Polsko mohlo porušit unijní právo, míní soud EU. Řeší jmenování soudců

Právě ten se na soud v Lucemburku obrátil se žádostí o vyjádření k opakovaným změnám zákona upravujícího jmenování členů nejvyššího soudu. Pravidla schválená v letech 2018 a 2019 polským parlamentem ovládaným nacionálně-konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS) de facto vyloučila možnost, aby se neúspěšní kandidáti do nejvyššího soudu mohli proti zamítavému rozhodnutí odvolat. O jmenování členů soudu přitom rozhoduje soudcovská rada, jejíž členové jsou z větší části vybíráni parlamentem. Její nezávislost již předloni zpochybnil polský nejvyšší soud.

Podle unijní justice mohou být tato pravidla v rozporu s povinností všech členských zemí zajistit svým občanům právo na "účinnou právní ochranu". Vyvolávají také pochybnosti o nezávislosti nejvyššího soudu složeného ze soudců jmenovaných na základě sporných úprav.

"Tyto změny by pak mohly vést k tomu, že se tito soudci nebudou jevit jako nezávislí nebo nestranní, což může narušit důvěru, kterou v demokratické společnosti a právním státě musí vzbuzovat justice u jednotlivců," uvedl dnes soud v tiskové zprávě k rozsudku.

Unijní soudci proto vyzvali polský správní soud, aby s přihlédnutím k jejich názoru rozhodl. Pokud dospěje k tomu, že úpravy polských zákonů skutečně porušují právo EU, musí se začít řídit podle dřívějších pravidel.

Obsazení polského nejvyššího soudu je součástí dlouhodobé pře o reformu polské justice, která podle polské opozice i Evropské komise podkopává nezávislost polského soudnictví. Soudci v Lucemburku již případy spojené s reformou rozhodovali několikrát. Předloni například dospěli k závěru, že zákon snižující důchodový věk soudců je v rozporu s unijním právem.

Polská vláda tvrdí, že cílem reformy je zbavit zemi soudců spjatých s komunistickým režimem, podle opozice se však PiS snaží posilovat svou moc nad justicí. Varšava již po verdiktech unijního soudu několik částí kritizovaných zákonů pozměnila.