Evropská unie dostane ve druhém čtvrtletí o deset milionů více dávek vakcíny proti covidu-19 od firem Pfizer/BioNTech. Uvedla to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž se povedlo uspíšit část dodávky původně plánované na druhou polovinu roku. Země EU by tím mohly částečně nahradit zejména očekávané omezení dodávek přípravku firmy AstraZeneca.
"Vím, jak zásadní bude druhé čtvrtletí pro postup očkování v členských státech," uvedla von der Leyenová, jejíž exekutiva čelí kritice některých zemí za nedostatek vakcín. Urychlení produkce americko-německého výrobce dává podle ní členským zemím "manévrovací prostor a může vyplnit mezery v dodávkách".
Výrobce vůbec první v EU schválené vakcíny po dnešním navýšení dodá podle komise od dubna do června členským státům přes 200 milionů dávek. Komise pro druhé čtvrtletí počítá celkově s přibližně 300 miliony dávek od všech čtyř výrobců nyní autorizovaných preparátů. Tento cíl unijní exekutiva po urychlení výroby vakcín Pfizer/BioNTech nezměnila, ačkoli údaje zveřejňované firmami dávají dohromady vyšší součet. AstraZeneca počítá pro druhý kvartál se 70 miliony, Moderna s 35 a Johnson & Johnson s 55 miliony dávek, což za všechny čtyři výrobce představuje celkem přes 360 milionů.
"Ta situace se stále vyvíjí, čísla jsou velmi proměnlivá," vysvětlil dnes novinářům mluvčí komise Eric Mamer, proč EK neaktualizuje očekávané celkové množství vakcín při každé změně ohlášené výrobcem.
Podle nezávazného cíle Bruselu by členské státy měly naočkovat do konce léta 70 procent všech svých dospělých obyvatel, což je přibližně 255 milionů lidí. Řada států včetně Česka by však musela ve druhém čtvrtletí výrazně zvýšit současné tempo vakcinace, aby metu dosáhla.
Problémy způsobuje unijním zemím zvláště opakované snižování plánovaného počtu vakcín od britsko-švédského výrobce takzvané oxfordské vakcíny. AstraZeneca minulý týden uvedla, že za první dvě čtvrtletí dodá zemím EU celkem pouze 100 milionů dávek, ačkoli dosud se počítalo s více než dvojnásobným množstvím. Řada zemí navíc vakcínu dočasně přestala používat kvůli možným vedlejším účinkům a čeká na čtvrteční verdikt Evropské agentury pro léčivé přípravky.
Související
Je lepší očkovat se proti covidu a chřipce najednou, nebo odděleně?
Sezóna respiračních onemocnění přichází. Do Česka dorazily statisíce vakcín proti chřipce
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 1 hodinou
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 2 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 4 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 9 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
včera
Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem
Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.
Zdroj: Libor Novák