NÁZOR - Od chvíle, kdy v roce 2015 zformovala vládu, polská pravicově populistická strana Právo a spravedlnost systematicky usiluje o eliminaci brzd, které omezují její moc, varuje editorial serveru Washington Post. Prestižní deník konstatuje, že to se týká především justice.
Likvidace nezávislé soudní moci
Nejprve Právo a spravedlnost ovládla ústavní soud, následně změnila systém výběru soudců a podřídila jej stranické kontrole namísto soudců samotných, připomíná vlivný deník. Dodává, že pod tlakem Evropské unie strana část opatření odvolala, například čistku v nejvyšším soudu, ale poté, co loni v říjnu zvítězila ve volbách s 43 % hlasů, činí další krok k potlačení nezávislosti justice.
Polská dolní parlamentní komora 20. prosince v rychlosti schválila legislativu, která je označována za „náhubkový zákon“, poukazuje washingtonský server. Vysvětluje, že ten má umožnit pokutovat či propustit soudce, kteří kritizují vládní kroky proti justici nebo se angažují v dalších, nespecifikovaných „politických aktivitách“.
Přezdívka opatření opomíjí jeho dalekosáhlé dopady, upozorňuje editorial. Konstatuje, že zákon má mimo jiné zvrátit rozhodnutí nejvyššího soudu, že stranou Právo a spravedlnost vytvořený orgán, který má jmenovat soudce, není nezávislý, což se opírá o předchozí verdikt Evropského soudního dvora, nejvyšší soudní instance Evropské unie.
„Na základě navrženého zákona, který Právo a spravedlnost protlačila sejmem navzdory silným výhradám Evropské unie, nebudou moci polští soudci odmítat polské zákony, které jsou v rozporu s evropskou legislativou či ústavou bez souhlasu ústavního soudu, který zase ovládá Právo a spravedlnost,“ píše Washington Post.
Respektovaná hlava nejvyššího soudu, Malgorzata Gersdorfová, varovala, že výsledkem bude likvidace nezávislé soudní moci v Polsku, připomíná renomovaný deník. Podotýká, že to Právu a spravedlnosti příliš nevadí, protože schválený zákon také mění proceduru pro výběr nástupce Gersdorfové, tudíž strana ovládne i nejvyšší soud.
Zákon nyní míří do opozicí kontrolovaného senátu, který jej může pozměnit či zamítnout, nastiňuje americký server. Deklaruje, že takovou akci by ovšem zvrátil sejm, a tak legislativa zřejmě vstoupí v platnost, pokud Právo a spravedlnost a její faktický vládce Jarosław Kaczyński neotočí.
Horší scénář
„To nevypadá pravděpodobně. Kaczyński nedávno pranýřoval soudce, když řekl, že jsou ‚zlem‘,“ pokračuje Washington Post. Připomíná, že Polsko již kvůli svým útokům na justici čelí sankčnímu řízení ze strany Evropské unie, a obává se, že poslední akce Práva a spravedlnosti jen posiluje předpovědi, že strana nakonec zemi z Unie vyvede.
Z bruselského pohledu ale existuje ještě horší scénář, naznačuje editorial. Za ten označuje eventualitu, že Polsko se vyhne sankcím a přitom v Unii zůstane. Polsko a Maďarsko totiž mohou uzavřít autoritářské spojenectví a využívat evropských pravidel k vzájemné obraně před tresty.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Polsko nakonec může přestavovat největší zkoušku pro Ursulu von der Leyenovou, novou předsedkyni Evropské komise, tvrdí renomovaný deník. Poukazuje, že ta se snaží prosadit reformu Evropské unie a spojit udělování dotací s dodržováním zásad právního státu.
Pro země střední Evropy může být nakonec obtížné takový krok zablokovat, uvádí Washington Post. Připomíná, že Polsko je jedním z největších příjemců evropských dotací, které jsou vypláceny chudším zemím Unie.
Kaczyński sice pohrdá Evropskou unií, ale nadbíhá americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa, která navýšila počty amerických vojáků v Polsku, konstatuje prestižní server. Připomíná, že Trump sám není žádný stoupenec právního státu.
Americký Kongres by proto měl podmínit vojenskou spolupráci s Polskem dodržováním demokratických norem v zemi, nabádá vlivný deník. Dodává, že ta by měla být pozastavena, dokud nedojde k odvolání „náhubkového zákona“.
Související
Polská kontrarozvědka zadržela dva aktivisty podezřelé ze žhářského útoku v Pardubicích
Polsko začne v reakci na válku v Íránu zastropovat ceny paliv a razantně sníží daně, oznámil Tusk
Polsko , EU (Evropská unie) , Jaroslaw Kaczyński
Aktuálně se děje
včera
Tragickou nehodu na Uherskohradišťsku nepřežila dívka. Pro řidičku letěl vrtulník
včera
Z Bulharska do vazby. Soud rozhodl o dalším obviněném v pardubickém případu
včera
Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby
včera
Radioaktivita z Černobylu doputovala i do Česka, potvrzuje mapa od meteorologů
včera
Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky
včera
Macinku navštívili policisté na ministerstvu. Kvůli esemeskám prezidentu Pavlovi
včera
První předpověď počasí na letní měsíce. Experti řekli, jaký bude trend
včera
Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí
včera
Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA
včera
Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu
včera
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
včera
Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak
včera
Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu
včera
Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident
včera
Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky
včera
Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi
včera
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
včera
Motivem útočníka zřejmě byla nenávist k Trumpovi. Vyjma politiků nechtěl nikoho zranit
včera
Počasí se pořádně oteplí. O prodlouženém víkendu dorazí téměř letní teploty
26. dubna 2026 21:24
Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let
Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák