Polsko dál čelí náporu migrantů, napětí na hranici neslábne

Běloruská letecká společnost Belavia uvedla, že na žádost Ankary přestane přepravovat z Turecka občany Sýrie, Iráku a Jemenu. Turecké rozhodnutí přivítala Evropská unie, která pohrozila leteckým společnostem sankcemi za přepravu migrantů.

Rusko vyslalo dnes své výsadkáře na společné cvičení do Běloruska. Cvičení se koná u polských hranic, kde u hraničního plotu na běloruské straně živoří tisíce migrantů z krizových oblastí, kteří se touží dostat do Evropské unie. V předchozích dnech nad Běloruskem přelétaly ruské bombardéry jako výraz podpory Moskvy pro nejbližšího spojence. "Rusko musí upustit od zbytečných provokací a místo toho využít svůj vliv na Lukašenkův režim, aby přestal zneužívat migraci jako způsob nátlaku na některé členské státy EU," řekl Deníku N šéf české diplomacie Jakub Kulhánek.

"V oblasti Kuźnice Bialostocké se běloruská armáda neúspěšně snažila silou vytlačit na polskou stranu 35 lidí, většinou žen a dětí," sdělil portálu Onet mluvčí policie v Podleském vojvodství Tomasz Krupa. Dodal, že dnes ráno se v tom místě nacházela skupina asi 200 lidí, které hlídají běloruští vojáci.

V Polsku v příhraničním pásmu platí výjimečný stav, do oblasti nemají přístup humanitární pracovníci ani novináři. Média jsou tak odkázána na informace úřadů o migrační krizi.

Na internetu se objevují záznamy konverzace migrantů, kteří se dostali do Běloruska. Na jednom z nich, který zveřejnila například běloruská opoziční televize Nexta, je na mapě Evropy vyznačeno, jak se dá dostat do Německa, kam podle všeho velká část běženců míří, a jak se dá vyhnout bělorusko-polské hranici. Tato alternativní trasa vede přes Ukrajinu, Slovensko a Česko, případně ze Slovenska do Rakouska.

Turecké úřady dnes oznámily, že vydaly zákaz prodávat letenky do Běloruska občanům Iráku, Sýrie a Jemenu. Informovala o tom agentura AFP. Běloruská letecká společnost Belavia dříve uvedla, že dneškem počínaje nebude na žádost Ankary občany těchto zemích přepravovat na palubě svých letadel.

Turecké rozhodnutí přivítal šéf Evropské rady Charles Michel. Podle místopředsedy EK Margaritise Schinase je turecký zákaz výsledkem jednání, která vede Brusel se zeměmi, ze kterých přichází uprchlíci do Evropy. "Celková situace je taková, že vidíme zlepšení ve všech oblastech," uvedl Schinas, podle kterého lety do Minsku přeruší i společnost Iraqi Airways.

V souvislosti s plánovanými sankcemi, které by podle Reuters mohly začít platit už od pondělka, se mluví o společnosti Belavia a také o ruském Aeroflotu, Turkish Airlines nebo Flydubai. Ruská společnost už ve čtvrtek popřela jakoukoli účast na přepravě migrantů do Běloruska. Také turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu se ohradil proti "neopodstatněným obviněním" proti Turkish Airlines.

Značná část migrantů pochází z iráckého Kurdistánu, tamní úřady usilují o to, aby se k nim mohla dostat humanitární pomoc, píše agentura DPA. Irácké velvyslanectví v Moskvě nabízí migrantům z této blízkovýchodní země pomoc s návratem do vlasti, většina z nich o to ale podle iráckých úřadů nemá zájem.

Polsko i EU obviňují autoritářský režim Alexandra Lukašenka, že do Běloruska nechává dovážet lidi v zoufalé situaci z krizových oblastí a využívá je v hybridní válce proti sedmadvacítce v odplatě za to, že evropský blok na jeho režim uvalil sankce kvůli porušování lidských práv a potlačování opozice.

Polská pohraniční stráž dnes informovala, že od začátku nynější migrační krize letos v srpnu eviduje asi 33.200 pokusů o nelegální překročení hranice. Za celý loňský rok jich bylo pouhých 88. Jen za čtvrtek pohraničníci zaznamenali 223 takových případů.

Polská policie: Běloruští vojáci přes hranici chtěli vytlačit desítky migrantů,

Na běloruské straně bělorusko-polské hranice táboří podle mluvčí polské pohraniční stráže až 4000 lidí z krizových oblastí, kteří se touží dostat do Evropské unie. Polská policie dnes oznámila, že běloruští vojáci se ve čtvrtek večer neúspěšně snažili vytlačit do Polska několik desítek migrantů, hlavně žen a dětí. Informoval o tom internetový portál onet.pl. Bělorusko dnes naopak prohlásilo, že na 2000 migrantů poslalo zpět do jejich zemí.

"V oblasti Kuźnice Bialostocké se běloruská armáda neúspěšně snažila silou vytlačit na polskou stranu 35 lidí, většinou žen a dětí," řekl mluvčí policie v Podleském vojvodství Tomasz Krupa. Dodal, že dnes ráno se v tom místě nacházela skupina asi 200 osob, které hlídali běloruští vojáci. Mluvčí pohraniční stráže uvedla, že lidé u hranice se přemisťují, nejvíce jich je momentálně v oblasti Kuźnice. Příslušníci běloruských bezpečnostních sil se podle ní polské pohraničníky a vojáky snaží oslepovat pomocí laseru.

Běloruští pohraničníci podle agentury RIA uvedli, že k jednomu z provizorních táborů, jež vznikly u plotu oddělujícího obě země, se blížila skupina dalších 100 migrantů.

V Polsku v příhraničním pásmu platí výjimečný stav, do oblasti nemají přístup humanitární pracovníci ani novináři. Média informující o migrační krizi jsou tak odkázána na informace úřadů. Agentura PAP dnes nicméně s odvoláním na ministerstvo vnitra sdělila, že novináři by nově mohli mít do oblasti přístup na základě navrhované změny zákona o ochraně hranic.

Aktivisté z humanitární organizace Grupa Granica, kteří pomáhají migrantům, jimž se podaří dostat na polskou stranu hranice, informovali o případu, kdy kdosi zaútočil na trojici běženců. V okolí vesnice Hajnówka podle nich migranti potkali lidi, kteří vypadali jako Evropané, a oni je proto považovali je za místní obyvatele. Poprosili je o vodu. Migranti tvrdí, že je ale tito lidé zbili a okradli.

Na internetu se objevují záznamy konverzace migrantů, kteří se dostali do Běloruska. Na jednom z nich, který zveřejnila například běloruská opoziční televize Nexta, je na mapě Evropy vyznačeno, jak se dá dostat do Německa, kam podle všeho velká část běženců míří, a jak se dá vyhnout bělorusko-polské hranici. Tato alternativní trasa vede přes Ukrajinu, Slovensko a Česko, případně ze Slovenska do Rakouska.

Značná část migrantů pochází z iráckého Kurdistánu, tamní úřady usilují o to, aby se k nim mohla dostat humanitární pomoc, píše agentura DPA. Irácké velvyslanectví v Moskvě nabízí migrantům z této blízkovýchodní země pomoc s návratem do vlasti, většina z nich o to ale podle iráckých úřadů nemá zájem.