Polsko kvůli sporné reformě justice přijde o peníze z Norska

Polsko nedostane z norských fondů 700 milionů norských korun (1,7 miliardy korun) určených na program týkající se justice. Ve čtvrtek o tom podle polských médií informovalo norské ministerstvo zahraničí. Norská vláda tak učinila v obavách o nezávislost soudnictví v Polsku. Národně-konzervativní vláda ve Varšavě prosadila justiční reformy, které podle domácích i zahraničních kritiků ohrožují principy právního státu.

Náměstek norské ministryně zahraničí Audun Halvorsen uvedl, že Norsko tímto vysílá "silný signál polské vládě, který svědčí o starosti norské vlády o stav právního státu a nezávislost soudů v Polsku".

Polsko je největším příjemcem peněz z norských fondů, do nichž z 95 procent přispívá Norsko, dále pak Lichtenštejnsko a Island. Peníze z nich slouží ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru, jehož jsou tyto tři země členy. Pro Polsko pro finanční období 2014 až 2021 je vyčleněno asi osm miliard norských korun určených na různé programy. V programu týkajícím se justice plánovalo Norsko s Polskem spolupracovat na vylepšování systému nápravných zařízení, boji proti domácímu násilí a v soudnictví.

Norské ministerstvo zahraničí uvedlo, že pozastavení financování spolupráce v justici nebude mít vliv na jiné programy placené z norských fondů, třeba ty na rozvoj občanské společnosti.

Polská média připomínají, že na rozhodnutí norských úřadů mělo kromě jiného vliv tamní sdružení soudců, které je vyzývalo k přerušení spolupráce s ministerstvem spravedlnosti ve Varšavě. Soudci nejen z Norska se v lednu připojili ke svým polským kolegům, když na tichém "pochodu tisíce talárů" bránili nezávislost justice před vládnoucí stranou Právo a spravedlnost. Protestovali proti nedávno přijatému zákonu, který podle jeho odpůrců umožní trestat soudce kritizující justiční reformy prosazované vládou Práva a spravedlnosti.

Související

Zničená Ukrajina.

O krok blíže třetí světové válce. Situace na Ukrajině dosahuje kritického bodu, píše tisk

Situace na Ukrajině dosahuje nového kritického bodu. Poprvé od začátku konfliktu se k bojům přidávají jednotky z třetí země, konkrétně vojáci z KLDR. Tento zásadní posun je předzvěstí toho, co by mohlo znamenat začátek širšího globálního konfliktu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již varoval, že to může být první krok k válce světového rozsahu. Upozornil na to polský server RMF24, podle kterého je svět o krok blíže třetí světové válce.
Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)

Zelenského vítězný plán se nelíbí druhé evropské zemi

Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v pátek na zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu vyzdvihl odvahu a hrdinství ukrajinských vojáků, kteří už téměř tři roky brání svou vlast před ruskou agresí. Zároveň však vyjádřil určité pochybnosti o takzvaném „vítězném plánu“ ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který byl tento týden představen.

Více souvisejících

Polsko norské fondy justice

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 4 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 5 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 8 hodinami

včera

Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.

V ostrém kontrastu vyznívají slova Erica Trumpa, syna amerického exprezidenta Donalda Trumpa, o princi Harrym a o ostatních členech britské královské rodiny. Pro krále Karla III., prince Williama nebo princeznu Kate má totiž Trump jen slova uznání. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy