Po celém světě se vyhodí stovky milionů nespotřebovaných dávek očkování

Do konce března prošla v bohatších státech trvanlivost přibližně 240 milionům nevyužitých vakcín proti covidu, vyplývá z dat britské analytické společnosti Airfinity. Z toho 73 procent tvoří dávky očkovacího preparátu od firmy Pfizer, který je na Západě nejrozšířenější. Dalších 18 procent prošlých vakcín pochází od společnosti AstraZeneca.

Podle Airfinity je navíc odhad počtu vyhozených vakcín podhodnocený kvůli nedostatku informací z chudších a rozvojových zemí. V těchto státech velmi pravděpodobně prochází ještě více dávek než na Západě, uvedla mluvčí společnosti Sarah Harperové.

Důvod je podle francouzského deníku jednoduchý; bohatší země se od října 2021 hromadně zbavují přebytečných dávek, někdy těsně před vypršením jejich použitelnosti. Očkování darují převážně prostřednictvím programu COVAX, jehož cílem je zásobit vakcínami právě chudší státy. Příjemci očkovacích preparátů ale jen v prosinci 2021 odmítli více než 100 milionů dávek z důvodu jejich krátké doby použitelnosti.

Například Nigérie přijala v říjnu 2021 celkem 2,6 milionu dávek od společnosti AstraZeneca, včetně 500.000 dávek z Francie, kterým zbývaly jen čtyři až sedm týdnů trvanlivosti. Jejich kontrola nigerijskými úřady trvala v průměru 20 dní. Podle dokumentů, které měli k dispozici novináři z Le Monde, zdravotníci stihli podat pouze 1,53 milionu dávek, zbytek se musel vyhodit.

Tento případ však není ojedinělý. Bohatým zemím zůstaly velké přebytky vakcín poté, co na začátku epidemie nakoupily většinu světové produkce, aniž by předvídaly právní a logistické překážky spojené s darováním nebo dalším prodejem. Výrobci nákupčím diktují podmínky, které jim prakticky znemožňují rychle reagovat na poptávku mezinárodní pomoci. Další překážkou je extrémně krátká doba trvanlivosti těchto vakcín, která se pohybuje mezi šesti až 24 měsíci, zatímco u jiných vakcín jsou to více než tři roky.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) uvedla, že v době schvalování vakcín proti covidu-19 byly "údaje o trvanlivosti přípravků uváděných na trh omezené". Společnosti poté mohly po předložení dalších studií požádat o prodloužení data spotřeby.

Z prvních čtyř výrobců, kterým bylo povoleno uvést vakcínu na trh, se tímto doporučením jako jediná neřídila společnost AstraZeneca. Britsko-švédská společnost dosud nepodala žádost o prodloužení trvanlivosti své vakcíny. Firma uvedla, že se jedná o "komplexní proces". Její produkt tak zůstal na počátečních šesti měsících, zatímco Pfizer prodloužil dobu trvanlivosti o tři měsíce, Moderna o dva a firma Johnson & Johnson dokonce o sedm měsíců.

Podle Enriky Altieriové, která do června 2020 vedla v EMA oddělení výzkumu a vývoje léčivých přípravků, je třeba se ptát, nakolik uvedené doby trvanlivosti odpovídají realitě. Italská odbornice na farmaceutický průmysl se domnívá, že společnosti se obecně snaží o co nejkratší datum spotřeby. Jednak kvůli dlouhému vývoji léku, ale také z komerčních důvodů.

Pandemii koronaviru svět stále nemá za sebou. Zvyšující se či dokonce rekordní počty nově nakažených hlásí řada států, mezi nimi například Nizozemsko, Rakousko, Čína, Německo nebo Jižní Korea, kde se počty pozitivních testů v poslední době pohybovaly ve stovkách tisíc za den.

I v Česku se ale situace může zhoršit, upozornil například biolog Jaroslav Flegr. "Teď “šijeme roušky” – pomáháme uprchlíkům. Už brzy však začnou Klaus a Okamura vykřikovat, že nám sem uprchlíci zanesli covid. Tak ne – i tuhle vlnu jsme si udělali sami předčasným rozvolněním," napsal nedávno na twitteru.

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška ale počty nakažených zatím stagnují nebo klesají. Poslancům sněmovního zdravotního výboru řekl, že zlepšení by podle něj mohlo přinést teplejší počasí, přesto je viru v populaci stále mnoho.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek také kolísavé počty nakažených přikládá počasí. "Jak se mění počasí a objevuje se jaro, tak jako u všech respiračních chorob, i u covidu bude počet pacientů stoupat. Nemoc se šíří, je to virové onemocnění," řekl na tiskové konferenci novinářům.

Na rozdíl od předchozích dvou let ale počty nakažených s příchodem jara tak markantně neklesají. Podle Duška za to mohou subvarianty koronaviru, které jsou nakažlivější. Přesto je Česko mezi okolními zeměmi spíš výjimkou, neboť počty případů tam rostou. V Česku se od začátku epidemie laboratorně prokázalo už více než 3,8 milionu případů covidu-19.