Opatření unijního soudu odporují ústavě, rozhodl polský soud

Polský ústavní soud dnes dospěl k závěru, že předběžná opatření Soudního dvora Evropské unie, nejvyšší soudní instance evropského společenství, jsou v rozporu s polskou ústavou. Stalo se tak krátce poté, co unijní soud v dnešním usnesení své místopředsedkyně nařídil Polsku, aby okamžitě přestalo uplatňovat své předpisy týkající se sporné disciplinární komory polského nejvyššího soudu.

Rozhodnutí ústavního soudu vyostří spor Varšavy s Bruselem, poznamenala agentura Reuters.

V rámci žaloby Evropské komise proti Polsku Soudní dvůr EU již loni nařídil Varšavě, aby přerušila činnost disciplinární komory nejvyššího soudu. Tato komora se pak obrátila na ústavní soud s dotazem, zda toto opatření je v souladu s polskou ústavou.

"Předpisy unijních smluv jsou v rozporu s ústavou v rozsahu, v jakém zavazují Polsko vykonat předběžná opatření týkající se soudnictví," rozhodl ústavní soud podle listu Gazeta Wyborcza. "Je to poprvé, co polský ústavní soud rozhodl o neústavnosti unijních norem. Nález vydal pětičlenný senát pod vedením bývalého poslance vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Stanislawa Piotrowicze. Zasedaly v něm výlučně osoby, které do ústavního soudu vybrala vládnoucí strana," napsal opoziční deník. Upozornil, že nález byl přijat většinou hlasů, tedy některý ze soudců s ním nesouhlasil.

"Pozorovatelé interpretují rozhodnutí polského ústavního soudu jako krok Polska k oslabení pravomoci právních předpisů unie v této zemi," napsala agentura AP s připomínkou, že Polsko vstoupilo do EU v roce 2004.

"Nikoli Polsko, ale (šéf vládní strany Jaroslaw) Kaczyński se svou stranou odcházejí z unie," komentoval verdikt ústavního soudu bývalý premiér Donald Tusk, který nedávno ohlásil návrat z evropské do polské politiky v řadách opozičních liberálů.

Polský ombudsman a hlasitý kritik vlády Adam Bodnar označil nález za součást probíhajícího "právního polexitu": "Ústavní soud vzkázal Soudnímu dvoru EU, že jej prostě nebudeme poslouchat a nehodláme nic udělat s polským soudnictvím a žádné evropské instituce k tomu nemají co říct."

"Ani při nejlepší vůli nelze v ústavě nalézt pravomoci Soudního dvora (EU) pozastavit polské zákony týkající se systému polských soudů," prohlásil Bartlomiej Sochański, který před jmenováním ústavním soudcem působil jako radní za vládní stranu ve Štětíně.

"Naštěstí ústava a normálnost zvítězí nad pokusem politicky zneužít unijní záležitosti k vměšování do vnitřních věcí členských států," zdůraznil ministr spravedlnosti a současně generální prokurátor Zbigniew Ziobro. "S uspokojením jsem přijal rozhodnutí polského ústavního soudu, který se postavil na ochranu polského ústavního pořádku před bezprávným vměšováním, uzurpací a právní agresí ze strany orgánů Evropské unie, jež se bez jakéhokoli opodstatnění pokoušely pozastavit činnost ústavních orgánů polského státu," citovala ministra polská tisková agentura PAP.

Spor o disciplinární komoru je součástí širšího sporu, který již několik let vede Brusel s Varšavou o soudní reformu. Ta má podle polské vlády zvýšit efektivnost soudů a zbavit je pozůstatků komunismu, zatímco podle kritiků reforma posiluje politický vliv na justici a omezuje nezávislost soudů. Varšava také tvrdí, že záležitosti soudnictví spadají do výlučné kompetence členských států EU.

Sám polský nejvyšší soud neuznává disciplinární komoru, která podle názorů mnoha expertů na ústavní právo, právníků a soudců není z právního hlediska soudem, připomněla televize TVN 24. Komoru podle kritiků vytvořil nynější vládní tábor, aby se zbavil nepohodlných soudců či aby je umlčel.

Soudní dvůr EU v dnešním komuniké uvedl, že faktické a právní výhrady předložené Evropskou komisí ohledně polské disciplinární komory poskytují důvod pro přijetí předběžných opatření, která se týkají fungování tohoto orgánu. Komuniké také upozornilo, že soudní dvůr později vydá verdikt v této věci, přičemž přijetí předběžného opatření nepředjímá toto pozdější rozhodnutí.

Komuniké připomnělo, že Polsko podle EK porušilo unijní právo tím, že disciplinární komoře, "jejíž nezávislost a nestrannost není zaručena", svěřilo rozhodování o postavení soudců, o jejich trestním stíhání a o případném uvalení vazby. Upozornilo také, že Polsko může čelit finančním sankcím, pokud nesplní rozhodnutí unijního soudního dvora.

Spor se má zakrátko dočkat dalšího dějství: ve čtvrtek má v Lucemburku Soudní dvůr EU rozhodnout, zda nový disciplinární režim polských soudců omezuje jejich nezávislost, a ve Varšavě má polský ústavní soud pokračovat v načaté rozpravě, zda je polská ústava nadřazena unijnímu právu.

Související

Více souvisejících

Soudní dvůr EU Polsko soudy

Aktuálně se děje

před 58 minutami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly

Kreml se ohradil proti úpravám amerického mírového plánu, které navrhla evropská strana společně s Kyjevem. Hlavní poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v neděli prohlásil, že tyto změny rozhodně nezvyšují naději na dosažení trvalého smíru. Podle jeho slov snahy Evropanů a Ukrajinců o úpravu dokumentu spíše komplikují možnost nalezení dlouhodobého řešení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu.

včera

Pohled z palubní kamery pozemního dronu MAUL ukazuje explozi před vozidlem během mise záchrany zraněného ukrajinského vojáka z okupovaného území

Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot

Příběh vojáka Maksyma, který strávil 33 dní v zemi nikoho se zaškrcenou nohou, ilustruje novou a děsivou realitu ukrajinského bojiště. Jeho záchrana nebyla dílem odvážné posádky vrtulníku nebo obrněného transportéru, ale malého dálkově ovládaného stroje na kolech. Tři hodiny strávené v těsné pancéřované kapsli bez řidiče pro něj znamenaly jedinou cestu k přežití v zemi, kde oblohu ovládají ruské útočné drony.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker

Americké síly pod velením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovaly tlak na režim Nicoláse Madura v Karibiku. V sobotu došlo k dalšímu zabavení plavidla převážejícího venezuelskou ropu, což je druhý podobný zásah během pouhých dvou týdnů.

včera

Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit

Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy