcholu popularity, v den voleb 26. září se podle psychologa a analytika Stephana Grünewalda, zakladatele institutu Rheingold, může vše změnit ve prospěch konzervativního kancléřského kandidáta Armina Lascheta.
Podobný názor má i komunikační expert Frank Brettschneider z Univerzity Hohenheim ve Stuttgartu, podle kterého se většina voličů o průzkumy veřejného mínění sice zajímá, ale ne každý se jimi při výběru strany řídí. "Při spolkových volbách v letech 2005, 2009, 2013 a 2017 udávalo méně než 5,5 procenta voličů, že velkou roli v jejich rozhodování hrály sondáže," říká. Před čtyřmi lety to podle Brettschneidera bylo 3,5 procenta voličů. Domnívá se proto, že průzkumy jsou důležité především pro taktizující voliče.
Usnadnit rozhodování tápajících voličů může volební automat Wahl-O-Mat, který provozuje Spolková centrála pro politické vzdělávání (BPB). Automat postupně předkládá 38 tezí, se kterými mohou voliči vyslovit souhlas, odmítnout je nebo k nim zaujmout neutrální postoj. Odpovědi aplikace porovná s postoji 39 stran, které se ucházejí o křesla ve Spolkovém sněmu. Uživatelé si také mohou vybrat konkrétní strany, s nimiž chtějí své postoje vyhodnotit.
"Wahl-O-Mat nedává žádná doporučení, koho volit, ale ukazuje, jaké mají strany ke konkrétním otázkám postoje," říká šéf BPB Thomas Krüger. I tak ale výsledek využívá pro volební orientaci každý osmý. Při letošním spuštění automatu Krüger poznamenal, že přidanou hodnotou aplikace je to, že se zábavnou formou věnuje politickému obsahu. Podle BPB baví odpovídání na dotazy 85 procent uživatelů a 60 procent lidí se díky automatu rozhodlo více zajímat o politiku.
Související
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
Aktuálně se děje
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
včera
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
včera
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
včera
Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi
Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.
Zdroj: Radek Novotný