Polsko se obává, že přijde o miliardy eur od Evropské unie

Osud desítek miliard eur ve fondech Evropské unie určených pro Polsko je na vážkách a po konfliktu s Českem čeká nyní Polsko i válka s Nizozemskem, píší polská média v narážce na spor Varšavy s Prahou o důl Turów.

Děje se tak poté, co nizozemský premiér Mark Rutte upozornil, že na summitu Evropské unie příští týden vyzve, aby po verdiktu, kterým polský ústavní soud zpochybnil nadřazenost práva EU, Varšava nedostala žádné peníze z mimořádného fondu obnovy. Ještě před summitem hodlá polský premiér hájit kontroverzní kroky polské justice před europoslanci, kteří po zastavení zasílání unijních financí Polsku volají již delší dobu.

"Polexit (obdoba britského vystoupení z EU - brexitu) je fake news," prohlásil premiér Mateusz Morawiecki již ve čtvrtek před polskými poslanci, když ujišťoval, že vláda nepomýšlí na odchod Polska z Evropské unie. Podobná tvrzení opozice jsou podle něj lživá. V dějinách EU podle ministerského předsedy nastal klíčový okamžik, zkouška demokracie, která ukáže, jak daleko zajde uzurpace moci, kterou si přisvojily některé instituce EU. Ale debata o polexitu by byla stejně absurdní jako debata o sněžném muži yettim z Himálaje či o nestvůře ze skotského jezera Loch Ness, míní Morawiecki.

Jeho vystoupení přerušovaly nesouhlasné reakce z opozičních lavic. "Jste banda patologických lhářů," prohlásil na adresu vládního tábora opoziční předák Borys Budka. Obvinil Morawieckého, že svou čest zaprodal "skutečnému vládci", tedy šéfovi vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawu Kaczyňskému, a že je "pokrytcem, jaký v dějinách polského parlamentarismu nemá rovného". Další opoziční poslanec se marně domáhal zpěvu hymny EU. Předseda opozičních lidovců Władysław Kosiniak-Kamysz. prohlásil, že počínání vlády "má za cíl vyvést Polsko z EU, což je zrada odkazu svatého otce Jana Pavla", citoval z bouřlivé debaty deník Gazeta Wyborcza.

"Hysterie rozpoutaná okolo polexitu je i na polské poměry výjimečně surrealistická," usoudil v komentáři list Rzeczpospolita, vybízející přemýšlet o členství Polska "bez hysterie a bez extází". Polsko pode deníku do EU vstoupilo, protože se mu to vyplatilo, což platí i dnes. A každý, kdo netrpí poruchou vnímání reality, podle komentátora ví, že žádný polexit nebude, jakkoli polská vláda a Evropská komise míří k čelní srážce. "Je jasné, že tyto věci by se měly řešit v kuloárech diplomaticky, ale to není silná stránka nynější vlády. A tak budeme mít 'crash test' Polsko versus EU, ale dříve či později k nějaké dohodě dojít musí. Třeba jen proto, že eskalace konfliktu by mohla ochromit unii, a kromě toho Polsko peníze z fondu obnovy prostě potřebuje," soudí komentátor.

Stejný list k Rutteho slovům ohledně zablokování 36 miliard eur z fondu obnovy pro Polsko poznamenává, že nizozemského premiéra k tomuto postupu zavázal nizozemský parlament. To znamená, že protahující se schvalování polského plánu obnovy se dostane na politickou úroveň, čemuž se Brusel dosud snažil vyhnout. A podle neoficiálních informací i mnoho členských států nemá na eskalaci sporu s Polskem zájem. "Doufáme, že se komise dohodne s Polskem. Samozřejmě, pokud se to nepovede, budeme muset přijmout tvrdé rozhodnutí," řekl listu nejmenovaný diplomat "jednoho velkého členského státu EU".

Rzeczpospolita upozornila, že samo Nizozemsko nemůže zablokovat čerpání Polska z fondu obnovy. K tomu by byl zapotřebí souhlas přinejmenším 13 členských států, nebo souhlas států reprezentujících více než 35 procent populace EU. Na obstrukci by se tedy musely podílet nejlidnatější země, ale zatím nic nenaznačuje, že Německo, Francie, Španělsko či Itálie by o to stály.

Gazeta Wyborcza tvrdí, že "kvůli deformaci polské justice a vládnímu převzetí kontroly nad soudy" je ve hře zablokování dokonce 58 miliard eur pro Polsko. Skutečnost, že se problematice právního státu v Polsku začal věnovat i parlament jedné z členských zemí - Nizozemska - podle opozičního deníku představuje pořádnou změnu: "Nizozemsko v unii sehrává roli vůdce skupiny lakomců. Politici vycítili, že nizozemští poplatníci nechtějí posílat peníze vládě, která popírá základy evropské integrace, pronásleduje příslušníky sexuálních menšin LGBT či dusí svobodná média. Tato myšlenka se ale může rozšířit. V Německu po volbách pokračují jednání o nové vládě sociálních demokratů, zelených a liberálů, tedy stran, které od polského PiS dělí prakticky vše. Ve Francii brzy začne kampaň před prezidentskými volbami. V té předchozí prezident Emmanuel Macron přirovnal Jaroslawa Kaczyńského k (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi."

"K uhašení tohoto požáru potřebuje Polsko rozumná rozhodnutí a efektivní diplomacii," zdůraznila Gazeta Wyborcza a připomíná, že lehkomyslnost a podceňování "způsobily největší krizi ve vztahu s Čechy v posledních letech". Vláda PiS podle deníku dlouho ignorovala české prosby, žádosti a výhrady vůči dolu Turów, ale Češi se nevzdali a zažalovali Polsko u Soudního dvora EU, který nařídil okamžitě s těžbou přestat. A protože polská vláda neuposlechla, uložil Polsku citelné pokuty.

Související

Vít Rakušan na setkání s příznivci v Brandýse nad Labem (20.1.2025)

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci

Alexander Dobrindt, německý ministr vnitra, který ze strany bavorských konzervativců prosazuje tvrdý přístup k migraci, pozval své kolegy z Česka, Polska, Francie, Rakouska a Dánska na summit, který se uskuteční 18. července na nejvyšší hoře Německa.
Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

Více souvisejících

Polsko EU (Evropská unie) Noviny / tisk důl Turów

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy