V Polsku bude zřejmě další čtyři roky vládnout národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS). Podle odhadů výsledků se strana stala jasným vítězem nedělních parlamentních voleb a pravděpodobně bude moci dál řídit zemi samostatně. Na druhém místě skončila proevropská opoziční Občanská koalice.
Do parlamentu by se podle prognózy institutu Ipsos pro Polskou televizi a televizi TVN24 měly dostat ještě tři další strany.
Vládní PiS podle odhadů zveřejněných krátce po uzavření volebních místností získalo 43,6 procenta hlasů, Občanská koalice 27,4 procenta. Podle propočtů poslanci PiS obsadí 239 křesel ve 460členném Sejmu, dolní komoře parlamentu.
"Dokázali jsme vyhrát i přes tu silnou frontu proti nám," řekl předseda PiS Jaroslaw Kaczyński svým spolustraníkům ve volebním štábu. Ti nadšeně tleskali a volali "Jaroslaw, Jaroslaw!" a "Děkujeme, děkujeme". Proti PiS podle jejího předsedy stála "totální opozice".
Kaczyński, který platí za nejmocnějšího polského politika, upozornil, že "před námi jsou další čtyři roky těžké práce, protože Polsko se musí dále měnit k lepšímu ... musíme být dále důvěryhodní a dodržovat slovo".
#WieczórWyborczyTVP | Jarosław #Kaczyński: Mamy powody do radości. Jeśli wszystko się utrzyma, to dalej będzie trwała dobra zmiana. Jeśli przed nami kolejne 4 lata rządzenia, to przed nami również refleksja nad tym wszystkim co się udało, ale też nad tym co się nie udawało. pic.twitter.com/V3tj7SeYER
— TOP TVP INFO (@TOPTVPINFO) October 13, 2019
Do Sejmu se po pěti letech vrací Svaz demokratické levice (SLD), který kandidoval v rámci uskupení Levice. Jeho součástí je i strana Jaro, v jejímž čele stojí Robert Biedroń, první politik, jenž se v silně katolickém Polsku otevřeně hlásí ke své homosexuální orientaci. V poslaneckých lavicích také podle odhadů zasednou zástupci spojenectví lidovců a protisystémového hnutí Kukiz´15 a představitelé euroskeptické, pravicové Konfederace.
Po dnešních volbách získalo PiS silný mandát k tomu, aby pokračovalo v reformách zahájených v uplynulém volebním období. Jeho vláda zavedla štědré sociální dávky pro rodiny s dětmi, důchodcům vyplatila třináctý důchod, zvýšila minimální mzdu nebo snížila věk odchodu do důchodu. Politici PiS vsadili na vlastenecké pocity Poláků a postavili se do role ochránců tradičních křesťanských hodnot před údajně nebezpečnými vlivy hnutí za práva sexuálních menšin. Lidé PiS ovládli všechny klíčové oblasti veřejného života, včetně důležitých státních firem a veřejnoprávních médií, jež se podle kritiků stala hlásnou troubou národně-konzervativní formace.
Kvůli sporné reformě soudnictví, která zvýšila vliv politiků na justici, se vláda ve Varšavě dostala do sporů s Evropskou komisí. Ta ji obviňuje z ohrožování soudcovské nezávislosti.
"Ve Varšavě Budapešť nebude," prohlásil Grzegorz Schetyna, předseda Občanské platformy, nejsilnějšího uskupení Občanské koalice. Narážel tak na vládu maďarského pravicového premiéra Viktora Orbána, která má v parlamentu ústavní většinu a čelí kritice kvůli porušování demokracie a principů právního státu. "Byly to těžké čtyři roky. Tohle nebyl vyrovnaný souboj. ... Neměli jsme pocit, že startujeme ve spravedlivém souboji," uvedl také Schetyna. Jeho strana několik týdnů před volbami vyslala do boje o post premiéra umírněnou místopředsedkyni Sejmu Malgorzatu Kidawovou-Blońskou. "Od zítřka začínáme pracovat na tom, aby mizely příkopy mezi Poláky," slíbila tato politička.
Po čtyřech letech vlády PiS je Polsko hluboce rozdělené, mezi lidmi kvůli různým politickým názorům panuje až nevraživost. K ní přispívá i ostrá rétorika zejména politiků Práva a spravedlnosti. Jeho šéf před volbami mluvil o "cejchování těch, kdo pracují ve prospěch nepřátel".
PiS v novém volebním období chce dokončit reorganizaci justice a na obecných soudech provede takové změny, které podle oponentů povedou k personálním čistkám. "Bez hluboké reformy soudů je napravování státu velmi obtížné, protože to je poslední barikáda, poslední úroveň rozhodování v mnoha důležitých záležitostech," řekl nedávno Kaczyński. Politici jeho strany se netají plány převést média se zahraničními majiteli do polských rukou a vytvořit profesní sdružení novinářů, které by regulovalo jejich práci.
Dnešní volby provázela na polské poměry velmi vysoká účast: hlasovat přišlo 61,1 procenta voličů, což je asi o deset procentních bodů více než před deseti lety.
Související
Může boj s extrémním počasím fungovat? Stačilo málo a nedaleký stát zachránil tisíce lidských životů
Jaderné zbraně rezonují Evropou. Polsko zvažuje vlastní, Německo o nich jedná s Francií
Polsko , Právo a spravedlnost (PiS) , volby v Polsku
Aktuálně se děje
před 10 minutami
Írán označil Trumpa za Satana: Je to nejhloupější prezident v dějinách USA
před 53 minutami
Cena za barel ropy opět překonala hranici 100 dolarů. Rusko jedná o dodávkách paliv s USA
před 2 hodinami
Počasí o víkendu: Teploty budou pozvolna klesat
včera
Co udělá rekordní uvolnění 400 milionů barelů ropy s cenami pohonných hmot?
včera
Trump opět otočil: Válka s Íránem ani zdaleka neskončila
včera
Provizorium míří ke konci. Poslanci schválili státní rozpočet na letošní rok
včera
Šichtařová avizuje konec v Poslanecké sněmovně. Změna se nepodaří, vysvětlila
včera
Moravec zatím nesmí moderovat u konkurence. ČT ho může platit ještě půl roku
včera
Armádou otřásla tragédie. Při cvičení zemřel voják
včera
Írán oznámil změnu strategie útoků. Chce vyšroubovat cenu ropy na 200 dolarů za barel
včera
Hamás slaví jmenování íránského lídra. USA a Izraeli přeje porážku
včera
Evropa kvůli růstu cen ropy plánuje historický krok
včera
USA se z Íránu brzy stáhnou, růst cen ropy kazí Trumpův veřejný obraz, myslí si experti
včera
Maďarsko za měsíc čekají nejdůležitější volby za 16 let. Orbánova vláda skončí, naznačují průzkumy
včera
Polovina íránských střel odpálených na Izrael nesla zakázanou munici
včera
Česká televize už ví, co bude vysílat místo Otázek Václava Moravce
včera
Putin využívá války v Íránu. Snaží se vykreslit jako mezinárodní mírotvůrce
včera
Nový íránský vůdce Modžtaba Chameneí byl zraněn při útocích
včera
Írán zaminoval Hormuzský průliv
včera
Výhled počasí až do Velikonoc. Dramatické výkyvy se nečekají
Až do Velikonoc, které letos připadají na začátek dubna, mají v Česku panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z nového měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Zdroj: Jan Hrabě