Počet obětí koronaviru v Itálii stoupl o 525, nárůst je znovu mírnější

V Itálii zemřelo za poslední den 525 lidí s nemocí covid-19, což je nejméně za více než dva týdny, informovala dnes večer agentura Reuters s odvoláním na italské úřady. Potvrdil se tak pozitivní trend klesajícího počtu nových obětí z posledních dní. V Itálii bylo dosud zaznamenáno 15.887 zemřelých pacientů s koronavirem SARS-CoV-2. Počet nakažených vzrostl na 128.948, což je o 4316 více než v sobotu, ale i to podle Reuters představuje mírnější denní nárůst.

Podle agentury APA je dnešní nárůst počtu obětí nejnižší od 19. března a jde o vůbec první jasný pokles. Nejhorší denní nárůst mrtvých Itálie evidovala 26. března, kdy jich bylo 969. V sobotu Itálie hlásila denní nárůst počtu obětí o 681, což bylo nejméně za téměř dva týdny. Italští epidemiologové předpokládají, že jejich země už má vrchol nákazy za sebou a čísla to zjevně potvrzují.

Druhý den po sobě klesl rovněž počet pacientů na jednotkách intenzivní péče, informovala dnes italská civilní ochrana. Dnes leželo na JIP 3977 pacientů, což je o 17 méně než v pátek, kdy byl zaznamenán první pokles intenzivně léčených od propuknutí epidemie v severní Itálii, tedy od 21. února. Dohromady je v Itálii hospitalizováno 28.949 osob s covidem-19. I jejich počet poklesl, informuje server listu Corriere della Sera.

V Lombardii, která je v Itálii nejpostiženějším regionem, je hlášeno 249 nově zemřelých. Dohromady tak v tomto lidnatém a průmyslovém regionu na severu země zemřelo už 8905 lidí s virem, který se na konci minulého roku začal šířit v centrální Číně. I tento denní nárůst je nejnižší za několik posledních dnů.

Postupně v Lombardii klesá i počet nově nakažených. Podruhé po sobě tu klesl i počet pacientů na JIP na nynějších 1317. Zástupce lombardské vlády pro oblast zdravotnictví Giulio Gallera hovořil o "povzbuzujících číslech" zejména v těžce zasažených městech Bergamo a Brescia. Důvod k obavám však údajně představuje lombardská metropole Milán, odkud je hlášeno 400 nově infikovaných za den.

"Křivka epidemie začíná klesat. Také počet mrtvých klesá. To ukazuje, že zákaz vycházení má pozitivní výsledky. Tento výsledek však musí být den ode dne hájen. Musíme i v příštích dnech striktně dodržovat opatření," citovala APA šéfa národního institutu pro zdraví (ISS) Silvia Brusaferra.

Z původně nakažených se do dneška nemoci zbavilo 21.815 lidí. Do soboty bylo vyléčených 20.996.

Itálie je co do počtu úmrtí z řad nakažených koronavirem nejhůře zasaženým státem světa. V počtu nakažených je třetí na světě po USA se zhruba 312.000 potvrzenými případy a Španělsku s celkem více než 130.000 dosud potvrzenými případy nákazy.

V Itálii mezitím roste počet případů porušování přísných omezení pohybu, který je v celé zemi uplatňován od 9. března. Jarní počasí vylákalo mnoho Italů o víkendu navzdory zákazu vycházení nebo nařízené karanténě ven. Jenom v sobotu muselo být potrestáno 9284 osob, od začátku kontrol dodržování omezení už dohromady 182.000 osob. Pokuty obnášejí 400 až 3000 eur (11.100 až přes 83.000 korun).

Italský premiér Giuseppe Conte dnes vyzval občany k zodpovědnému chování. "Vyžadujeme od lidí velkou oběť, ale je to jediná cesta. Pouze budeme-li dodržovat pravidla, překonáme stav nouze," řekl Conte televizi NBC News.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump způsobil další diplomatický skandál. Urazil a naštval celou Itálii

Italská premiérka Giorgia Meloniová ostře reagovala na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v rozhovoru pro tamní média tvrdil, že ho během nedávného summitu zemí G7 prosila o společnou fotografii. Podle šéfky italského kabinetu je celá historka kompletně vymyšlená a Trumpova slova ji hluboce šokovala. Tento incident okamžitě vyvolal diplomatickou roztržku, v jejímž důsledku italský ministr zahraničí Antonio Tajani zrušel svou plánovanou oficiální cestu do Spojených států amerických.

Více souvisejících

Itálie Giuseppe Conte Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

včera

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

včera

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

včera

včera

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Pakistánský premiér Šáhbáz Šaríf ostře odsoudil nedávné útoky proti Saúdské Arábii a označil je za zavrženíhodné činy, které narušují suverenitu království i stabilitu v celém regionu. Šaríf na sociální síti X vyjádřil zemi plnou solidaritu a potvrdil, že Pákistán bude nadále podporovat veškeré upřímné snahy o nastolení míru a vzájemného porozumění na Blízkém východě. Pákistán v tomto konfliktu sehrává zásadní roli hlavního prostředníka mezi USA a Íránem, přičemž hostí delegace a předává zprávy s cílem dosáhnout trvalé mírové dohody.

včera

Marco Rubio

Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.

včera

Ilustrační foto

Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat

Od vypuknutí americko-izraelské války s Íránem požadují přepravní společnosti zvýšenou ochranu pro svá plavidla proplouvající Hormuzským průlivem. Tuto klíčovou obchodní trasu v současnosti kontroluje Írán. Americký prezident Donald Trump nyní prohlásil, že Spojené státy jsou schopny takovou bezpečnost zajistit. Jako protislužbu však požaduje poplatek ve výši dvaceti procent z nákladu přepravovaného touto vodní cestou.

včera

Požár

Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů

Francouzští hasiči pokračují v boji s rozsáhlými lesními požáry, které v lese Fontainebleau jižně od Paříže zničily přes 1 900 hektarů porostu. Oheň vypukl v neděli v této historické lesní oblasti, která je biosférickou rezervací UNESCO. Druhý, menší požár se rozhořel o den později, přičemž oba živly výrazně zkomplikovaly silniční i železniční dopravu během rušného prázdninového víkendu. Zasažená oblast se nachází přibližně šedesát kilometrů jihovýchodně od hlavního města a úřady z ní a jejího okolí evakuovaly kolem tisíce obyvatel.

včera

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. (26.6.2024)

Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini

Složení české delegace na summitu v Ankaře vyvolalo mezi ostatními lídry údiv i řadu vtipů a poznámek, uvedl slovenský prezident Peter Pellegrini v rozhovoru pro televizi TA3. Reagoval tak na vyjádření českého premiéra Andreje Babiše, podle kterého rozčarování způsobilo dodatečné přizvání prezidenta Petra Pavla. Slovenská hlava státu však toto vysvětlení odmítla a označila situaci za nepochopitelnou z jiného důvodu.

včera

Japonsko, ilustrační foto

Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů

Japonská vláda přiznala rostoucí potřebu účinněji čelit zahraničním zpravodajským službám. Reagovala tak na investigativní zprávu deníku New York Times, podle níž Rusko proměnilo zemi v „doupě špionů“ a klíčový zdroj součástek pro své zbraně.

včera

včera

včera

Bouřky

Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu před velmi silnými bouřkami a vysokými teplotami, které dnes zasáhnou území republiky. Na Moravě navíc kvůli přetrvávajícímu teplému a suchému počasí zůstává až do odvolání v platnosti varování před rizikem vzniku a šíření požárů.

13. července 2026 22:04

Tamás Sulyok

Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

13. července 2026 20:52

Julija Svyrydenková

Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková podala demisi do rukou Verchovny rady, tedy ukrajinského parlamentu. Předseda parlamentu Ruslan Stefančuk na sociální síti Facebook potvrdil obdržení její rezignace a uvedl, že zákonodárný sbor se bude touto záležitostí zabývat v nejbližší době v souladu se stanovenými postupy. Stefančuk zároveň odcházející premiérce poděkoval za vedení kabinetu v mimořádně složitém období pro celou zemi, kdy přispěla ke stabilizaci ekonomiky, podpoře obyvatelstva a pokroku Ukrajiny na její cestě do Evropské unie.

13. července 2026 19:42

Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy