Občané doporučují změnu fungování Evropské unie, rozhodnou instituce

Posílit zapojení občanů včetně mladých lidí do fungování Evropské unie, změnit způsob voleb europoslanců či šéfa Evropské komise nebo zbavit členské státy práva veta. Tyto a desítky dalších doporučení dostaly dnes unijní instituce od zástupců obyvatel všech 27 členských zemí, kteří se zapojili do rok trvající debaty o budoucnosti evropského bloku.

Jak s výsledkem Konference o budoucnosti Evropy naloží, bude nyní zejména na vládách členských zemí, které se většinou k zásadním institucionálním změnám stavějí spíše skepticky. Podstatná část následné diskuse připadne na české předsednictví EU.

Velká celounijní debata vzešla loni zejména z podnětu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, jehož země evropskou sedmadvacítku vede nyní. Do akce, která se kvůli covidové pandemii z původně plánovaných dvou let smrskla na necelý rok, přinesly prostřednictvím národních panelů i plenárních zasedání své podněty stovky lidí ze všech členských zemí.

"Doufáme, že naše návrhy budou projednány a sen se změní ve skutečnost," prohlásila během dnešního závěrečného plenárního zasedání sedmnáctiletá francouzská studentka Camille Girardová, jedna z nejmladších účastnic konference.

Doporučení se týkají řady tematických oblastí od ekologie a sociální spravedlnosti přes migraci, hodnoty a bezpečnost až po vzdělání a zdravotnictví. Lidé se v mnoha případech vyslovili pro posílení pravomocí EU, například u společné zdravotní politiky v reakci na covidovou pandemii. V době zásadně poznamenané ruskou agresí na Ukrajině chtějí také vytvořit jednotnou evropskou armádu. Řada podnětů se týká důslednějšího plnění klimatických cílů, konference navrhuje například zákaz nerecyklovatelných plastů či větší podporu ekologické dopravy.

Kapitolou, v níž mají členské státy a europoslanci dlouhodobě odlišné názory, je možná změna fungování evropských institucí. Obyvatelé EU v dnes schválené závěrečné zprávě navrhují, aby byla část europoslanců volena přímo v jednotlivých zemích jako dosud a část na mezinárodních kandidátních listinách. Chtějí také přímou volbu předsedy komise nebo systém, v němž budou předem známi kandidáti na tento post. Prosazují i zrušení nutné jednomyslnosti v klíčových hlasováních členských států.

Podle českého náměstka ministra pro evropské záležitosti Marka Havrdy se v červenci začínající české předsednictví chystá výsledky debaty probrat v Radě EU, tedy orgánu reprezentujícím vlády členských zemí. Nejdříve však dnešní zprávu analyzují zástupci všech unijních institucí.

"Na základě této analýzy iniciujeme následné debaty v radě," prohlásil dnes Havrda. Dodal přitom, že členské země budou respektovat zásadu, podle nichž se na evropskou úroveň nepřesouvá více pravomocí, než je nutné.

Řada europoslanců přijetí zprávy s doporučeními uvítala a chce pracovat na jejich převedení do praxe. Někteří zástupci členských zemí naproti tomu již dali najevo, že nejsou příliš nakloněni zasahování do unijních smluv, které by kvůli mnoha návrhům bylo nezbytné měnit.

Související

Výroba baterií do elektromobilů v mladoboleslavském závodě Škoda Auto.

EU se může stát stejně závislou na čínských bateriích, jako byla na energii z Ruska

Podle strategického dokumentu vypracovaného španělským předsednictvím Rady EU, který má k dispozici agentura Reuters, by Evropská unie do roku 2030 mohla být stejně závislá na Číně v oblasti lithium-iontových baterií a palivových článků, jako byla v oblasti energie před konfliktem na Ukrajině na Rusku. Tato závislost na Číně by mohla mít důležité důsledky pro energetickou bezpečnost a strategickou nezávislost EU.

Více souvisejících

EU

Aktuálně se děje

včera

Sergej Lavrov

Západ je říší lží, hřímal Lavrov v OSN. Odmítl mírový plán Ukrajiny i obnovení obilné dohody

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil ukrajinský mírový plán a nejnovější návrhy OSN ohledně obnovení černomořské obilné dohody za "nerealistické". Na tiskové konferenci, která následovala po týdnu intenzivní diplomacie během zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, Lavrov obvinil Západ, že vede na Ukrajině válku proti Rusku a nazval ho "říší lží".

včera

včera

včera

včera

Zuzana Čaputová

Fico: Směr-SD po volbách navrhne obžalobu prezidentky Čaputové

Slovenská strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) plánuje podat návrh na obžalobu prezidentky Zuzany Čaputové po nadcházejících předčasných parlamentních volbách a ustavující schůzi nového parlamentu. Podle serveru pravda.sk to řekl předseda Směru-SD a bývalý premiér Robert Fico. 

včera

Bill Gates

Změnám počasí už nezabráníme? Udržet oteplování pod 1,5 stupně se nepovede, je přesvědčen Bill Gates

V roce 2015 se státy na pařížském klimatickém summitu dohodly, že budou usilovat o udržení růstu teplot v 21. století pod dvěma stupni Celsia, s cílem co nejvíce se přiblížit úrovni 1,5 stupně. Stále více lidí je ale přesvědčeno, že takový závazek je nesplnitelný. Aktuální tempo snižování emisí podle zprávy OSN k naplnění patřičného snížení oteplování nestačí, o čemž je přesvědčen i filantrop a miliardář Bill Gates.

včera

včera

Policie ČR

Muž, který v Brně pobodal školačku, zůstane ve vazbě

Brněnská policie v případu středečního napadení školačky obvinila zadrženého útočníka z pokusu o vraždu dítěte mladšího patnácti let. Soud dnes rozhodl o tom, že zůstane ve vazbě. Pachateli hrozí v případě odsouzení trest odnětí svobody až 20 let, případně až výjimečný trest. 

Aktualizováno včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

těžba ropy, ilustrační fotografie

Ruský zákaz vývozu nafty nebude trvat dlouho. Rusko nemá, kde ji skladovat a vypnutí rafinérií by se mu vymstilo

Světové trhy zatím na čtvrteční ruský zákaz vývozu motorové nafty reagují bez výraznějšího vzrušení. Cena velkoobchodně prodávané nafty na komoditní burze v Rotterdamu, určující i pro ceny v Česku, včera oproti včerejšku poklesla. Před zhruba týdnem přesahovala její cena úroveň 1030 dolarů za tunu, včera činila přibližně 986 dolarů za tunu. Sdělil ekonom Lukáš Kovanda.

včera

včera

včera

včera

22. září 2023 21:58

Aktualizováno 22. září 2023 21:26

22. září 2023 21:03

Zemřel bývalý italský prezident Napolitano, bylo mu 98 let

Ve věku 98 let zemřel někdejší italský prezident Giorgio Napolitano, který bývá řazen mezi nejrespektovanější politické osobnosti v zemi. Napolitano naposledy vydechl na jedné z římských klinik, jeho zdravotní stav byl už nějaký čas kritický. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy