Plynovodem Nord Stream 1 byly obnoveny dodávky ruského plynu do Evropské unie

Po pravidelné desetidenní údržbě plynovodu Nord Stream 1 začal dnes ráno tímto potrubím opět proudit ruský plyn do Evropské unie. Agentuře DPA to sdělil mluvčí společnosti Nord Stream AG, která je provozovatelem plynovodu. Zpráva zmírnila obavy, že se doba údržby prodlouží. Plné obnovení průtoku plynu ale může trvat několik hodin, upozornil mluvčí.

Před zahájením desetidenní údržby dodávky klesly na 40 procentech kapacity plynovodu. Dnes bude plyn proudit zatím asi na 30 procentech kapacity potrubí, napsal na twitteru šéf německého regulátora síťových služeb Bundesnetzagentur Klaus Müller, který odkazuje na údaje ruské plynárenské společnosti Gazprom. Ta je většinovým akcionářem konsorcia Nord Stream AG. Gazprom podle mluvčího rakouské společnosti OMV naznačil, že dnes firmě dodá zhruba 50 procent dohodnutého objemu dodávek, což by bylo stejně jako před odstávkou.

Podmořský plynovod Nord Stream 1 je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Je dlouhý 1222 kilometrů a jeho maximální kapacita činí 55 miliard metrů krychlových plynu za rok. Z Německa jsou na Nord Stream 1 navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie, včetně České republiky. Mimo provoz byl od 11. července a zejména Německo vyjadřovalo obavy, že kvůli napjaté situaci mezi Ruskem a Západem vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu by se dodávky nemusely obnovit.

Gazprom v polovině června snížil objem dodávek asi na 40 procent kapacity. Odůvodnil to technickými problémy souvisejícími se zařízením, které partnerská německá společnost Siemens Energy poslala do Kanady na opravu. Zařízení se ale kvůli sankcím uvaleným na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu nemohlo z Kanady vrátit. Němečtí představitelé toto vysvětlení odmítli, Siemens Energy je naopak potvrdil. Kanada pak rozhodla o výjimce ze sankcí, která umožnila zařízení vrátit do Evropy.

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý prohlásil, že Gazprom je připraven svým závazkům ve vývozu plynu dostát. Varoval nicméně, že kapacita plynovodu Nord Stream 1 by se kvůli pomalému postupu při údržbě zařízení mohla ještě snížit. Maximální kapacita činí až 167 milionů metrů krychlových plynu denně. Podle mluvčího provozovatele plynovodu jsou na dnešek ohlášeny dodávky 67 milionů metrů krychlových plynu, což je zhruba stejně jako před údržbou. Ohlášené množství se ale přes den může měnit.

Cena plynu pro evropský trh s dodáním v srpnu dnes brzy ráno klesala. Krátce po 08:00 SELČ se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala kolem 150 eur (asi 3690 Kč) za megawatthodinu (MWh). Před rokem plyn v TTF stál zhruba 21 eur/MWh.

Cena plynu se začala výrazně zvyšovat dlouho před válkou na Ukrajině, podle části analytiků kvůli energetické politice Evropské unie, která tlačí na rychlý odklon od fosilních paliv. Loni v prosinci tak cena plynu vystoupila ke 130 eurům za MWh, než v lednu klesla asi na 60 eur/MWh.

Související

Zpracování plynu

Británie čelí vážné hrozbě ruské sabotáže, varují experti

Britské podmořské infrastruktury jsou podle odborníků na obranu a energetiku extrémně zranitelné vůči ruské sabotáži. Před blížícím se strategickým obranným přezkumem země varují, že klíčové plynovody, elektrické kabely a datová spojení tvoří „měkké podhoubí britské bezpečnosti“ a jejich ohrožení by mohlo mít „katastrofální“ následky.
Zemní plyn

Maďarsko a Slovensko mohou přestat využívat ruskou energii. Místo toho zvyšují závislost a vydělávají miliony

Podle nové analýzy evropských výzkumníků nemají Maďarsko a Slovensko žádné vážné technické nebo bezpečnostní překážky, které by jim bránily v ukončení dovozu ruských fosilních paliv. Obě země podle výzkumu Centra pro studium demokracie (CSD) a Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA) disponují dostatečnými alternativními cestami k dodávkám energií – přesto však nejenže neomezily dovoz z Ruska, ale svou závislost na něm dokonce prohloubily.

Více souvisejících

Zemní plyn Německo

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy