Polsko kvůli sporné reformě justice přijde o peníze z Norska

Polsko nedostane z norských fondů 700 milionů norských korun (1,7 miliardy korun) určených na program týkající se justice. Ve čtvrtek o tom podle polských médií informovalo norské ministerstvo zahraničí. Norská vláda tak učinila v obavách o nezávislost soudnictví v Polsku. Národně-konzervativní vláda ve Varšavě prosadila justiční reformy, které podle domácích i zahraničních kritiků ohrožují principy právního státu.

Náměstek norské ministryně zahraničí Audun Halvorsen uvedl, že Norsko tímto vysílá "silný signál polské vládě, který svědčí o starosti norské vlády o stav právního státu a nezávislost soudů v Polsku".

Polsko je největším příjemcem peněz z norských fondů, do nichž z 95 procent přispívá Norsko, dále pak Lichtenštejnsko a Island. Peníze z nich slouží ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru, jehož jsou tyto tři země členy. Pro Polsko pro finanční období 2014 až 2021 je vyčleněno asi osm miliard norských korun určených na různé programy. V programu týkajícím se justice plánovalo Norsko s Polskem spolupracovat na vylepšování systému nápravných zařízení, boji proti domácímu násilí a v soudnictví.

Norské ministerstvo zahraničí uvedlo, že pozastavení financování spolupráce v justici nebude mít vliv na jiné programy placené z norských fondů, třeba ty na rozvoj občanské společnosti.

Polská média připomínají, že na rozhodnutí norských úřadů mělo kromě jiného vliv tamní sdružení soudců, které je vyzývalo k přerušení spolupráce s ministerstvem spravedlnosti ve Varšavě. Soudci nejen z Norska se v lednu připojili ke svým polským kolegům, když na tichém "pochodu tisíce talárů" bránili nezávislost justice před vládnoucí stranou Právo a spravedlnost. Protestovali proti nedávno přijatému zákonu, který podle jeho odpůrců umožní trestat soudce kritizující justiční reformy prosazované vládou Práva a spravedlnosti.

Související

Více souvisejících

Polsko norské fondy justice

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 42 minutami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači

Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua označila rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) o vydání zatykače za „absurdní a falešné lži“ a za „antisemitské“. UVedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy