Předvánoční volby v Británii: Řada lidí bude vybírat menší zlo, soudí politolog

"Myslím, že jsou lidé velmi, velmi cyničtí, co se týče alternativ, které se jim nabízejí. Ani Boris Johnson, ani Jeremy Corbyn nejsou moc oblíbení," řekl profesor Bale s odkazem na britského premiéra a lídra opozice. "Budou to volby, ve kterých budou lidé volit spíše menší zlo, než aby volili pozitivně jednu či druhou stranu," dodal.

Stejně jako před volbami v roce 2017 byl hlavním tématem vrcholící předvolební kampaně chystaný odchod Británie z Evropské unie, který si voliči schválili v referendu v červnu 2016. "Pro konzervativce je brexit stále trumfem a Boris Johnson nepromarní jedinou příležitost, aby lidem řekl, že on brexit dokončí," řekl Bale, který působí i v think-tanku s názvem UK in a Changing Europe.

Latest Westminster voting intention (5-6 Dec)Con - 43%Lab - 33%Lib Dem - 13%Brexit Party - 3%Green - 3%Other - 5%https://t.co/tnX5u6TSfU pic.twitter.com/eegBRQLuox

Opoziční labouristé v čele s Jeremym Corbynem se ale podle politologa z univerzity Queen Mary snažili pozornost voličů přilákat i k jiným tématům. Mimo jiné proto, že si jsou vědomi své vlastní slabosti v otázce brexitu. "Jejich postoj je do jisté míry nesourodý... Snaží se proto většinou hovořit o všem možném, jen ne o brexitu," upozornil Bale.

Vládní stranu labouristé v kampani kritizují především kvůli úsporným opatřením z minulých let, které podle nich způsobily problémy ve zdravotnictví, školství, v bezpečnostních sborech či v kvalitě infrastruktury. Konzervativci si podle Balea uvědomili, že jsou v tomto ohledu snadno napadnutelní, a ohlásili proto během kampaně řadu nových investic, například nábor desítek tisíc nových zdravotních sester či policistů. Podle labouristů by se ale ani při splnění slibů vládní strany početní stavy nevrátily k těm z doby před začátkem velkých úspor.

Téma migrace, které bylo dominantní před referendem v roce 2016, podle Bale v aktuální předvolební kampani příliš velkou roli nehrálo. Nečekaně se však kvůli teroristickému útoku na mostě London Bridge z konce listopadu jejím tématem stala bezpečnost. "Normálně byste čekali, že by to hrálo do karet konzervativců, protože jejich tvrdý přístup k otázkám práva a pořádku by mohl najít u veřejnosti odezvu," řekl Bale.

Podle něj se ale opozičním labouristům podařilo "odrazit útok", když část viny svalili na úsporná opatření konzervativních vlád, kvůli kterým se podle nich nedostává peněz policii a vězeňské správě. "Nakonec se to ale nejspíš všechno vzájemně vymaže a volby nebude rozhodovat to, co se stalo na mostě London Bridge," myslí si Bale.

Vyvolat předčasné volby byl podle politologa z Johnsonovy strany velký hazard, moc jiných možností mu ale tehdy nezbývalo. Hrozilo totiž, že zcela přijde o kontrolu nad podobou brexitu. To, že Britové k volebním urnám půjdou v neobvyklém termínu, ale podle Balea příliš velký vliv mít nebude. "Neměli jsme volby v zimě od roku 1974," upozornil na hlasování, které se konalo na konci února. Účast ale tehdy přesto dosáhla 78,8 procenta. "Nemyslím si tedy, že by to bylo nutně tak, že kvůli tomu, že jsou Vánoce a že je chladno, lidé k volbám nepřijdou. Lidé si uvědomují, že jsou tyto volby dost důležité," dodal Bale.

Podle londýnského politologa existují v podstatě jen dvě možnosti povolebního vývoje: Buď konzervativci získají absolutní většinu v parlamentu, a Británie tak 31. ledna příštího roku opustí Evropskou unii, nebo nezíská absolutní většinu žádná ze stran. V tom případě podle Balea nejspíš vznikne menšinová vláda labouristů a Brity bude v roce 2020 čekat nové referendum o brexitu.