Polsko hlásí rekord v počtu nakažených za den, zvažuje se obnova karantény

Polsko dnes ohlásilo rekordní přírůstek nových případů koronaviru - za uplynulý den jich má 615. Ministerstvo zdravotnictví na twitteru informovalo také o dalších 15 úmrtí v souvislosti s covidem-19. Země zvažuje obnovu karantény pro lidi vracející se z některých zemí, kde znovu začalo případů přibývat. V rozhovoru s televizí PolsatNews to řekl vládní mluvčí Piotr Müller. Může jít podle něj o státy Evropské unie i mimo ni.

Maďarsko, které za minulých 24 hodin zaregistrovalo 19 nově nakažených, nová omezení pro vstup do země zavedlo opět před dvěma týdny. Na Slovensku ve středu přibylo 20 nových případů koronaviru. Stejně jako v Maďarsku tam za toto období nezaznamenali žádné úmrtí. Slovensko má podle statistiky národního centra zdravotnických informací dosud 2265 pozitivně testovaných. Zemřelo tam 28 lidí a vyléčilo se 1675.

Maďarsko má po připočítání nových 19 případů z minulého dne 4484 nakažených a počet mrtvých - 596 - zůstal nezměněn. Uzdravilo se 3346 lidí a přes 7800 lidí je v domácí karanténě.

Země 12. července rozhodla zpřísnit kontroly na hranicích, aby zpomalila šíření koronaviru. Vyžaduje 14denní karanténu od lidí, kteří přijedou ze zemí označených v maďarském rozlišovacím systému žlutou barvou. Ze zemí značených červeně, kam patří například Albánie, Kosovo, Černá Hora nebo Ukrajina, lidé do Maďarska nesmí vůbec. Česko v Maďarsku nepatří ani do jedné z těchto kategorií.

Šéf úřadu maďarského premiéra Gergely Gulyás dnes řekl, že se vláda snaží předejít druhé vlně epidemie a rozhodla se přijatá omezení zatím neměnit. Kromě jiného chce zajistit, aby v září mohla začít školní výuka. V současnosti platí zákaz shromažďování více než 500 lidí a toto opatření bude prodlouženo do 15. srpna, řekl Gulyás.

Informoval rovněž, že vláda vyjednává s bankami o částečném prodloužení moratoria na splácení půjček podniků do roku 2021. V březnu vláda ve snaze zmírnit ekonomické dopady epidemie dosáhla moratoria pro splátky půjček u bank pro soukromníky a podniky do konce letošního roku. Podle Gulyáse stále platí vládní odhad, podle nějž se letos ekonomika propadne o tři procenta. Ministerstvo financí počítá ale až s pětiprocentním propadem.

V Polsku by karanténní opatření mohla být rovněž obnovena, což kromě Müllera později potvrdil i premiér Mateusz Morawiecki. Řekl ale, že vláda se chce vyhnout další uzávěře a použije jiné metody, aby zabránila šíření viru. "Budeme situaci analyzovat a o postupu rozhodneme v druhé polovině srpna," řekl.

Kabinet podle něj zatím nedostal nová doporučení od hygieniků a ministerstva zdravotnictví, ale je podle něj možné, že pokud se situace zhorší, bude nutné šíření koronaviru bránit. "Je možné, že se stejně jako jiné evropské země budeme muset vrátit ke karanténě a nařídit ji na 12 nebo 14 dní pro lidi vracející se z určitých zemí. Uvažujeme o Španělsku, protože je tam mnoho případů koronaviru," řekl premiér.

Také mluvčí Müller se zmínil konkrétně o Španělsku a Francii, ale úplný seznam by vláda mohla předložit v příštích dnech. Müller také řekl, že se státní instituce připravují na možný návrat epidemie "ve větším rozsahu". "Obnova omezení je možná, ale doufáme, že nebudou tak rozsáhlá jako ta předchozí," řekl k restrikcím, jež Polsko zavedlo v březnu a dubnu.

Varšavu znepokojuje obnovený růst případů v některých zemích, avšak tento trend se týká i Polska. Dnes ministerstvo zdravotnictví ohlásilo 615 nových případů, což je denní rekord. V Polsku se do dneška nákaza potvrdila u 45.031 lidí a zemřelo tam 1709 pacientů. Údaj o nově infikovaných za posledních 24 hodin je o víc než o 100 vyšší než středeční.

Mamy 615 nowych i potwierdzonych przypadków zakażenia #koronawirus z województw: śląskiego (160), małopolskiego (133), mazowieckiego (95), łódzkiego (67), podkarpackiego (45), wielkopolskiego (27), opolskiego (17), pomorskiego (12), lubelskiego (11), lubuskiego (10),

— Ministerstwo Zdrowia (@MZ_GOV_PL) July 30, 2020

Ve středu země měla nově 512 infikovaných, v úterý jenom 502. Vyšší je rovněž číslo zemřelých, protože ve středu jich bylo 12 a v úterý jenom šest. Podle ministerstva byli nově zemřelí lidé ve věku mezi 59 a 91 lety a trpěli kromě covidu-19 ještě jinými nemocemi.

Ministerstvo zdravotnictví vidí největší problém v šíření viru v uhelných dolech. Očekává, že se příští týden denní počet nových případů ustálí kolem 300.

Související

Více souvisejících

Polsko Maďarsko Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Rostoucí ceny online reklamy nutí malé podniky hledat alternativy. Tisk plakátů se vrací do hry

Online reklama výrazně zdražuje a malé firmy stojí před otázkou, jak zůstat vidět, aniž by jejich marketingový rozpočet praskal ve švech. Stále častěji proto zvažují návrat k tradičním a finančně stabilním formám propagace, mezi které patří i tisk plakátů. Ten nabízí lokální dosah, jednorázové náklady a dlouhodobou viditelnost – vlastnosti, které jsou v současné ekonomické situaci stále cennější.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Letadla, ilustrační foto

Rusové chystali druhé 11. září, do letadel chtěli umístit bomby, zjistili zpravodajci

Evropské zpravodajské služby odhalily, že ruská sabotážní síť připravovala útoky na letadla směřující z Evropy do Spojených států. Podle informací deníku Financial Times bylo zajištěno množství výbušnin dostatečné k provedení bombových útoků ve vzduchu, které by mohly způsobit šok a narušení letecké dopravy v rozsahu neviděném od teroristických útoků z 11. září 2001.

před 3 hodinami

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

před 3 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová uprchla z Venezuely. Míří do Osla, kde měla převzít Nobelovu cenu

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová slíbila, že bude pokračovat ve svém boji za osvobození země od „korupce“, „brutální diktatury“ a „zoufalství“. Učinila tak v Oslu, v norské metropoli, kde jí byla ve středu udělena Nobelova cena za mír. Přestože panovaly horečné spekulace, že by se jí mohlo podařit tajně opustit Venezuelu a na ceremonii se objevit osobně, pětaosmdesátiletá konzervativní politička se nedostavila. Organizátoři však očekávali, že dorazí do Osla v následujících hodinách.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump rozhodl. Američané přitvrdí proti obyčejným turistům

Turisté z desítek zemí mohou být nově při vstupu do Spojených států amerických požádáni o osobní historii na sociálních sítích po dobu posledních pěti let. Upozornila na to BBC. Jde o další z kontroverzních kroků administrativy současného amerického prezidenta Donalda Trumpa v jejím bojí s migrací. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volební štáb Motoristů

Tanečky kolem Turka. Exprezident Klaus nechápe, co se děje

Zdravotně indisponovaný poslanec Filip Turek zatím chybí na seznamu ministrů, který premiér Andrej Babiš (ANO) předložil prezidentovi Petru Pavlovi před pondělním jmenováním vlády. Motoristé sice tvrdí, že Turek je nadále kandidátem, ale bývalý prezident Václav Klaus poslednímu vývoji nerozumí. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

NATO, ilustrační fotografie.

NATO se musí vzpamatovat jako celek. Adaptace na boj s teroristy už nestačí

Evropa má do roku 2027 převzít roli hlavního pilíře obrany kontinentu. Jenže na tuto roli není vůbec připravená, protože jí chybí síly, infrastruktura, velitelské kapacity i obranný průmysl pro konvenční válku s Ruskem. Aliance navíc ustrnula v logice boje proti terorismu, zatímco se charakter válčení nezadržitelně mění, a protivníci se na to adaptují. Nepřipravené jsou ale i Spojené státy, jejichž armáda i zbrojní průmysl reagují na technologickou revoluci dronů a autonomie nebezpečně pomalu. 

před 9 hodinami

Zdeněk Hřib volí ve volbách do Poslanecké sněmovny

Piráti zřejmě nezmění kurz. Hřib bude v lednu obhajovat funkci

Opoziční Piráty s největší pravděpodobností i nadále povede bývalý pražský primátor Zdeněk Hřib, který byl volebním lídrem v říjnových sněmovních volbách. Hřib potvrdil, že bude v lednu obhajovat funkci předsedy. Tím se stal po konci Ivana Bartoše. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

FT: USA daly Zelenskému na přijetí mírového plánu ultimátum. Ukrajina pošle Bílému domu odpověď ve středu

Vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa předal ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému rámcový mírový plán s tím, že na jeho přijetí má Kyjev jen několik dní. Navrhovaná dohoda by Ukrajině uložila akceptovat územní ztráty výměnou za blíže nespecifikované bezpečnostní záruky ze strany Spojených států, uvedl deník Financial Times s odvoláním na své zdroje.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Novinář měl neomezený přístup k Zelenskému. Teď vysvětlil jeho strategii při jednání i otřes po pádu Jermaka

Necelé dva týdny po rezignaci Andrije Jermaka, dlouholetého šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se Ukrajina stále vzpamatovává z tohoto otřesu. Jermakův odchod, který byl vyvolán skandálem spojeným se zpronevěrou v energetickém sektoru, přišel v nejméně vhodnou dobu. Stalo se to totiž právě v okamžiku, kdy Washington prosazoval nové kolo rozhovorů o ukončení invaze, a Jermak byl přitom hlavním vyjednavačem Kyjeva pro mír.

včera

Volodymyr Zelenskyj

„Antiukrajinské body byly odstraněny.“ Zelenskyj posílá do USA revidovaný mírový plán

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opětovně potvrdil, že Ukrajina není ochotna postoupit území Rusku. Jednání o mírovém plánu navrženém Spojenými státy americkými sice pokračují, ale bez jasného časového horizontu. Zelenskyj jasně prohlásil, že se rozhodně nehodlají ničeho vzdát. Dodal, že na to nemají zákonné, ústavní, mezinárodní ani morální právo.

včera

Evropská unie se rázně vymezila proti tvrdé kritice Donalda Trumpa

Evropská unie se v úterý ohradila proti ostré kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, který označil Evropu za „rozkládající se“ uskupení zemí vedené „slabými“ lídry. Trump v rozhovoru pro podcast The Conversation serveru Politico prohlásil, že Evropa je špatně řízená a nezvládá regulovat migraci. „Myslím, že jsou slabí. Myslím, že nevědí, co dělat. Evropa neví, co dělat,“ řekl americký prezident o evropských premiérech a prezidentech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy