Parlamentní volby v předčasném termínu se budou v Chorvatsku konat v neděli 5. července. Datum dnes stanovil prezident Zoran Milanović, o jehož rozhodnutí informovala média s odvoláním na sdělení úřadu hlavy státu.
Uspíšené volby umožnilo pondělní rozpuštění zákonodárného sboru, pro které se vyslovilo 105 z celkového počtu 151 poslanců. Chorvatší občané měli o novém složení parlamentu původně hlasovat až na podzim; poslední volby před čtyřmi roky byly až v září.
Uskutečnění voleb v dřívějším termínu chtěl předseda vlády Andrej Plenković, který také minulý týden ve čtvrtek navrhl parlamentu, aby se sám rozpustil. Uspíšení voleb zdůvodnil tím, že vláda se s čerstvým mandátem musí zaměřit na ekonomické oživení země po tíživé situaci spojené s překonáváním epidemie vyvolané koronavirem. "A my si chceme jít pro nové pověření od chorvatských voličů," vysvětlil.
Nedávný průzkum veřejného mínění naznačil, že jeho Chorvatské demokratické společenství (HDZ) má aktuálně podporu 30 procent voličů. Na druhém místě je s téměř 28 procenty Milanovičova opoziční Sociálnědemokratická strana (SDP). Třetí je nacionalistické a euroskeptické Vlastenecké hnutí (DP), pro něž se vyslovilo deset procent dotázaných.
Pozorovatelé poukazují na to, že podpora HDZ se v poslední době zvýšila díky relativně nízkému počtu nakažených koronavirem v Chorvatsku a Plenković se této momentálně příznivé situace snaží využít uspíšením voleb.
Související
EK lituje zapojení von der Leyenové do voleb v Chorvatsku
Chorvatské volby skončily, vítězem je zřejmě vládní HDZ
volby v Chorvatsku , Chorvatsko , Zoran Milanović , Andrej Plenković
Aktuálně se děje
před 36 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 1 hodinou
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák