Počet obyvatel Evropské unie loni klesl ze 447 milionů na 446,8 milionu. Informoval o tom dnes evropský statistický úřad Eurostat při příležitosti Světového dne populace. Jde o druhý meziroční pokles za sebou. Celkový počet lidí na Zemi přitom roste. Ještě letos by měla podle OSN světová populace prolomit hranici osmi miliard.
Po prvním poklesu v roce 2020, způsobeném pandemií covidu-19, se evropská populace znovu zmenšila i loni. Negativní přirozenou změnu, kdy více lidí zemře než se narodí, přitom nestačila vykompenzovat ani pozitivní bilance takzvané čisté migrace. I loni pravděpodobně celkovou negativní bilanci ovlivnila pandemie. Podle evropských statistiků v roce 2020 v EU zemřelo o 531.000 lidí více než v roce 2019. Loni pak v unii zemřelo o 113.000 lidí více než předloni.
Počet obyvatel v zemích dnešní EU dlouho rostl, ze 354,5 milionu v roce 1960 na zmíněných 446,8 milionu k 1. lednu 2022, což znamená nárůst o 92,3 milionu. Rychlost růstu se v posledních desetiletích postupně zpomalovala: Například v období let 2005 až 2022 počet obyvatel EU rostl v průměru 0,7 milionu. Během 60. let počet obyvatel rostl v průměru o tři miliony ročně.
Počet obyvatel jednotlivých členských států EU je značně rozličný. Zatímco na Maltě žije zhruba půl milionu lidí, v Německu jich je 83,2 milionu. V Německu, Francii a Itálii žije 47 procent celkové unijní populace.
Dohromady deset zemí EU loni zaznamenalo úbytek počtu obyvatel, nejvíce Itálie (o 253.100). Naopak Francie zaznamenala největší nárůst (o 185.900).
Evropská unie jde v populačním vývoji zatím proti globálnímu trendu. Podle aktuální zprávy OSN o světové populaci by však měl přestat počet lidí na planetě růst a stabilizovat se na úrovni kolem 10,4 miliardy v 80. letech tohoto století. Hranice deseti miliard by měla být podle "prostředního" scénáře pokořena v roce 2059, načež by se měl vývoj víceméně ustálit.
Ještě letos k 15. listopadu by měl počet lidí na Zemi dosáhnout osmi miliard, což je o miliardu více než v roce 2010, o dvě miliardy více než v roce 1998 a o 5,5 miliardy víc než v roce 1950.
Související
Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží
EU prověřuje podezřelé IT dotace na Slovensku. Sousedům hrozí sankce
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
před 2 hodinami
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
před 3 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, nejméně pět mrtvých
před 5 hodinami
Trump: V nejbližší době prohlásím Hormuzský průliv za území Spojených států
před 6 hodinami
Předpověď počasí na příští týden slibuje déšť. Meteorologové ale mírní očekávání
včera
Sucho v Evropě způsobuje i fenomén, který experti pozorují už desítky let
včera
Podvod připravil seniora o miliony. Myslel si, že investuje s premiérem
včera
Sparta se ke Slavii v Lize mistrů nepřidá. V předkole nestačila na Lyon
včera
Plány monarchie odhaleny. Figuruje stále i jméno bývalého prince Andrewa
včera
Policie zastavila pátrání po pohřešovaném z jezera Most. Zmizel při bouřce
včera
Pražské letiště obnovilo provoz na hlavní ranveji. Prošla modernizací
včera
Motocyklista Salač senzačně zvítězil na okruhu Silverstone. Vyhrál ve třídě Moto2
včera
Počasí o víkendu: Česko sejmou další vedra, místy se čeká až 37 stupňů
včera
Zelenskyj má další problém. Nikomu se k Trumpovi nechce
včera
Rozsáhlé razie ve Francii: Kvůli požárům byly zatčeny stovky lidí
včera
Tusk: Polské bezpečnostní složky zmařily ruský atentát na amerického občana ve Varšavě
včera
Protiválečný politik Naděždin, kterému Moskva nepovolila kandidovat proti Putinovi, uprchl z Ruska
včera
Trumpovi se nelíbí drony ze zahraničí. Uvalil na ně stoprocentní cla
včera
V chorvatském Omiši vypukl rozsáhlý požár, pomáhají i čeští policisté
včera
Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou
Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.
Zdroj: Libor Novák